Článek
Pět let jsme tvořili pár, který nám ostatní záviděli. Byla pro mě ztělesněním ideálu – nejen svou štíhlou postavou a krásou, která mě i po letech fascinovala, ale hlavně svou povahou. Miloval jsem na ní všechno. Když jsem před ní v den našeho pátého výročí poklekl, byl jsem si stoprocentně jistý, že chci zestárnout právě s ní. Její nadšené „ano“ bylo nejhezčím okamžikem mého života.
Jenže pak přišel rok 2020 a svět se zastavil. Naše svatební plány, zamluvené místo i koupený oblek skončily v šuplíku s nápisem „odloženo na neurčito“.
Dva roky, které změnily vše
Během dvou let lockdownů a nejistoty se začalo něco měnit. Moje snoubenka, která dříve vážila padesát kilogramů a byla samý pohyb, začala hledat útěchu v jídle a klidu domova. Možná to byl stres z pandemie, možná ztráta motivace. Číslo na váze se nezastavilo, dokud neukázalo 95 kilo.
Díval jsem se na ni a v jejích očích viděl tu stejnou úžasnou ženu, kterou miluji. Ale když jsem se podíval na její tělo, cítil jsem odcizení. Bojoval jsem sám se sebou – nejsem povrchní? Ale pravda byla neúprosná: tuhle ženu jsem o ruku nežádal a fyzická přitažlivost, která byla pilířem našeho vztahu, zmizela.
Upřímnost jako poslední možnost
Nakonec jsem musel vyložit karty na stůl. Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí, ale oznámil jsem jí, že svatbu ruším. Řekl jsem jí to na rovinu: „Miluji tě pro to, kým jsi uvnitř, ale nemůžu si tě vzít v tomto stavu. Chci, abys byla zdravá, abys se sebou něco dělala. Svatba bude, až budeš zase tou ženou, která o sebe pečovala.“
Reagovala pláčem a sliby. „Začnu běhat, budu cvičit, slibuju,“ říkala. Jenže měsíce plynou a skutek utekl. Ráno začíná předsevzetím, večer končí u čokolády nebo odpočinku na gauči. Já teď žiju v limbu – miluji její duši, ale trápím se v těle vztahu, který stagnuje.
Co tomuto páru poradíme?
1. Cesta „Aktivního partnerství“ (Poslední společný pokus)
Místo čekání na to, až ona začne sama, převezmete iniciativu jako její partner, nikoliv jako kritik. Tato cesta vyžaduje nejvíce energie, ale dává vztahu největší šanci.
- Co udělat: Navrhněte, že do toho půjdete spolu. Žádné sliby, ale činy. Vyhoďte nezdravé jídlo, začněte spolu vařit krabičky a každý večer ji vezměte na hodinovou procházku.
- Cíl: Zjistit, zda je problémem jen lenost, nebo zda za tím stojí hlubší psychický blok, který vyžaduje pomoc odborníka (terapeuta či dietologa).
- Riziko: Můžete se stát jejím „policajtem“, což může vztah otrávit.
2. Cesta „Pravdivého ultimáta“ (Časové ohraničení)
Sliby bez výsledků vás drží v pasti. Musíte si stanovit vnitřní (nebo i otevřený) termín, dokdy uvidíte reálnou změnu, nikoliv jen slova.
- Co udělat: Jasně jí vysvětlit, že vás současný stav ničí a že nejistota ohledně budoucnosti není udržitelná. Řekněte například: „Chci s tebou být, ale nemůžu žít v tomto bodě mrazu věčně. Potřebuji vidět, že na sobě do půl roku začneš reálně pracovat.“
- Cíl: Vyvinout zdravý tlak a ujasnit si, zda je pro ni váš vztah dostatečnou motivací ke změně životního stylu.
- Riziko: Pokud se nic nezmění, budete muset být připraven ze vztahu odejít, jinak ztratíte vlastní integritu.
3. Cesta „Přijetí a redefinice“ (Rozchod nebo akceptace)
Uznáte, že se vaše snoubenka změnila a možná už se nikdy nevrátí ke své původní verzi. Musíte se rozhodnout, zda s ní dokážete žít, i když ta fyzická jiskra bude slabá nebo žádná.
- Co udělat: Položte si drsnou otázku: „Zůstal bych s ní, i kdyby už nikdy nezhubla?“ Pokud je odpověď ne, pak prodlužování vztahu ubližuje vám i jí. Ona cítí, že není dost dobrá, a vy cítíte frustraci.
- Cíl: Ukončit trápení obou stran. Rozchod by jí paradoxně mohl dát ten největší impuls ke změně, který v jistotě vašeho společného domova teď postrádá.
- Riziko: Ztráta člověka, jehož povahu milujete, a bolest z rozpadu dlouholetého vztahu.
