Článek
Prvním dosti nepopulárním krokem Černého bylo už jeho předloňské hostování v Rangers Glasgow. Týmu, který v českých luzích a hájích zejména díky dvojzápasu se Slavií Praha ze sezony 2020/2021 leží v žaludku velké spoustě fanoušků a má tak status neoblíbeného, pro některé až nenáviděného klubu.
Následně po naprostém fiasku v kvalifikačním utkání proti Faerským ostrovům (1:2) neukočíroval svou aroganci a po dotazu na to, zda nevypustil souboj s protihráčem, který skóroval, se zmohl pouze na impertinentní odpověď a odchod z rozhovoru. Fanoušci tehdy žádali jeho konec v reprezentaci. Od té doby se již pozvánky na reprezentační sraz nedočkal. Po mistrovství světa, o které přišel, pak oficiálně ukončil reprezentační kariéru.
A minulý týden přidal další vroubek na pažbu těch, kteří o něm nemají dobré mínění. Po zápase Hradce Králové s jeho Besiktasem odmítl rozhovor pro Nova Sport. Důvod? Nikdo neví. Možná Černý stále cítí hořkost z jeho vztahu s reprezentací. Každopádně bylo možná lepší, že na rozhovor nešel, pokud by to dopadlo tak jako po Faerech, možná by si proti sobě poštval i ty poslední fanoušky, kteří jsou s ním v míru.
Takového hráče v týmu nechcete mít, řeknou si mnozí. Může si však naše reprezentace po dvou brutálně zpackaných velkých turnajích za sebou vybírat? Já tvrdím, že ne. Často se říká, že v reprezentaci by měli hrát pouze hráči, kteří se dokážou za tým a za vlast servat do krve. Dříčů typu Souček nebo Coufal máme dle mého dost, naopak chybí kreativní a odvážní hráči, šikovní v soubojích 1 na 1 a přesní v kolmých přihrávkách.
V moderním fotbale také často rozhoduje to, jak týmy dokáží přečíslovat obranu soupeře v křídelních prostorech a to kromě kvalitních krajních obránců, kterých máme také jako šafránu, zajišťují hlavně křídla. A Černý zkrátka v reprezentaci i klubu často dokazoval, že kreativním křídlem s výše popsanými kvalitami je. Ve věku 28 let má pak ještě několik sezón co nabídnout.
Otázkou zůstává, jak nad ním bude uvažovat nový trenér Santi Denia. Čistě fotbalově by mu Černý zapadal do jeho filosofie opravdu dobře, nejeví se mi však u něj příliš realistické, že by se ho pokoušel přesvědčovat o návratu. V jednom z rozhovorů pro španělská média kdysi Denia uvedl, že klíč k úspěchu tkví v tom vybrat takové hráče, kteří dokážou ego nechat stranou, a to Černého případ na hřišti nejspíš nikdy nebude.
