Článek
Porodila jsem hned po maturitě. Zatímco ostatní holky v mém věku vymetaly večírky a hledaly se, já jsem měnila plenky a učila se balancovat mezi mateřstvím a vlastním dospíváním. Dnes je mi pětatřicet. Mám stabilní život, poctivě dřu ve fitku, starám se o sebe a odmítám přistoupit na představu, že by se matka středoškoláka měla automaticky ostříhat na kluka a začít nosit neforemné halenky z tržnice. Jenže mít sedmnáctiletého syna v době, kdy vypadáte spíš jako jeho starší sestra, nese nečekané vedlejší účinky.
Náš obývák se stal minovým polem ve chvíli, kdy syn začal vodit domů partu spolužáků z gymplu. První varovný signál přišel docela nenápadně. Pozdrav „dobrý den“ postupně nahradily až příliš sebevědomé úsměvy, dlouhé pohledy a poznámky typu: „Paní Kláro, vy fakt cvičíte? To jde vidět.“
Představa, že jsem pro sedmnáctileté kluky „ta atraktivní máma“, byla zpočátku úsměvná. Jenže hranice se zbouraly ve chvíli, kdy si mě ti mladíci našli na sociálních sítích. Najednou mi na rok staré fotky v plavkách z dovolené začaly skákat lajky od kluků, kterým běžně mažu chleba se šunkou, když u nás hrají na konzoli. A vrchol všeho? Když mi jeden z nich bez obalu napsal do soukromé zprávy, že jeho táta je rozvedený a že by mi na něj rád dal číslo, protože by z nás byl „skvělý pár“.
Pro mého syna to byla absolutní sociální poprava. Stydí se. Když vejdu do kuchyně v obyčejném tílku a šortkách, vidím v jeho očích čisté zoufalství. „Mami, nemohla bys si vzít alespoň normální tričko?“ vyjel na mě nedávno.
A tady narážíme na obrovské pokrytectví. Proč by se žena měla v pětatřiceti společensky odepsat jen proto, že má dospívající dítě? Odpůrci a puritáni by mi okamžitě doporučili zahalit se až ke krku, abych „neprovokovala dospívající chlapce“ a nedělala ostudu rodině. Jenže já neprovokuji. Jen žiju, vypadám dobře a odmítám se omlouvat za to, že jsem se nenechala zničit věkem ani mateřstvím. Pokleslé fantazie puberťáků a neschopnost okolí přijmout přitažlivou matku nejsou můj problém a rozhodně kvůli nim nehodlám měnit šatník.
