Článek
Stojím u chladicího pultu, v ruce košík a v hlavě ten věčný kulinářský rébus: vzít celý kus masa, nebo sáhnout po mletém? Kolem mletého masa se v české kuchyni traduje tolik pověr, že by vydaly na slušnou sbírku lidové slovesnosti. Někteří mají pocit, že jakmile surovina projde mlýnkem, rázem ztrácí duši, vitaminy i důstojnost a promění se v jakousi podezřelou kalorickou bombu.
Samotné pomletí, ale žádnou výživovou pohromu nezpůsobí. Pokud srovnáte mleté maso a celý kus ze stejné partie a se stejným obsahem tuku, bílkoviny, železo i vitamin B12 zůstávají v podstatě na svém místě. Mlýnek je zkrátka jen mechanický sekáček, nikoli kouzelná hůlka, která by z libového kousku udělala sádlo, stejně jako z prorostlého špeku neudělá dietní zázrak. Mletý steak s pěti procenty tuku může být klidně lehčí než lecjaký prorostlejší plátek v celku.

Autor: FotoosVanRobin from Netherlands – My New Porkert #5 Meat Mincer, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/9491172
Pozor na to, co je uvnitř i na etiketě
Kdo chce zůstat nohama na zemi, měl by se místo pověr dívat na etiketu. První pastí je záměna čistého mletého masa za různé mleté polotovary a směsi. Zatímco poctivé mleté maso znamená jen maso a nic víc, polotovary si občas přibalí sůl, koření, přidaný tuk nebo další přísady, o kterých jste původně ani neuvažovali. Číst složení se tedy vyplatí i u zdánlivě obyčejného balíčku.
Druhou kapitolou je celková střídmost. V jídelníčku má mít navrch drůbež, zdroje bílkovin se mají střídat a červené maso, vepřové či vnitřnosti se vyplatí držet zhruba kolem pěti set gramů týdně. Žádná věda, jen obyčejná rovnováha, která se v praxi občas hůř dodržuje než teorie.
Když se bakterie vydají na výlet
Kde se tedy skutečně láme chleba? V mikrobiologii a hygieně. U celého kusu masa zůstávají případné bakterie převážně na povrchu a když ten povrch při opékání pořádně zatáhnete, většinou je to celkem přehledná záležitost. Jakmile, ale maso namelete, vnější vrstva se rozemele a promíchá s celým objemem. Co bylo dřív jen na okraji, může se rázem ocitnout uprostřed.
Zvlášť opatrní by lidé měli být u některých kmenů Escherichia coli produkujících shigatoxiny (STEC). Celkové riziko při rozumném zacházení sice není vysoké, ale u malých dětí, těhotných žen nebo lidí se slabší imunitou už dokážou nadělat pořádnou neplechu. Proto mleté maso neodpouští nedbalost a vyžaduje důkladné propečení až do středu i poctivou hygienu.
Lednice není časová kapsle
Mleté maso je zkrátka citlivá duše, která nemá ráda odkládání. Pokud si necháte maso čerstvě namlít u řezníka, platí nejpřísnější metr: spotřebovat co nejdřív, ideálně do čtyřiadvaceti hodin.
Balené maso z vaničky, v ochranné atmosféře nebo ve vakuu vydrží obvykle déle než čerstvě namleté na zakázku, ale jen za předpokladu, že je obal neporušený, neprošlo datum spotřeby a po celou cestu se drželo v chladu. A pozor na vakuum, není to žádná zázračná sterilizace. Jakmile balíček otevřete, platí pokyny výrobce a rychlá spotřeba.
A jak poznat, že už má maso své nejlepší chvíle dávno za sebou? Nos, oči i prsty napoví hodně: podezřelé zabarvení, slizká nebo netypicky lepkavá textura, kyselý či ostrý zápach nebo nafouklý obal jsou jasným signálem, že pánev má dnes volno. Jenže tady přichází ten nejzrádnější háček: maso může vypadat i vonět úplně normálně, a přesto v něm mohou být bakterie. Když si nejste jisti délkou skladování nebo teplotou v lednici, lepší je hodit ho do koše než zkoušet štěstí.
Pět maličkostí, které ušetří trable
V kuchyni často rozhodují drobnosti, nad nimiž mávneme rukou:
- Maso až na závěr nákupu: Vložit ho do košíku na začátku a pak ještě hodinu obíhat regály není zrovna výhra.
- Chlad od začátku do konce: Doma patří mleté maso do nejchladnější části lednice, obvykle mezi nulu a čtyři stupně.
- Žádné vysedávání v teple: Syrové maso nepatří na teplou linku ani rozmrazovat při pokojové teplotě, lepší je chladnička.
- Oddělené náčiní: Syrové maso a hotové jídlo si nemají co míchat na stejném prkénku.
- Poctivé propečení: Zvlášť když u stolu sedí děti, těhotné ženy nebo starší a citlivější strávníci.
Mleté maso tedy nemusí být ani strašákem, ani kulinářským hříchem. Stačí k němu přistupovat s trochou selského rozumu, respektovat chlad i hygienu a pamatovat, že v kuchyni se vyplatí spíš předvídat než doufat.
Anketa
Zdroje:





