Článek
Hledání té správné chvíle, kdy vyměnit sklenku vína za soukromí ložnice, je pro každou ženu individuální disciplínou. Zatímco některé sází na okamžitou chemii a nechtějí ztrácet čas, jiné dávají přednost pomalému budování napětí a důvěry. Existuje ještě v dnešní době pravidlo tří rande, nebo je to přežitek z minulého století?
Nahlédněte do soukromí pěti žen, které se rozhodly sdílet svou strategii seznamování. Zjistěte, proč Simona klidně „jde na věc“ hned první večer, zatímco Petra po čtyřicítce raději čeká na hluboké duševní propojení. Kdy je ten správný čas skočit do postele a hraje v tom roli jen chtíč, nebo i pragmatický kalkul?
1. Simona (26): Pravidlo „tři a dost“ je přežitek
„Dřív jsem se snažila hrát tu hru na nedobytnou. Čekala jsem na třetí nebo čtvrté rande, i když jsem dotyčného chtěla už po deseti minutách. Pak mi došlo, že je to nesmysl. Pokud je tam chemie, jdu do toho klidně hned první večer. Můj současný vztah začal sexem po třech hodinách v baru a jsme spolu tři roky. Pro mě je sex lakmusový papírek – pokud to neklape v posteli, nemá smysl investovat čas do dalších deseti schůzek a řešit city.“
2. Alena (34): Pomalé budování napětí
„Já jsem v tomhle staromódní. Potřebuji muže nejdřív poznat jako člověka. Sex pro mě není jen fyzický akt, ale vyvrcholení určitého duševního propojení. Obvykle čekám měsíc i déle. Baví mě to postupné sbližování, letmé doteky, to napětí, které roste s každou další večeří nebo procházkou. Když k tomu pak konečně dojde, je to o to silnější. Muži, kteří to se mnou mysleli vážně, s tím nikdy neměli problém a naopak ocenili, že se neženeme do finále hned.“
3. Martina (29): Musí proběhnout „bezpečnostní prověrka“
„U mě to není o počtu schůzek, ale o konkrétních situacích. S mužem se vyspím až ve chvíli, kdy vím, jak se chová v běžném životě – jak mluví s číšníkem, jestli plní, co slíbí, a jestli z něj cítím bezpečí. Někdy to trvá dvě rande, jindy pět. Nejdůležitější je pro mě moment, kdy se u něj doma nebo u mě cítím naprosto uvolněně. Jakmile se začnu hlídat, jestli mám zatažené břicho nebo dokonalý make-up, vím, že ještě není ten správný čas.“
4. Jana (22): Spontánnost jako životní styl
„Nekalkuluji. Život je krátký na to, abych si dělala čárky v kalendáři. Někdy jdu na rande a vím, že z toho nic nebude, tak si prostě jen užiju večer. Jindy potkám někoho, kdo mě magneticky přitahuje, a skončíme u něj hned. Neřeším, co si o mně pomyslí. Pokud mě odsoudí za to, že jsem se s ním vyspala na prvním rande, tak je to pokrytec, protože on tam byl se mnou. Pro mě je sex přirozená součást poznávání, ne odměna za dobré chování.“
5. Petra (40): Po rozvodu už nespěchám
„Když jsem byla mladší, hnala jsem se do všeho po hlavě. Po špatných zkušenostech jsem ale změnila strategii. Teď si dávám načas. Prvních pár schůzek věnuji hloubokým rozhovorům. Chci vědět, jaké má hodnoty a co hledá. Sex odkládám minimálně do pátého rande. Zjistila jsem, že když se do postele naskočí moc brzy, často to zakryje fakt, že si s tím člověkem vlastně nemáte co říct. Chci mít jistotu, že mě přitahuje i jeho mozek, nejen tělo.“
Jak je vidět, neexistuje žádná univerzální šablona. Zatímco pro jednu ženu je sex na prvním rande testem kompatibility, pro jinou je to vzácný dar, který si šetří pro vyvoleného. Klíčem k úspěchu je jediné: jednat v souladu se sebou sama, bez ohledu na to, co si myslí okolí.
