Článek
Jako každý rok jsme i letos s manželem plánovali letní dovolenou. Nabízelo se Řecko, Itálie nebo Španělsko, ale nakonec opět zvítězil Egypt. Možná se ptáte proč – vždyť Řecko je krásné. Ano, to nepopírám. Ale Egypt nám zkrátka nabídne větší komfort za lepší cenu.
Nechtěli jsme v Řecku platit za lehátka na pláži, klimatickou daň a další drobnosti, které ve výsledku dovolenou citelně prodraží. Platíme si all inclusive, a přesto si máme připlácet za základní věci?
Cesta do Marsa Alam
Letos padla volba na Marsa Alam. Oblast na jihu, kde jsme dosud nebyli. V minulosti jsme si vybírali resorty spíš severněji, blíže k Hurghadě. Oproti ní však Marsa Alam působí luxusněji, je klidnější, a hlavně – bez přehršle hlučných ruských turistů, kteří nám nikdy příliš neseděli.
Letěli jsme z Brna se společností Air Cairo. K naší úlevě nešlo o úzký Boeing 737 od Smartwings, ale o pohodlnější Airbus – tišší, prostornější, příjemnější. Navíc s občerstvením zdarma, což u některých společností v dnešní době už není samozřejmost. Let trvá zhruba 4,5 hodiny, a člověk si opravdu zaslouží alespoň malou svačinu.
Po příletu a nezbytných kontrolách jsme nasedli do autobusu směr resort Tru Beach. Cesta z letiště trvala přibližně hodinu a dvacet minut – a stálo to za to.
První dojem z resortu
Tru Beach Resort je malý, nově zrekonstruovaný hotel s elegantní výzdobou – mramor, bronzové vázy, čistota a pečlivě udržované prostředí. Na recepci jsme obdrželi klíč od pokoje (ano, skutečný klíč, nikoli čipovou kartu – ten klíč ještě bude v našem příběhu hrát důležitou roli ) a vydali se ubytovat.
Pokoj byl prostorný s výhledem do zelené zahrady, kterou každý den opečovávali místní zahradníci. V horkém egyptském klimatu je neuvěřitelné, co vše dokážou vypěstovat – palmy, keře, květiny, některé dokonce původem z Latinské Ameriky.
Hotel nabízel příjemný bazén, čistý, i když na náš vkus až příliš teplý. Pro osvěžení jsme proto raději chodili do moře. Hlavní restaurace byla výborná – pestrá nabídka, milý personál, čerstvé suroviny. Dvě tematické restaurace (řecká a asijská) byly za příplatek, ale ta asijská nás zcela uchvátila – chutě, které si pamatujeme dodnes.
Pobyt a nečekané překvapení
Denní rytmus byl jednoduchý: snídaně, slunění, koupání, oběd, večerní drinky.
Jeden den po obědě někdo zaklepal na dveře. Stál tam zaměstnanec recepce s nečekaným sdělením: prý nás chtějí přestěhovat do vedlejšího sektoru resortu zvaného Village, který je určen pouze pro prémiovou klientelu.
Důvod? Klíč od našeho pokoje. Jeho angličtina byla stejně kostrbatá jako naše, a tak jsme si chvíli nebyli jistí, jestli rozumíme správně. Dělá si z nás legraci? Nebo jsme vyhráli v loterii?
Zaměstnanec nám nabídl, že nás zaveze se kouknout na apartmán, který bychom mohli dostat jako „kompenzaci“. Po příjezdu nás další pracovník provedl luxusním apartmá s privátním bazénem typu swim-up, velkou terasou a neuvěřitelným výhledem. Cena? Příplatek 168 eur za noc. Běžně je dostupný jen pro německé a italské klienty. Žádná česká cestovka tento sektor nenabízí.
Přesto jsme se rozhodli zůstat ve svém původním pokoji. Byli jsme už zabydlení, navázali jsme nové známosti u bazénu a nechtělo se nám stěhovat.
Změna rozhodnutí
Když jsme nabídku odmítli, zaměstnanec recepce – jmenoval se Ahmed – nás začal doslova prosit, ať ji přijmeme. Jinak to prý před vedením resortu bude vypadat, že nezvládl svou práci. Byli jsme z toho zaskočení. Po chvíli váhání jsme tedy souhlasili.
Dostal nás i tím, že třídenní pobyt v luxusním Village sektoru v hodnotě 480 eur nám hotel nabízí zcela zdarma. „Jestli ale budete chtít, můžete mi na recepci nechat malé všimné,“ dodal s úsměvem.
Village skutečně nabízel vyšší úroveň komfortu – kvalitnější alkohol, občerstvení donesené až do pokoje, přístup do bazénu i večer, kdy byl jinde už uzavřený. Přesto jsme každé odpoledne chodili za našimi známými zpět k hlavnímu bazénu, abychom s nimi mohli trávit čas.
Proč právě my?
Byla to dovolená, na kterou nikdy nezapomeneme. I když moře u resortu není ideální pro potápění – je poměrně mělké – celkový dojem z hotelu je výborný. Vřele doporučujeme.
Stále si, ale s manželem klademe otázku: Opravdu šlo jen o ten klíč? Nebo se za tím skrývalo něco jiného? Kdo ví, možná se podobné překvapení stane i vám…
