Článek
Čistý záměr:Občas se zamýšlím nad tím, jesli opravdu existuje čistý altruismus,nebo jesli když pomáháme tak z toho máme něco i pro sebe.Minimálně aspoň dopamin.Dobrý pocit že jsme pomohli.Mám měsíc ve Štíru a jsem takový „rýpal“. Chci mít ve věcech jasno.
Nevyžádané řady: Svět je občas jeden velký chaos.Když člověk potřebuje poradit tak zrovna není nikdo po ruce.Pak Vám zase někdo radí když to vůbec nepotřebujete.Třeba proto že zrovna něco řeší sám
Vědomá pomoc:V dnešním hlučném a zrychleném světě moc není čas rozebírat věci do hloubky.Nechci nikomu sahat do svědomí.To není v mé kompetenci.Myslím že život je mix všeho a nutí nás být prosociální.Jen myslím že té vědomé pomoci by mohlo být víc.
Pomoc a rodinné vzorce: Občas nás mohou v pomoci druhým blokovat rodinné vzorce:" Hlavně nevyčnívej".Strach že budu vidět :Špatný pocit z pozornosti okolí a zamrznutí.Pocit že na to nemám kapacitu.Starat se má každý sám o sebe.A takhle by se mohlo pokračovat.To jsou věci které nás vlastně drží v paralýze.
Proč si v pomoci nevěřím: Pohled Introverta na Extroverta:Dělá to jen pro divadlo,chce být vidět.Jeho pomoc je povrchní a hlučná.(Tady vzniká tak nedůvěra v čistý úmysl) .
Pohled Extroverta na Introverta:Proč nic nedělá?Je mu to jedno? Pomáhá jen těm svým "prutům"v ústraní.Kde je ta pořádná akce?
Krok k dospělosti: Dospělost a ta pravá vědomá pomoc začíná tam, kde přestáváme soudit formu a vidíme ten společný záměr .
Prolomení vzorce:Už se nemusíme bát že to „poděláme“,že nejsme jako ti druzí.
Pointa: Extrovert zachraňuje svět hřmotu, Introvert ho podpírá tichem.Obojí je z čistého srdce,jen každý používá jiné nástroje.
Závěrem: Nedůvěra zmizí když si přiznáme: Pomáháš jinak než já, ale věřím že to myslíš dobře.
Pomoc jako vzkaz:Ten kdo umí číst mezi řádky, nakonec pochopí tu ryzí pravdu.Že to co dáváme druhým,je ve skutečnosti to,co nejvíce toužíme dostávat..
