Článek
Pokud se nic nezmění, bude v Česku v roce 2050 každý třetí starší 65 let, dramaticky naroste počet starších 85 let a systém péče bude potřebovat stovky miliard ročně navíc.
Což je obrovská výzva nejen pro veřejný rozpočet, ale i pro společenský vývoj. Zásadně ohrožena je dostupnost dlouhodobé péče pro dnešní padesátníky a čtyřicátníky a roste tlak na nejmladší generaci.
Jakkoli můžeme též doufat v neodhadnutelný scénář náhlého zlepšení, typicky díky civilizačnímu skoku spojeného s rozvojem AI, věřím, že je i tak naší povinností pokusit se předejít nejčernějším scénářům.
V naší organizaci Sue Ryder nyní nastupujeme právě tuhle cestu: vytvořit prostor pro koordinaci podpůrných služeb a zvýšit tak jejich dostupnost do budoucna.
Mezi úrovní socio-ekonomickou a jednotlivými lidskými příběhy potřebujeme vytvořit strukturu ne nepodobnou té, kterou známe díky integrovanému záchrannému systému:
Kde na jedné straně jsou rozpočty, plány a strategie, na druhé různorodá síť účastníků od dobrovolných hasičů po profesionální armádu. A díky funkční integraci a koordinaci systém dokáže zasahovat právě tam, kde je potřeba, v odpovídající síle.
To potřebujeme i pro systém dlouhodobé péče. Aby různorodá síť poskytovatelů, od dobrovolníků po lůžková zařízení, uměla odpovídat na konkrétní potřebu péče konkrétní rodiny.
Jedná se samozřejmě i o výzvu pro politiky. V Praze jsou komunální volby letos a volí se též do zastupitelstva magistrátního, které v Praze plní funkci samosprávy kraje. Téma koordinace péče by se mezi předvolebními tématy mělo objevit. Jedná se totiž o budoucnost kohokoli z nás.
Minulý týden jsem měl možnost vykopnout toto téma a představit ho partnerům naší organizace Sue Ryder. Diskusní akci ve své rezidenci přivítal velvyslanec Spojeného království Matt Field, v panelu se mnou zasedly herečka a patronka Sue Ryder Antonie Martinec Formanová, ekonomka Helena Horská a socioložka Lucie Vidovičová. Moderace se ujala zástupkyně šéfredaktora časopisu Forbes Irena Cápová.
Všem patří veliký dík vč. kolegyň, které celou akci vymyslely a přichystaly.
Na akci dámy představily a odborně rozebraly téma stárnutí populace právě v perspektivě zmíněné výše. Osobně jsem pak rád, že v kontrastu k velkým číslům zazněly slovy Antonie Formanové právě i úplně obyčejně lidské obavy nejmladší generace, že nebude mít možnost se o své stárnoucí příbuzné postarat tak, jak se oni starají nyní o své rodiče a prarodiče.
Umožnit to nejen nejmladší generaci je nyní cílem působení naší organizace.
Ve Sue Ryder jednak sami cestu prozkoumáváme prostřednictvím již běžících projektů, jednak jsme si předsevzali ji diskutovat se všemi, kdo mohou k tomuto cíli pomoci. A právě k této diskusi jsem na závěr akce zúčastněné přizval.
Zvu k ní i kohokoli ze čtenářů zde. Napišme si, spojme síly.
Věřím, že nejčernějším scénářům předejít lze, že to společně můžeme dokázat.
