Článek
Prezident republiky je nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Je to právě on, kdo má jít společnosti příkladem, apelovat na občanskou povinnost a reprezentovat hodnoty, na kterých stojí naše demokracie. Místo toho jsme však byli svědky arogance amatérského krizového managementu.
Stanovit termín voleb a následně v ten samý čas odcestovat na soukromou dovolenou do zahraničí ať už na rallye do Maroka nebo na pláže Kanárských ostrovů není jen obyčejná „chyba v plánování“. Termín komunálních a senátních voleb je znám měsíce dopředu a vyplývá přímo ze zákona. Argumentovat tím, že se o termínu nevědělo nebo že šlo o špatný krok, uráží inteligenci občanů.
Pokud prezident opakovaně tvrdí, jak je důležité chodit k volbám, a sám pak před hlasováním přednostně zvolí odjezd na dovolenou, posílá tím společnosti vzkaz: Aktivní účast na správě věcí veřejných je pro vás, běžné lidi, ale já mám důležitější soukromé plány.
Narychlo otočený tryskáč selhání jen podtrhl
Snaha zachránit situaci nečekaným návratem do obce Černouček a narativ o „uznání chyby“ působí po masivní kritice veřejnosti i politiků zjevně účelově. Místo pokorného gesta však rychlý přílet soukromým tryskáčem z dovolené jen proto, aby hodil lístek do urny a zapózoval před kamerami, celkový dojem ještě zhoršil. Náhlé „procitnutí“ tak nepůsobí jako upřímná sebereflexe, ale jako panická reakce na propad preferencí a ztrátu tváře.
Vyjádření první dámy. Vrchol nepochopení role
Tragikomickou třešničkou na dortu se pak stalo vyjádření první dámy Evy Pavlové. Místo, aby zachovala mlčení nebo projevila alespoň špetku sebereflexe, zvolila cestu útočné obhajoby a poučování veřejnosti.
Označit neúčast ve volbách za „právo na odpočinek“ a alibisticky kritizovat stát za to, že neumožňuje volit ze zahraničí. Bývalá zastupitelka obce a manželka hlavy státu by měla vědět, jaké možnosti volební zákon nabízí. Místo pokory nabídla občanům jen výmluvy a morální kázání z pláže.
Uznat chybu je jistě lidské, ale v tomto případě šlo o průhledné PR. Prezidentský pár předvedl ukázkový příklad toho, jak snadno se ztrácí důvěra občanů. Pokud hlava státu a jeho žena nedokážou přizpůsobit své osobní pohodlí ani tak základnímu aktu demokracie, jako jsou volby, těžko mohou od občanů očekávat jakoukoliv míru odpovědnosti a respektu k pravidlům.
