Článek
V posledních dnech se na sociálních sítích šíří smýšlené příspěvky o hantavirech, zejména o viru Andes (ANDV). Některé texty kombinují reálná vědecká fakta s nepodloženými spekulacemi, čímž vytvářejí dojem blížící se biologické katastrofy. Právě to je typický mechanismus moderních dezinformací. Toto šíření příspěvků se velmi podobá příspěvkům o covidu, které se šířily během covidové pandemie.
Virus Andes skutečně patří mezi nejnebezpečnější hantaviry a může způsobovat hantavirový plicní syndrom (HPS), který má vysokou smrtnost. Pravdou také je, že jako jeden z mála hantavirů dokáže za určitých okolností přenášet infekci mezi lidmi. Tento přenos je však vzácný a vyžaduje velmi úzký kontakt.
Dlouhoocasá trpasličí rýžová krysa, primární rezervoár viru Andes
Dezinformace začínají ve chvíli, kdy jsou tato fakta spojována do dramatického narativu o „uniklém laboratorním viru“ nebo „utajované epidemii“
Na sociálních sítích se zároveň začaly objevovat i další konspirační teorie. Některé příspěvky nepravdivě tvrdí, že hantavirus je „skrytý vedlejší účinek vakcín proti covidu-19“. Pro toto tvrzení neexistují žádné vědecké důkazy. Vakcíny proti covidu neobsahují hantaviry ani mechanismus, kterým by mohly hantavirovou infekci vyvolávat.
Dezinformace o původu hantaviru
Další virální dezinformace navazuje na starou konspirační teorii o takzvaných „chemtrails“. Podle těchto tvrzení mají letadla údajně rozprašovat hantavirus do ovzduší. Ani pro toto neexistují žádné důkazy. Hantaviry jsou nestabilní mimo hostitele a jejich šíření je spojeno především s nakaženými hlodavci a kontaminovaným prostředím, nikoliv s aerosolem vypouštěným z letadel.
Dezinformace o práškování hantaviru z nebe
Další tvrzení, která se snaží spojovat hantavirus s geopolitickou situací je, že „Hantavirus se na Ukrajině objevil před 3 měsíci a byl laboratorně potvrzen u pacientů v nemocnici ve městě Chmelnyckyj“ nebo „Mezi členy posádky lodi, kde došlo k ohnisku nákazy, jsou i Ukrajinci, což má údajně potvrzovat šíření viru z tohoto regionu“
Ani jedno z těchto tvrzení není podloženo důvěryhodnými epidemiologickými daty ani oficiálními zprávami zdravotnických institucí. Jde o typický příklad dezinformace, která kombinuje skutečný název viru s konkrétními geografickými a politickými odkazy, aby působila věrohodně. Hantaviry se sice v Evropě vyskytují (včetně některých případů ve východní Evropě), ale jejich výskyt je dlouhodobě monitorovaný a nepředstavuje náhle vznikající nebo skrytě šířenou epidemii. Případy nejsou spojovány s konkrétní „novou vlnou z Ukrajiny“ ani s mezinárodními posádkami lodí.
Podobné teorie často využívají strach z neviditelných hrozeb a nedůvěru vůči institucím. Pandemie covidu vytvořila prostředí, ve kterém se část veřejnosti stala citlivější na tvrzení o tajných experimentech, biologických zbraních nebo údajném utajování nemocí. Hantavirus se tak stal dalším tématem, na které se tyto narativy přenesly. Právě kombinace skutečné vědy a spekulací činí podobné texty velmi přesvědčivými. Čtenář vidí odborné názvy institucí, přesná čísla smrtnosti nebo názvy vědeckých metod, což vyvolává dojem důvěryhodnosti. Do článku jsou ale následně vloženy hypotézy a dramatické konstrukce bez důkazů.
Důležité je také zdůraznit, že vědecký výzkum virů automaticky neznamená vývoj biologických zbraní. Laboratorní práce s nebezpečnými patogeny probíhá po celém světě právě proto, aby bylo možné vyvíjet diagnostiku, léčbu a vakcíny. Konspirační teorie často zaměňují běžný virologický výzkum za tajné experimenty.
Současné důkazy nenaznačují vznik nové globální pandemie hantaviru. Riziko pro běžnou populaci zůstává nízké a většina infekcí stále souvisí s kontaktem s nakaženými hlodavci, nikoliv s mezilidským přenosem.
V době sociálních sítí je proto důležité ověřovat informace z důvěryhodných zdrojů a být opatrný u textů, které kombinují vědecké termíny, tajemné příběhy a katastrofické scénáře. Právě emoce, strach a pocit „zakázaného odhalení“ jsou hlavním palivem moderních zdravotnických dezinformací.
Zdroje
