Hlavní obsah

Měly své nezaměnitelné kouzlo. Vzpomínáte si ještě na pravé československé Vánoce?

Foto: By Clara from AUSTRIA - Keksbaggern, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/2526369

By Clara from AUSTRIA - Keksbaggern, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/2526369

Československé Vánoce měly neopakovatelné kouzlo. Místo dnešního nákupního shonu je provázely fronty na banány, kapr ve vaně, kubánské pomeranče, voskové svíčky na stromku i tichý vzdor Ježíška proti Dědu Mrázovi.

Článek

Boj o banány a kubánské pomeranče

Vánoce v Československu nezačínaly první adventní nedělí, ale prvními frontami před prodejnami Ovoce a zelenina. Exotické ovoce bylo vzácností, kterou státní podniky dovážely ve větším množství především před svátky. Mandarinky, banány nebo kubánské pomeranče se často prodávaly „pod pultem“ pro známé, nebo na ně lidé stáli dlouhé hodiny v mrazu, než se na ně dostala řada  a i tehdy byl prodej omezen na určité množství na osobu.

Podobný rituál provázel i shánění dalšího zboží. Tuzemský trh trpěl chronickým nedostatkem kvalitních potravin i spotřebního zboží. Kdo chtěl na štědrovečerní stůl pravou majonézu, vlašské ořechy, rozinky do vánočky nebo kvalitní čokoládu, musel začít nakupovat s předstihem. Kdo měl příbuzné na Západě nebo přístup k bonům do Tuzexu, měl vyhráno, mohl se pochlubit západními hračkami, pravými džínami nebo značkovou kosmetikou, které v běžných obchodních domech jako Prior či Kotva jednoduše nebyly k sehnání.

Foto: By Art Jarka - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/111696850

By Art Jarka - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/111696850

Kádě na ulicích a kapr ve vaně

Jednou z nejsilnějších vzpomínek na československé svátky je pouliční prodej živých kaprů. Na náměstích a před samoobsluhami se objevily dřevěné či plechové kádě naplněné ledovou vodou. Muži v gumových zástěrách a silných rukavicích lovili z vody ryby, které si pak lidé odnášeli v síťovkách domů.

Pro děti to byl jeden z nejkrásnějších zážitků: kapr putoval rovnou do napuštěné vany, kde plaval až do Štědrého dne. Koupání celé rodiny se na pár dní odložilo nebo přesunulo do lavóru, protože „Pepík“ nebo „Franta“ měl v koupelně absolutní přednost. O to těžší pak bývalo loučení, když 24. prosince ráno přišel čas přípravy štědrovečerní večeře.

Výzdoba z alobalu a voskové svíčky

Vánoční stromky, nejčastěji borovice nebo smrčky z lesních školek, se zdobily až na Štědrý den ráno. Ozdoby měly své jasné stálice. V každé domácnosti nechyběly skleněné foukané koule, figurky sněhuláků, šišek nebo labutí s jemnými ocásky ze skleněných vláken.

Foto: By © Nevit Dilmen, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/1428690

By © Nevit Dilmen, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/1428690

Velkou roli hrála domácí tvořivost. V šedesátých a sedmdesátých letech se na stromky ještě běžně připevňovaly skřipce s opravdovými voskovými svíčkami a prskavkami. Jejich zapálení u štědrovečerního stromečku vyžadovalo maximální opatrnost, vedle stromku proto pro jistotu často stál kýbl s vodou. Elektrické řetězy ve tvaru svíček nebo muchomůrek se staly standardem až v osmdesátých letech.

Foto: By Geolina163 - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/65265100

By Geolina163 - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/65265100

Ideologický Děda Mráz versus český Ježíšek

Komunistický režim se v padesátých letech pokusil tradičního Ježíška vytlačit a nahradit ho sovětským Dědou Mrázem. V novinách, rozhlase i na školních besídkách se vyprávělo o tom, jak Děda Mráz přijíždí na saních ze Sibiře, aby rozdal dárky pracujícím dětem. V roce 1952 dokonce pronesl slavný vánoční projev tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký, v němž dětem vysvětloval, že malý Ježíšek už vyrostl, narostly mu fousy a stal se z něj Děda Mráz.

Tahle snaha se však v československých domácnostech nikdy skutečně neuchytila. Děda Mráz zůstal kulisou podnikových večírků a školních besídek pořádaných Revolučním odborovým hnutím (ROH), kde děti dostávaly balíčky s tatrankami, burizony a několika mandarinkami. Doma za zavřenými dveřmi, ale dárky dál nosil Ježíšek, zvonilo se na zvoneček a dodržovaly se staré zvyky jako lití olova, pouštění lodiček ze skořápek ořechů nebo rozkrajování jablíček.

Foto: By © Nevit Dilmen, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/1428690

Autor: Micha L. Rieser, Attribution, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/5169417

Štědrovečerní tabule a televizní pohádky

Štědrovečerní menu se v průběhu desetiletí téměř neměnilo. Základem byla rybí polévka z kapřích hlav, následovaná smaženým kaprem s bramborovým salátem. Na Slovensku nechyběla kapustnica s houbami, na Moravě či ve Slezsku se podávala kyselica. Cukroví se peklo výhradně doma, linecké, vanilkové rohlíčky, pracny a vosí hnízda provoněly panelákové byty už začátkem prosince.

Foto: By Maciarka - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/24063337

By Maciarka - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/24063337

Po rozbalení dárků mezi nimiž nechyběly měkké balíčky s pletenými svetry od babičky, dřevěné stavebnice, panenky mrkačky, angličáky nebo knížky z nakladatelství Albatros, se celá rodina sešla u televizní obrazovky. V době dvou televizních programů měl sváteční program obrovskou sledovanost. Právě v této éře vznikly pohádky, bez kterých si dnes Vánoce neumíme představit: Tři oříšky pro Popelku (1973), Byl jednou jeden král (1954), Pyšná princezna (1952) nebo S čerty nejsou žerty (1984).

Kouzlo obyčejných věcí

Československé Vánoce nebyly o dokonalosti. Byly o shánění, domácím pečení a společném čase v úzkém rodinném kruhu. Možná právě proto, že nic nebylo samozřejmé a každý pomeranč či nová knížka měly svou váhu, dokázaly tyto svátky vytvořit vzpomínky, které v lidech zůstávají dodnes jako symbol opravdové sváteční pohody.

Anketa

Měly podle vás Vánoce v dobách Československa větší kouzlo než dnes?
Ano, lidé k sobě měli blíž a víc si všeho vážili
0 %
Ne, dnešní svátky bez front a stresu ze shánění jsou mnohem lepší
0 %
Kouzlo bylo stejné, tvoří ho rodina, ne plné obchody
100 %
Byla jsem tehdy dítě, takže na tu dobu vzpomínám s láskou už z principu
0 %
Celkem hlasoval 1 čtenář.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz