Článek
Letecká společnost Wizz Air oznámila, že od prosince spouští přímé lety na lince Praha-Sarajevo. Mělo by se jednat o let s velmi slušnou cenovkou, zpáteční letenky by se podle dopravce měly pohybovat okolo 1500 Kč.
Střet kultur a memento 90.let
Sarajevo může být často opomíjené, přitom je to naprostý unikát. Jedná se o město se zvláštní atmosférou, kde se zvonění kostelních zvonů potkává s voláním muezínů, navíc s velmi zajímavou novodobou historií.
Když pak procházíte ulicemi a sídlišti a pozorujete domy, které jsou zobrazované na fotkách z obléhání Sarajeva v 90. letech, nebo vidíte nemocnici, o které jste četli v knize Sarajevská princezna, běhá vám mráz po zádech.
Také se tu v roce 1984 odehrály zimní olympijské hry, a z těch někteří místní žijí dodnes. Mezi relikty zbylé po nich patří například opuštěná bobová dráha nebo skokanský můstek, které se dokonce staly na internetu poměrně virálními. Bobovou dráhu si dnes můžete celou projít pěšky, je na ní nasprejováno mnoho pěkných graffiti.
Fantastická je i gastronomie. Na každém rohu najdete levný stánek pouličního občerstvení s čevapi, pljeskavicou nebo jehněčím a také podniky s výbornou kávou. I pro mne, jakožto člověka, který kávu téměř nepije, byla právě ta bosenská důvod ke každodenním zastávkám ve zdejších útulných kavárnách.
Čecha bude určitě zajímat i místní pivo. Nejlepší je rozhodně Sarajevsko, které vaří pivovar přímo v Sarajevu, v krásné budově z období konce 19. století, kdy se v Sarajevu stavěla rakousko-uherská architektura.
Pozor však na konzumaci alkoholu poblíž mešit. Je jasné, že přímo před mešitou je hloupost a disrespekt otevřít si pivo, ovšem vadí to i v širším okolí. Když jsme si s přáteli v Sarajevu dali pivo před večerkou, která byla ulici od mešity, bylo nám řečeno, ať jdeme ještě dál.
Architektura socialistické éry
Na své si zde přijdou i příznivci brutalistní urbanistické architektury. Nejvýraznějším sídlištěm je Alipašino polje. Díky typické socialistické masové výstavbě monumentálních panelových domů o 19 patrech má nejhustější zalidnění z celého Sarajeva. Čtvrť Ciglane pak krásně kombinuje odhalený beton a červené cihly, to celé v kaskádově sestupujících blocích domů skrz terasovitý terén.
V neposlední řadě pak oblast Grbavica zaujme nejen stadionem fotbalového klubu Željezničar Sarajevo, ale také typickými „mrakodrapy“ z 60. let, tzv. soliteri, doplněné o klasické panelové bloky obklopené zelení.
Doteď bylo dostat se letecky do Sarajeva o něco složitější. V nabídce byly přímé lety z Vídně, které se u nízkonákladových dopravců pohybovaly okolo 2000 Kč, nebo také lety z Prahy s přestupem ve Frankfurtu/Bělehradu/Varšavě, ty ale vycházely ještě o dost dráž.
Pak vždy existuje možnost vlastního automobilu, tím je člověk schopen se do hlavního města Bosny a Hercegoviny dostat za 12 hodin. V Sarajevu ale není nejlepší automobilová doprava, jsou tam místy hodně úzké ulice v kombinaci s až nebezpečně vysokými obrubníky. A o šílených cestách s Flixbusem dosahujících až na 19 hodin se snad ani nemusíme bavit. Nová linka tedy udělá tuhle skvělou destinaci mnohem dostupnější.
