Článek
Sino-Israeli Robotics Institute (SIRI): Když se spojí inovační mozek s výrobními svaly
Představte si situaci, kdy se pověstná izraelská vynalézavost, takzvaná „chutzpah“, potká s masivní čínskou schopností vyrábět cokoli v obrovském měřítku. Přesně to se děje v Guangzhou, kde byl slavnostně spuštěn Sino-Israeli Robotics Institute (SIRI). Není to jen další nudná kancelářská budova, ale ambiciózní hub, který má urychlit vývoj robotiky na globální úrovni. Cílem je vzít ty nejlepší nápady z izraelských laboratoří a díky čínskému ekosystému je rychle přetavit v reálné produkty. Je to fascinující ukázka toho, že technologický pokrok si na geopolitické hranice moc nehraje.
Izrael je dlouhodobě považován za „Startup Nation“ s neuvěřitelnou hustotou inovátorů na metr čtvereční, zejména v oblasti high-tech a robotiky. Čína na druhé straně dominuje v dodavatelských řetězcích a má obrovský hlad po automatizaci průmyslu. SIRI funguje jako most, který tyto dva světy propojuje způsobem, který byl dříve nemyslitelný. Očekává se, že z této spolupráce vzejdou roboti nové generace pro průmysl, logistiku i zdravotnictví.
Nejde ale jen o stroje; institut se zaměřuje i na pěstování talentů a výměnu know-how mezi oběma zeměmi. Organizátoři slibují, že vytvoří prostředí, kde se inženýři nebudou bát riskovat a experimentovat. To je klíčové, protože skutečné průlomy v robotice často přicházejí po sérii nezdarů. Pokud se tento model osvědčí, mohli bychom vidět mnohem rychlejší nasazování pokročilých robotů do běžného života.
Samozřejmě, taková spolupráce vyvolává i otázky ohledně transferu technologií a duševního vlastnictví v dnešní napjaté politické atmosféře. Nicméně zakladatelé SIRI věří, že společný ekonomický zájem a technologická zvědavost převáží nad politikou. Je to sázka na to, že budoucnost patří kolaboraci, ne izolaci. Uvidíme, zda tento „robotický sňatek z rozumu“ přinese očekávané ovoce.
Pro zbytek světa je to jasný signál, že těžiště inovací v hardwaru se stále více posouvá na východ. Pokud SIRI uspěje, může se stát vzorem pro další mezinárodní technologické aliance. Znamená to, že v příštích letech můžeme očekávat záplavu chytřejších a dostupnějších robotů, kteří budou mít „izraelský mozek a čínské tělo“. [[1]]
Grok: Konec legrace, Muskova AI dostala náhubek na explicitní obrázky
Elon Musk se svou AI společností xAI a chatbotem Grok narazil na tvrdou realitu mezinárodních regulací a společenského vkusu. Všechno začalo, když se ukázalo, že Grok je až příliš ochotný generovat explicitní a sexuálně zabarvené obrázky, což vyvolalo poprask. Indonésie a Malajsie zareagovaly okamžitě a nekompromisně, když přístup k této službě na svém území zablokovaly. Vládní představitelé těchto zemí jasně řekli, že takový obsah porušuje jejich zákony a kulturní normy. To byla pro Muskovu platformu, která se ráda chlubí „svobodou slova“, pořádná studená sprcha.
Tlak ale nepřicházel jen z Asie; kritika se na xAI snesla ze všech stran, protože generování deepfake porna reálných lidí je obrovský etický problém. V reakci na tento globální „shitstorm“ musel Muskův tým zatáhnout za záchrannou brzdu. Grok oficiálně zavádí nová pravidla, která uživatelům zakazují vytvářet sexuální snímky skutečných osob. Je to klasický scénář: technologie předběhla etiku a teď se narychlo lepí pravidla.
Tato změna politiky je významným obratem pro platformu, která se původně profilovala jako „anti-woke“ alternativa k opatrnějšímu ChatGPT od OpenAI. Ukazuje se, že ani „absolutista svobody slova“ nemůže ignorovat realitu rizik spojených s generativní AI. Moderování obsahu je prostě nutné zlo, pokud nechcete, aby se vaše platforma stala toxickou stokou nebo byla celosvětově zakázána. Bude zajímavé sledovat, jak se tato nová omezení projeví na popularitě Groka mezi jeho skalními fanoušky.
Technicky vzato, implementace takových filtrů není triviální záležitost a AI se často dá „oblafnout“ kreativními prompty. xAI bude muset neustále vylepšovat své detekční systémy, aby zajistila, že se nová pravidla skutečně dodržují. Je to nekonečná hra na kočku a myš mezi vývojáři a vynalézavými uživateli, kteří chtějí posouvat hranice. Tento incident jasně ukazuje, že dny divokého západu v generování obrázků pomalu končí.
Celá kauza kolem Groka je důležitou lekcí pro celý AI průmysl o odpovědnosti a dopadech technologie. Nejde jen o to, co AI dokáže vytvořit, ale také o to, jaké škody může napáchat, pokud je ponechána bez dozoru. Muskova firma se teď učí za pochodu to, co ostatní giganti řeší už roky. Doufejme, že výsledkem bude bezpečnější digitální prostor pro všechny, aniž by to úplně udusilo kreativitu. [[2]] [[3]]
Wikipedia: 25 let moudrosti a konečně férové dohody s AI giganty
Věřte tomu nebo ne, ale naše milovaná Wikipedia slaví už 25. narozeniny a k tomuto jubileu si nadělila ten nejlepší dárek – finanční udržitelnost. Nadace Wikimedia, která za encyklopedií stojí, oznámila sérii přelomových licenčních dohod s velkými technologickými firmami. O co jde? Giganti jako Google nebo OpenAI konečně oficiálně zaplatí za data, na kterých trénují své hladové AI modely. Dosud to totiž fungovalo spíše stylem „ber, kde ber“, což nebylo pro neziskovku dlouhodobě férové.
Tyto dohody neznamenají, že se obsah Wikipedie uzavře za platební bránu; pro běžné uživatele zůstane vše zdarma a otevřené. Jde o to, že komerční subjekty, které masivně profitují z práce tisíců dobrovolníků, konečně přispějí na provoz. Je to obrovský krok k tomu, aby kvalitní, lidmi ověřované informace zůstaly dostupné i v éře generativního balastu. Wikipedia si tak zajišťuje svou pozici jako „zdroj pravdy“ i pro budoucnost.
Peníze z těchto licencí půjdou zpět do infrastruktury, podpory komunity a vývoje nástrojů pro editory. To je klíčové, protože boj s dezinformacemi a vandalismem je stále náročnější, zvláště když ho teď mohou automatizovat boti. Wikimedia Foundation si uvědomuje, že musí investovat do technologií, aby udržela krok s dobou. Je to symbióza: AI potřebuje Wikipedii pro kvalitní trénink a Wikipedia potřebuje zdroje na přežití.
Zajímavé je, že Wikipedia se aktivně brání tomu, aby AI začala sama psát články bez lidského dozoru. Komunita editorů si velmi zakládá na tom, že za každou větou stojí lidský úsudek a ověření zdroje. AI nástroje tam sice pomáhají s překlady nebo hledáním chyb, ale finální slovo má vždy člověk. Tento přístup je v dnešní době posedlé automatizací velmi osvěžující a důležitý.
Oslava čtvrtstoletí existence je tak nejen připomínkou minulých úspěchů, ale i sebevědomým vykročením do nové éry. Wikipedia dokazuje, že model otevřené spolupráce může fungovat i v dravém světě digitálního kapitalismu. Díky novým dohodám máme jistotu, že až se budeme za dalších 25 let hádat s nějakou AI, bude mít své argumenty podložené solidními fakty z Wikipedie. [[4]]
PromptLock a Post-Malware éra: Když se z textu stane digitální zbraň
Zapomeňte na staré dobré viry a trojské koně, které jste chytili kliknutím na pochybnou přílohu e-mailu. Vstupujeme do éry „post-malware“, kde hlavní hrozbou nejsou škodlivé kódy, ale zákeřně formulované textové příkazy – tzv. prompt injections. Útočníci zjistili, že nejjednodušší cestou do systému je „ukecat“ umělou inteligenci, aby udělala něco, co nemá. Je to jako psychologická manipulace, ale aplikovaná na velké jazykové modely (LLM).
Tyto „AI-native“ hrozby jsou děsivé v tom, že obcházejí tradiční antiviry a firewally, protože pro ně vypadají jako běžný text. Představte si, že do chatbotu na zákaznické podpoře vložíte speciální větu, která ho donutí vyzradit databázi klientů. Proti této nové realitě vznikají specializované obranné nástroje, jako je PromptLock. Ten funguje jako digitální bodyguard, který stojí mezi uživatelem a AI modelem.
PromptLock analyzuje každý vstup i výstup a hledá vzorce typické pro manipulativní prompty. Snaží se rozpoznat, kdy se někdo pokouší model „jailbreaknout“ nebo ho přimět k neetickému chování. Je to neustálý závod ve zbrojení, protože útočníci vymýšlejí stále kreativnější způsoby, jak AI zmást. Bezpečnost už není o záplatování děr v kódu, ale o pochopení sémantiky a kontextu lidské řeči.
Firmy, které integrují AI do svých produktů, si začínají uvědomovat, že bez řešení typu PromptLock nesou obrovské riziko. Jeden šikovný útok může vést k masivnímu úniku dat nebo poškození reputace, pokud AI začne „blábolit“ nesmysly. Kyberbezpečnost se tak přesouvá z IT oddělení přímo k týmům, které vyvíjejí AI aplikace. Je to totální změna paradigmatu v tom, jak chráníme digitální aktiva.
Budoucnost bezpečnosti tedy leží v „AI, která hlídá AI“. Nástroje jako PromptLock se stanou standardní součástí každého systému využívajícího LLM, podobně jako dnes používáme SSL certifikáty pro webové stránky. Žijeme v době, kdy slovo může být skutečně mocnější než meč (nebo kód), a musíme se podle toho naučit bránit. [[5]]
Atlas od Boston Dynamics: Robot, který se učí makat pozorováním lidí
Pokud jste viděli nedávnou reportáž 60 Minutes o Boston Dynamics, asi vám spadla čelist stejně jako mně. Jejich slavný humanoidní robot Atlas prošel zásadní evolucí a už to není jen skákající youtubová hvězda. Díky integraci pokročilé umělé inteligence se Atlas mění z naprogramovaného stroje na učícího se pracovníka. Už nepotřebuje přesné instrukce pro každý milimetr pohybu; teď se učí nové úkoly tím, že je prostě „odkouká“.
Inženýři z Boston Dynamics ukázali, jak Atlas zvládá manipulaci s těžkými autodíly v továrním nastavení. Klíčové je, že robot není rigidně naprogramován na jednu činnost, ale chápe kontext úkolu a dokáže se přizpůsobit drobným změnám. Je to rozdíl mezi tím, naučit dítě básničku nazpaměť, a naučit ho číst. Tato schopnost generalizace je svatým grálem robotiky a Atlas je k ní blíže než kdykoli předtím.
Samozřejmě, cesta k dokonalosti je dlážděna spoustou pádů a komických selhání, která firma upřímně ukazuje. Ale právě tato metoda pokus-omyl, poháněná AI, umožňuje robotovi rychle se zlepšovat v reálném prostředí. Cílem není nahradit lidi ve všem, ale převzít nudnou, špinavou a nebezpečnou práci ve skladech a továrnách. Atlas se tak stává reálným produktem, ne jen výzkumným projektem.
Integrace AI do fyzického těla robota přináší úplně nové výzvy, které čistě softwarová AI neřeší. Robot musí v reálném čase zpracovávat vizuální data, udržovat rovnováhu a plánovat pohyby tak, aby nic nerozbil (včetně sebe). To, co Boston Dynamics předvádí, je špička v oboru zvaném „embodied AI“ – tedy vtělená umělá inteligence. Je to fascinující pohled na to, jak se digitální inteligence učí interagovat s fyzickým světem.
Až příště uvidíte video s Atlasem, vzpomeňte si, že už to není jen o hydraulice a senzorech, ale o sofistikovaném mozku, který se učí pracovat. Možná to ještě pár let potrvá, ale doba, kdy budeme mít robotické kolegy ve výrobě, se nezadržitelně blíží. A díky AI budou mnohem schopnější a samostatnější, než jsme si ještě nedávno dokázali představit. [[6]]
Použité zdroje
[1] https://www.calcalistech.com/ctechnews/article/sjwwjphbwg
[2] https://www.muslimnetwork.tv/malaysia-indonesia-ban-grok-over-explicit-content/
[3] https://www.aljazeera.com/news/2026/1/15/musks-grok-to-bar-users-from-generating-sexual-images-of-real-people
[4] https://wtop.com/world/2026/01/wikipedia-unveils-new-ai-licensing-deals-as-it-marks-25th-birthday/
[5] https://markets.financialcontent.com/stocks/article/tokenring-2026-1-14-the-rise-of-post-malware-how-promptlock-and-ai-native-threats-are-forcing-a-cybersecurity-revolution
[6] https://www.cbsnews.com/news/boston-dynamics-ai-powered-humanoid-robot-learning-factory-work-60-minutes-transcript/
