Zimní čas 2026: Jak přežít časový posun bez únavy a kil navíc

Přechod z letního na zimní neboli standardní čas představuje každoroční událost, která i přes zdánlivou zanedbatelnost v podobě jediné hodiny vyvolává v lidském organismu výrazné reakce.

V roce 2026 k této změně dochází v noci ze soboty 24. na neděli 25. října, kdy se ve dvě hodiny ráno ručičky hodin posunou zpět na jednu hodinu. Přestože moderní elektronická zařízení, jako jsou chytré telefony, počítače či hodinky, provádějí tento přechod zcela automaticky, u klasických analogových hodin a měřičů času bez připojení k síti zůstává tato povinnost na samotných uživatelích. Mnohé lidi potěší vidina nedělního rána, kdy si mohou dopřát o hodinu spánku navíc, avšak celkový dopad na lidské zdraví, psychiku a každodenní fungování společnosti je mnohem složitější a komplexnější, než by se mohlo na první pohled zdát.

Kořeny zavedení střídání času sahají do období velké ropné krize v letech 1973 až 1974, kdy prudký nárůst cen energií přiměl vlády mnoha zemí k hledání jakýchkoliv možných úspor. Hlavní myšlenkou bylo maximální využití přirozeného slunečního svitu během večerních hodin, což mělo vést ke snížení spotřeby elektrické energie určené ke svícení. Postupem času se však ukázalo, že moderní společnost funguje odlišně a reálné energetické úspory jsou podle řady analýz zanedbatelné.

Evropský parlament v reakci na to již v březnu roku 2019 schválil návrh na definitivní zrušení střídání času, přičemž původním cílovým rokem pro poslední změnu měl být rok 2021. Realizaci tohoto kroku však zbrzdila celosvětová pandemie a následný politický pat. Klíčovým kamenem úrazu také zůstává neschopnost členských států Evropské unie dohodnout se na jednotném čase, který by měl platit trvale. Pokud by totiž některé země zvolily trvalý letní čas a jiné trvalý čas zimní, vznikl by v Evropě roztříštěný systém, který by zásadním způsobem komplikoval přeshraniční dopravu, koordinaci energetických sítí i celkový chod vnitřního trhu.

Přestože je podzimní přechod na zimní čas všeobecně považován za snáze zvládnutelný než jarní posun, při němž se hodina spánku naopak ubírá, pro řadu lidí představuje významnou zátěž. Drobný zásah do biologického rytmu může vyvolat řadu nepříznivých zdravotních následků. Patří mezi ně nejen výrazná únava, nevolnost a poruchy spánku, ale také snížená koncentrace, zvýšené riziko dopravních i pracovních nehod, zhoršení depresivních stavů či vyšší výskyt závažných kardiovaskulárních příhod, jako jsou srdeční infarkty a cévní mozkové příhody. Organismus některých lidí, zejména starších osob a malých dětí, potřebuje k úplné adaptaci a opětné synchronizaci biologických hodin i několik týdnů.

Změna času se okamžitě podepíše i na našem žaludku. Protože se biologické hodiny posunou, pocit hladu přichází dříve, než jsme zvyklí. To často vede k nekontrolovanému zobání během dne a zbytečnému přibírání. Jak z toho ven? První cestou je dodržet běžný čas jídel a předčasný hlad zahnat chytřejším složením talíře. Vyplatí se vsadit na potraviny bohaté na bílkoviny a vlákninu, které zasytí na delší dobu, ideální jsou také luštěniny, celozrnné těstoviny, kvalitní chléb, tvaroh nebo libové maso. Místo ovocných džusů pak raději sáhněte po celém čerstvém ovoci. Druhou možností je rozdělit si jídlo do menších porcí. Snídani si můžete rozložit. Ráno si dát jen teplý nápoj s pečivem a ovoce si nechat na dopolední svačinu. Stejně tak lehká odpolední svačina zmenší večerní hlad a uleví trávení před spánkem.

Pro hladký přechod na zimní režim hraje klíčovou roli také večerní rutina a celková spánková hygiena. Posun času přináší brzké stmívání, což nabízí ideální příležitost k přizpůsobení večerních návyků tak, aby podporovaly přirozenou tvorbu spánkového hormonu melatoninu. V pozdních odpoledních a večerních hodinách je vhodné omezit vystavení ostrému světlu a zejména modrému záření ze zástěn počítačů, televizorů a mobilních telefonů. Místo toho je žádoucí vyhledávat uklidňující aktivity při tlumeném osvětlení, jako je čtení knih, poslech relaxační hudby nebo popíjení bylinných čajů. Celkovou pohodu mohou podpořit i příjemné smyslové podněty v podobě aromaterapie či hřejivých textilií, které pomáhají odbourat nahromaděný stres a připravují tělo i mysl na kvalitní odpočinek.

To, jak změnu času zvládnete, závisí i na vašem osobním biorytmu. Ranním ptáčatům posun vyhovuje, vstávání za světla je pro ně snazší a den vítají s energií. Pro ještě lepší start do nového dne mohou vyzkoušet jednoduché dechové cvičení: postavit se rovně, uvolnit ramena a s hlubokým nádechem zvednout paže před sebe. Při krátkém zadržení dechu přitáhnout ruce k hrudníku a představit si, jak do sebe nasávají sluneční energii. S jemným výdechem ústy pak paže spustit podél těla. Naopak večerní sovy při ranním vstávání trpí znatelnou únavou. Těm pomůže vědomé břišní dýchání, které lze provést ještě v posteli. Stačí položit dlaně na podbřišek, zhluboka se nadechnout do břicha a pomalu vydechovat. Toto dýchání aktivuje bránici, okysličí tělo a zajistí klidný, nenásilný start do nového dne.

Kromě únavy a rozhozeného spánku přináší podzimní posun času ještě jedno výrazné riziko, stává se z něj jedno z nejnebezpečnějších období na silnicích. Setmí se totiž naráz o hodinu dříve, takže odpolední dopravní špička probíhá za šera nebo úplné tmy. Člověk v tmavém oblečení je pro řidiče viditelný na pouhých dvacet metrů, což je vzdálenost, na které auto v běžné rychlosti jednoduše nezastaví. Přitom stačí reflexní prvek nebo světlé oblečení a viditelnost vzroste až na 150 metrů. Opatrnost je proto nutná na obou stranách. Chodci i cyklisté by měli udělat vše pro to, aby byli vidět. Řidiči zase musí počítat se zhoršenou viditelností, držet si odstup od krajnice, udržovat čistá světla a před jízdou důkladně odmlžit okna. Podzimní změna času zkrátka vyžaduje nejen úpravu biorytmu, ale i maximální ostražitost na cestách.

zdroje:

Změna času může tělu uškodit víc, než si myslíte. Odborníci radí, jak ji zvládnout

Letní čas – Wikipedie