Hlavní obsah

Živiny v mletém mase zůstávají, bakterie, ale cestují. Kdy ho raději vyhodit?

Foto: https://images.pexels.com/photos/18973339/pexels-photo-18973339.jpeg

https://images.pexels.com/photos/18973339/pexels-photo-18973339.jpeg

Každý to známe: stojíme u pultu a rozhodujeme se mezi celým kusem masa a jeho mletou podobou. Z výživového hlediska přitom mlýnek žádný zázrak ani katastrofu nepáchá, skutečné drama se odehrává v chladničce, na prkénku a na pánvi.

Článek

Stojím u chladicího pultu, v ruce košík a v hlavě ten věčný kulinářský rébus: vzít celý kus masa, nebo sáhnout po mletém? Kolem mletého masa se v české kuchyni traduje tolik pověr, že by vydaly na slušnou sbírku lidové slovesnosti. Někteří mají pocit, že jakmile surovina projde mlýnkem, rázem ztrácí duši, vitaminy i důstojnost a promění se v jakousi podezřelou kalorickou bombu.

Samotné pomletí, ale žádnou výživovou pohromu nezpůsobí. Pokud srovnáte mleté maso a celý kus ze stejné partie a se stejným obsahem tuku, bílkoviny, železo i vitamin B12 zůstávají v podstatě na svém místě. Mlýnek je zkrátka jen mechanický sekáček, nikoli kouzelná hůlka, která by z libového kousku udělala sádlo, stejně jako z prorostlého špeku neudělá dietní zázrak. Mletý steak s pěti procenty tuku může být klidně lehčí než lecjaký prorostlejší plátek v celku.

Foto: Autor: FotoosVanRobin from Netherlands – My New Porkert #5 Meat Mincer, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/wiki

Autor: FotoosVanRobin from Netherlands – My New Porkert #5 Meat Mincer, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/9491172

Pozor na to, co je uvnitř i na etiketě

Kdo chce zůstat nohama na zemi, měl by se místo pověr dívat na etiketu. První pastí je záměna čistého mletého masa za různé mleté polotovary a směsi. Zatímco poctivé mleté maso znamená jen maso a nic víc, polotovary si občas přibalí sůl, koření, přidaný tuk nebo další přísady, o kterých jste původně ani neuvažovali. Číst složení se tedy vyplatí i u zdánlivě obyčejného balíčku.

Druhou kapitolou je celková střídmost. V jídelníčku má mít navrch drůbež, zdroje bílkovin se mají střídat a červené maso, vepřové či vnitřnosti se vyplatí držet zhruba kolem pěti set gramů týdně. Žádná věda, jen obyčejná rovnováha, která se v praxi občas hůř dodržuje než teorie.

Když se bakterie vydají na výlet

Kde se tedy skutečně láme chleba? V mikrobiologii a hygieně. U celého kusu masa zůstávají případné bakterie převážně na povrchu a když ten povrch při opékání pořádně zatáhnete, většinou je to celkem přehledná záležitost. Jakmile, ale maso namelete, vnější vrstva se rozemele a promíchá s celým objemem. Co bylo dřív jen na okraji, může se rázem ocitnout uprostřed.

Zvlášť opatrní by lidé měli být u některých kmenů Escherichia coli produkujících shigatoxiny (STEC). Celkové riziko při rozumném zacházení sice není vysoké, ale u malých dětí, těhotných žen nebo lidí se slabší imunitou už dokážou nadělat pořádnou neplechu. Proto mleté maso neodpouští nedbalost a vyžaduje důkladné propečení až do středu i poctivou hygienu.

Lednice není časová kapsle

Mleté maso je zkrátka citlivá duše, která nemá ráda odkládání. Pokud si necháte maso čerstvě namlít u řezníka, platí nejpřísnější metr: spotřebovat co nejdřív, ideálně do čtyřiadvaceti hodin.

Balené maso z vaničky, v ochranné atmosféře nebo ve vakuu vydrží obvykle déle než čerstvě namleté na zakázku, ale jen za předpokladu, že je obal neporušený, neprošlo datum spotřeby a po celou cestu se drželo v chladu. A pozor na vakuum, není to žádná zázračná sterilizace. Jakmile balíček otevřete, platí pokyny výrobce a rychlá spotřeba.

A jak poznat, že už má maso své nejlepší chvíle dávno za sebou? Nos, oči i prsty napoví hodně: podezřelé zabarvení, slizká nebo netypicky lepkavá textura, kyselý či ostrý zápach nebo nafouklý obal jsou jasným signálem, že pánev má dnes volno. Jenže tady přichází ten nejzrádnější háček: maso může vypadat i vonět úplně normálně, a přesto v něm mohou být bakterie. Když si nejste jisti délkou skladování nebo teplotou v lednici, lepší je hodit ho do koše než zkoušet štěstí.

Pět maličkostí, které ušetří trable

V kuchyni často rozhodují drobnosti, nad nimiž mávneme rukou:

  1. Maso až na závěr nákupu: Vložit ho do košíku na začátku a pak ještě hodinu obíhat regály není zrovna výhra.
  2. Chlad od začátku do konce: Doma patří mleté maso do nejchladnější části lednice, obvykle mezi nulu a čtyři stupně.
  3. Žádné vysedávání v teple: Syrové maso nepatří na teplou linku ani rozmrazovat při pokojové teplotě, lepší je chladnička.
  4. Oddělené náčiní: Syrové maso a hotové jídlo si nemají co míchat na stejném prkénku.
  5. Poctivé propečení: Zvlášť když u stolu sedí děti, těhotné ženy nebo starší a citlivější strávníci.

Mleté maso tedy nemusí být ani strašákem, ani kulinářským hříchem. Stačí k němu přistupovat s trochou selského rozumu, respektovat chlad i hygienu a pamatovat, že v kuchyni se vyplatí spíš předvídat než doufat.

Anketa

Jak to máte s mletým masem vy?
Beru čerstvé od řezníka a vařím hned ten den.
0 %
Kupuji balené v obchodě a hlídám datum spotřeby i teplotu v lednici.
0 %
Melu si maso doma sám/sama, ať vím, co jím.
0 %
Mletému se raději vyhýbám a zůstávám u celých kusů.
0 %
Celkem hlasovalo 0 čtenářů.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz