Článek
Při návštěvě klenotnictví v Bangkoku, Dubaji nebo Dillí udeří evropského turistu do očí jedna věc: neuvěřitelně sytá, téměř až oranžová barva vystavených šperků. Ve srovnání s nimi působí české nebo italské zlato bledě a nenápadně. Tento rozdíl není dán tím, že by asijské zlato pocházelo z jiného typu dolů. Rozdíl spočívá v chemickém složení slitiny, historické tradici a vnímání zlata jako finanční pojistky.
Souboj karátů: Ryzost jako hlavní faktor
Základní fyzikální pravidlo je prosté: Čím více čistého zlata šperk obsahuje, tím je žlutější.
- Evropský standard (14 a 18 karátů): V Evropě a USA dominuje 14karátové zlato ($14k$). To obsahuje pouze 58,5 % ryzího zlata. Zbytek tvoří jiné kovy (měď, stříbro, zinek). Výsledkem je světlejší odstín, který je sice esteticky elegantní, ale postrádá intenzitu.
- Asijský standard (22 a 24 karátů): V Asii se zlato s nižší ryzostí než 22 karátů ($22k$ – 91,6 % zlata) často ani nepovažuje za „skutečné“ zlato. V Číně a Vietnamu je pak standardem tzv. Chuk Kam, tedy 24karátové zlato (99,9% čistota). Čisté zlato má přirozeně hluboký, teplý a zářivý tón, který v Evropě téměř nevidíme.
Alchymie slitin: Proč barva nebledne
Barvu zlata neurčuje jen jeho množství, ale i to, čím se „ředí“.
V Evropě se do 14k zlata přidává značné množství stříbra a zinku, aby se dosáhlo barvy, která ladí se světlou pletí a diamanty. Zinek zlato opticky „vyběluje“, což vede k onomu typickému jemně citrónovému odstínu.
V Asii (zejména v Indii) se i do 22k zlata přidává jako doplňkový kov měď. Protože měď je přirozeně červenohnědá, v kombinaci s vysokým podílem zlata barvu ještě více „rozsvítí“ do sytých, medových až oranžových tónů.
Šperk jako mobilní bankovní účet
Hlavní důvod, proč Asiaté preferují vysokou ryzost, je ekonomický. V zemích jako Indie, Thajsko nebo Čína nebyly bankovní systémy historicky vždy dostupné nebo důvěryhodné.
- Zlato jako likvidita: Pro indickou rodinu není náhrdelník jen ozdobou, ale formou spoření. 22k nebo 24k zlato má v každé zastavárně nebo bance na světě jasně definovanou hodnotu blízkou tržní ceně kovu.
- Ztráta při prodeji: 14karátové zlato se v Asii prodává těžko. Zpracování takové slitiny zpět na ryzí kov je nákladné. Naopak vysokoryzostní zlato lze snadno přetavit a prodat za aktuální burzovní cenu.
Odolnost vs. Estetika
Tady narážíme na největší nevýhodu asijského zlata. Ryzí zlato ($24k$) je extrémně měkké – v podstatě ho můžete ohnout v prstech nebo do něj rýpnout nehtem.
- Evropský přístup: Chceme šperk, který vydrží generace bez deformace. 14k zlato je díky příměsím velmi tvrdé, proto v něm skvěle drží drahé kameny a diamanty.
- Asijský přístup: Akceptuje se, že šperk je měkký. Asijské šperky jsou často masivnější a detailně propracované (techniky jako granulace nebo filigrán), aby se jejich měkkost kompenzovala objemem. Pokud se náramek trochu deformuje, majiteli to nevadí – důležité je, že jeho váha v gramech zůstává stejná.
Kulturní symbolika
V Asii je žlutá barva symbolem slunce, štěstí a božství.
- V Indii je zlato spojeno s bohyní Lakšmí a je nezbytnou součástí svatebního věna.
- V Číně symbolizuje zlato císařskou moc a prosperitu.Čím je barva sytější, tím silnější je symbolický význam. „Bledé“ evropské zlato může v těchto kulturách působit chudě nebo jako bižuterie.
Které je lepší?
Neexistuje jednoznačná odpověď, záleží na účelu:
- Chcete prsten na denní nošení, který se nepoškrábe? Volte evropské 14k nebo 18k zlato.
- Chcete šperk jako investici a milujete syté barvy? Pak je pro vás asijské 22k zlato ideální volbou.
Tip na závěr: Pokud kupujete zlato v Asii, vždy hledejte puncovní značku (např. „916“ u 22k zlata) a nakupujte v certifikovaných obchodech, protože vysoká ryzost láká i k sofistikovaným padělkům.
Zdroje: Gold.org; Gia.edu; puncovniurad.cz
