Článek
Nejprve musím přiznat, že včera jsem se zhulil tak, že jsem nebyl schopen si ani dojít koupit buchtičky k ukojení munchies. Vyšel jsem před hotel a byl jsem tak hotovej, točila se mi hlava a bylo mi na omdlení, že jsem tam musel chvíli stát, pak jsem se vydal přes křižovatku směrem k pekárně, ale přišlo to znova a silněji, a tak jsem se u pekárny jen otočil a rychle se odpotácel zpátky do hotelu. Ještě v pokoji se mi z toho dočista třásly ruce. Hrůza. A to jsem vykouřil jen ½ špeka.
Ráno to nejprve vypadá, že bude pěkně hnusně, ale po 9 se obloha vyčišťuje a ze střechy jsou dokonce vidět i hory. Nechce se mi dnes nějak půjčovat kolo a navíc mám být kolem 15 na Thai Airways, a tak jako cíl výletu volím Patan, km jedu tuk tukem, prohlížím Durbar Sq. (již třetí - jeden v Kátmandů, jeden v Bhaktapur, a tento v Patanu) a okolí a zpět do KTM jdu pěšky. Po cestě dávám u stánku čaj a buchtičku, která, místo aby mě zasytila, můj hlad jen rozdrážďuje, a tak jdu na Freak Street na veggie hamboše. Alespoň mi to krásně časově vyjde do těch aerolinek, aniž bych se musel vracet do GH. Navíc chci ještě zajít k Royal Nepal Airlines zjistit, jak jsou oni na tom s volnými lety. Jsou v pohodě a mají místo v pátek i v pondělí.
Pokračuji k Thajcům, kde zjišťují, že místo je v pátek a tak let beru, jen to má jediný háček, letenku musím jít zaplatit do nějaké cestovky, kde mi ji vystaví. Člověk z té cestovky je v kanceláři Thajských aerolinek a pěkně si mě odvádí. Důvodem je zlevněná letenka, kterou mohou prodávat pouze agenti, a tak místo 370,- USD, což je běžná cena, platím očekávaných 233. Tak jen doufám, že s tím nebude žádný problém.
Jdu si do GH sesumírovat, jak jsem na tom s penězi a co dalšího musím udělat před odjezdem. Dávám sprchu a pak pokračuji v Crichtonovi, který se blíží ke konci a nabírá obrátky. A večer již tradiční. Výlet na net, Nepali burger ve Steakhousu, ubalit, dočíst Crichtona a šupky do hajan.