Článek
Konečně! Slovo, které se mi honilo hlavou, když jsme se s rodiči blížili k pobřeží Chorvatska. Byla to už naše tradiční letní destinace, ale letos jsem cítila, že to bude jiné. Mně bylo čerstvě dvacet, a toužila jsem po dobrodružství, které by nebylo jen o opalování a večerním posezení s rodiči.
Ubytovali jsme se v malém, malebném městečku na Makarské riviéře. První dny probíhaly podle standardního scénáře: slunce, moře a spousta turistů. Ale třetí den přinesl obrat, na který nikdy nezapomenu.
Záchrana a první jiskra
To odpoledne jsem se rozhodla pro trochu adrenalinu a pronajala si vodní skútr. Cítila jsem se svobodně, jak jsem se proháněla po vlnách, ale v jednu chvíli jsem neodhadla vlnu, skútr se se mnou otočil a já skončila ve vodě.
Nejhorší nebylo samotné spadnutí, ale neschopnost dostat se zpět na skútr. Vlny byly silnější, než se zdálo, a já jsem začala panikařit. Hlasitě jsem zavolala o pomoc.
Najednou jsem ji uviděla. Byla to plavčice ze vzdálenější pláže, která se hbitě blížila na záchranném člunu. S vlasy staženými do culíku, opálenou kůží a koncentrovaným výrazem ve smaragdově zelených očích vypadala jako bohyně moře.
Přirazila ke mně, a než jsem se nadála, chytila mě silnou, pevnou rukou.
„Jsi v pořádku?“ zeptala se s jemným, ale rázným chorvatským přízvukem.
Jakmile se naše kůže dotkla, udeřil mě šok. Bylo to, jako by do mě uhodil blesk, a to i přes vlhkost a sůl. V ten okamžik nebylo důležité, že jsem promoklá a vyděšená – cítila jsem jen její dotek a jiskru, která mezi námi proběhla. Byla tak silná, tak nečekaná, že se mi zatajil dech.
„J-jsem,“ vykoktala jsem a cítila, jak se mi do tváří hrne ruměnec.
Pomohla mi na člun a odtáhla skútr k pláži. Celou tu dobu jsem na ni jen zírala. Byla naprosto nádherná.
Romantika pod hvězdami
Když jsme dorazily ke břehu, poděkovala jsem jí. A tam, pod dohledem slunce, které se už chystalo zapadnout, jsem sebrala všechnu svou odvahu.
„Jsem Markéta,“ představila jsem se a natáhla ruku.
„Lana,“ usmála se. Ten úsměv rozzářil celý její obličej a já jsem se cítila ztracená.
„Lano,“ řekla jsem, stále trochu roztřesená, „Chtěla bych ti poděkovat jinak než jen slovy. Mám volný večer… nešla bys na procházku, abych ti mohla třeba koupit zmrzlinu?“
Její oči se zasmály. „Zmrzlinu? To zní jako dobrý plán, Markéto. Uvidíme se u té palmy na konci promenády v osm?“
Kývla jsem. Zbytek dne jsem byla jako ve snu.
Večerní procházka byla kouzelná. Lana mi vyprávěla o životě u moře, o tom, jak miluje svou práci, i když je náročná. Já jsem jí zase pověděla o Praze, o svých snech a o tom, jak ráda cestuji. Zjistily jsme, že máme nekonečné množství témat. Nešlo jen o slova; byla tam ta neuvěřitelná energie z pláže, která se jen prohlubovala. Když jsme se zastavily a dívaly se na hvězdy nad temným, šumícím Jadranem, věděla jsem, že je to víc než jen letní flirt.
Neodlučitelné léto
Od toho dne jsme byly neodlučitelné.
Ráno jsem šla za Lanou na pláž. Seděla jsem pod slunečníkem a sledovala ji, jak hlídá. V poledne jsme si dávaly pauzu na lehký oběd, kdy jsme se skrývaly před největším horkem. Večery patřily jen nám. Romantické večeře v malých restauracích, procházky po osvětlené promenádě, koupání v noci, kdy jsme si myslely, že nás nikdo nevidí.
Lana mi ukázala „její“ Chorvatsko – skryté zátoky, místní trhy, tichá místa, která turisté neznají. Každý dotyk, každý polibek, každé sdílené tajemství prohlubovalo naše pouto. Cítila jsem k ní něco, co jsem nikdy předtím nepoznala, lásku, která byla osvěžující jako mořský vánek a spalující jako chorvatské slunce.
Rodiče si všimli, že jsem se neustále usmívala a neobjevovala se na pokoji, ale byli rádi, že jsem konečně opustila mobil a našla si „kamarádku.“ Naštěstí respektovali mé soukromí.
Poslední den dovolené byl nejtěžší. Stály jsme u auta, slzy se mi leskly v očích.
„To není konec, Markéto,“ řekla Lana, utřela mi slzu a zvedla mi bradu. „Přijedeš za mnou, nebo já za tebou. To, co se stalo tady, nepatří jen k létu.“
Políbily jsme se na rozloučenou, polibek plný slibu. Odjížděla jsem s pocitem, že to nebylo jen deset dní u moře. Odjížděla jsem zamilovaná, s vědomím, že moje velké letní dobrodružství bylo ve skutečnosti začátkem mého velkého příběhu s Lanou.
Z Chorvatska jsem si přivezla víc než jen suvenýry a opálení; přivezla jsem si lásku, která začala jedním pádem z vodního skútru.
