Článek
Vážení koncesionáři, držitelé televizních přijímačů a vy všichni, kdo stále ještě věříte, že k přežití v civilizovaném světě potřebujete veřejnoprávní instituci, mám pro vás zásadní zprávu. Je rok 2026 a my se stále tváříme, že Česká televize je jakýmsi majákem osvěty, který nám přináší kulturu, zpravodajství a kvalitní tvorbu. Přátelé, přiznejme si to: Česká televize je mrtvá. Ne proto, že by neměla techniku, ale proto, že jí dávno ujel vlak. Konkurence ji totiž naprosto deklasovala.
Kdo by dnes zapínal Události, aby se dozvěděl, co se skutečně děje v naší zemi, když má k dispozici čtyřiadvacetihodinový, interaktivní a neuvěřitelně dynamický kanál, který jede v přímém přenosu, bez cenzury a často i bez jakéhokoli náznaku logiky? Říkám tomu „Česká politická scéna – nejlepší reality show na světě“.
Dramaturgie, které nikdo neuteče
Zatímco scenáristé na Kavčích horách se roky trápí s tím, jak napsat uvěřitelnou kriminálku nebo rodinný seriál, naši politici toto řemeslo ovládli během pár týdnů v úřadu. Podívejte se na ten žánrový rozptyl! Máme tu všechno.
- Kriminálky: V pondělí ráno se probudíme do dalšího „náhodného“ vyšetřování, kde se ztrácejí dotace, mizí miliardy z fondů a hlavní aktéři se tváří, že o ničem neví. Napínavější než jakýkoli Severský detektivní seriál, protože tady nikdo neví, jestli to skončí happy endem, nebo abdikací.
- Komedie: Stačí otevřít Facebook nebo Instagram jakéhokoli poslance. Vidíme tanec v kuchyni, bizarní videa z poslanecké jídelny, hádky o to, kdo má větší oblek nebo kdo koho více urazil na tiskové konferenci. Jsou to gagy, které by si žádný scenárista ČT nedovolil napsat, protože by je dramaturg v rámci zachování alespoň minimální příčetnosti diváka okamžitě vyhodil do koše.
- Tragédie: A pak tu máme ten pocit, který na nás padne pokaždé, když si uvědomíme, že tito lidé mají reálně v rukou správu státu, daně a naši budoucnost. To už není jen show, to je existenciální drama, ze kterého mrazí v zádech.
Proč platit poplatky za nudu?
Proč bychom měli platit měsíční poplatky za pořady o vaření, historické dokumenty nebo přenosy z divadel, když nás naše politická elita, napříč celým spektrem, od vládní koalice až po tu nejdivočejší opozici, zásobuje obsahem zdarma?
Vládní koalice nás baví svými nekonečnými tiskovkami, na kterých se vysvětluje nevysvětlitelné, zatímco opozice kontruje takovou rétorikou, že by i Cimrman musel uznat porážku. Je to interaktivní! Můžete si psát komentáře, můžete sdílet příspěvky, můžete se hádat v diskusích pod fotkami, kde se politik snaží vypadat jako „jeden z nás“ u piva nebo při sekání trávy. Česká televize je proti tomu jen statický obraz, kde vám „odborník v obleku“ vysvětluje svět, který už dávno neexistuje.
Bod zlomu: Když legrace přejde v kocovinu
Jenže, a to je ten háček, který mi kazí mou satirickou euforii, ono to všechno funguje jen do té doby, než si člověk uvědomí tu děsivou realitu. Ta naše oblíbená politická „reality show“ není vysílána pro zábavu. Ti lidé tam nejsou placeni za to, aby dělali komiky, influencery nebo hlavní hrdiny krimi příběhů. Jsou placeni za to, aby spravovali stát.
A v tu chvíli se ten smích stává poněkud kyselým. Když premiér nebo lídr opozice tráví více času vymýšlením „reels“ na Instagram, aby nasbíral lajky, než studováním legislativy, začíná jít do tuhého. Politika se stala synonymem pro „obsah“. Nejde o to, co je pravda, co je funkční nebo co pomůže lidem. Jde o to, kdo vyhraje v bitvě o pozornost na sociálních sítích.
Když se podíváte na jejich profily, zjistíte, že vysoká politika už vlastně neexistuje. Existuje jen „vysoký dosah“. A je úplně jedno, jestli jde o vládní koalici, která se utápí v komunikaci nekomunikovatelného, nebo o opozici, která se utápí v populismu tak hlubokém, že by se v něm utopil i Titanic. Všichni jsou stejní. Všichni hrají stejnou hru. A my? My jsme to publikum, které za tuhle „zábavu“ platí dvakrát. Jednou formou daní, ze kterých jim tečou platy, a podruhé formou poplatků za ČT, která nás na tuhle frašku musí neustále upozorňovat.
Máme, co si zasloužíme
Takže, zrušme poplatky České televizi. Ne proto, že je nepotřebujeme, ale proto, že nás naše politická scéna přesytila až k prasknutí. Proč se dívat na dokumenty o zvířatech v přírodě, když máme možnost sledovat divokou zvěř v Poslanecké sněmovně v přímém přenosu?
Jen je tu jedna drobnost: pokud zrušíme ČT a budeme spoléhat jen na to, co nám o sobě politici naservírují sami přes své profily, stane se z nás národ lidí, kteří sledují jen to, co jim jejich vyvolení dovolí vidět. A to je, ruku na srdce, ta největší tragédie ze všech.
A tak si kladu otázku: není nakonec lepší mít tu televizi, která nás občas štve tím, jak se snaží být objektivní, než abychom skončili jako digitální rukojmí politických influencerů, pro které je stát jenom kulisa pro další video, které jim zvedne čísla? Možná ty poplatky nejsou za televizi. Možná je to výpalné za to, aby nás někdo občas upozornil, že tohle celé není jenom vtip.
