Článek
Občas si možná budete připadat podivně odpojeni od svého psaní. Jako by něco nebylo ve vašem světě v pořádku. Začnete pomalu nenávidět to, co píšete a jak to píšete. Víte, že je tu něco, co potřebujete a musíte změnit, aby bylo psaní (a pravděpodobně i váš celý život) zase zábava.
Možná Vám vaši kolegové v práci nebo čtenáři online začnou říkat, že byste si měli dát přestávku. Ale vy nechcete. Myslíte si, že můžete zachránit svůj skomírající a pomalu umírající vztah s psaním samotným. Někdy mají ale pravdu spíše lidé jako společnost, než jeden člověk jako jednotlivec. Ale na druhou stranu je tu přísloví, které tvrdí sto lidí—sto chutí, takže každý člověk nemusí souhlasit s ostatními. Všichni jsme rozdílní a naše názory jsou taktéž rozdílné. Je to všechno o komunikaci a pochopení, které figurují jako základní pilíře společnosti (a světa celkově).
Lidé si občas navzájem nerozumí. Nedorozumění a konflikty jsou nedílnou součástí našeho života. Těžký oříšek na rozlousknutí— to občas komunikace pro lidi je. A zřejmě ještě po několik let, nebo možná i desetiletí, stále bude. Naše hlavní poslání na planetě Zemi je komunikovat a dorozumívat se, což vypadá, že jsme se ještě ani zdaleka nenaučili. Pravděpodobně ještě stále potřebujeme zkoušet a učit se, abychom mohli naše cíle splnit.
Jsme podivný druh stvoření. Nejsme identičtí—právě naopak. Někdo přepracovává sám sebe, zatímco druhý nepracuje vůbec. Čím více studujeme a zkoumáme sami sebe, tím více si připadáme sami sebou ohromeni, ale také znechuceni. Divíme se, co všechno naše tělo dokáže, ale zároveň nedokážeme pochopit některé akce druhých lidí. A s tím vším přichází jedna otázka, kterou je potřeba zmínit: Pokud lidé znají ostatní, znají vůbec sami sebe?
Realita poznání sama sebe je možná jiná, než jakou si ji představujete. Je možné, že se celý svůj život soustředíte na ostatní, bez toho, aniž byste o sobě hodně věděli. Někdy musíte prioritizovat sami sebe před ostatními. A musíte získat vnitřní klid a zvládnout sebepochopení, aby vaše psaní (ale hlavně život samotný) bylo opět zajímavé a přínosné pro váš život. A to bude možná cesta, která vám zabere déle, než jste očekávali.
Ale ve chvíli, kdy pochopíte sami sebe, budete pravděpodobně schopni najít klid a žít svůj život v klidu a pokoji. Jsem si jistý, že v každé duši na světě je nějaký druh pokoje. I když se vám nedaří ho najít a myslíte si, že se vám to ani nepodaří. Nezapomeňte, je tu vždycky. A čeká, než ho najdete.
