Článek
Vládní koalice včera zahájila svůj útok na nezávislost veřejnoprávních médií, a to zcela záměrným spektakulárním divadlem. Zatajila před poslanci - včetně těch vlastních - hlasování o financování veřejnoprávní televize a rozhlasu, a brutálně omezila jejich právo diskutovat a tento krok oddálit.
Změna financování našich veřejnoprávních médií není nutná - jde pouze o pomstu. Dohromady přijdou asi o 1,5 miliardy korun, což je pro značnou část jejich produkce likvidační. Vláda se nyní rekordně zadlužuje – a po veřejnoprávních médií vyžaduje brutální škrty. Nikdo z vládních politiků přitom nedokázal vysvětlit, proč se má měnit způsob financování ČT a ČRo. Lidem to totiž nic neušetří, právě naopak – všechno totiž nakonec zaplatí na daních, a navíc včetně tučných úroků.
Finanční podvyživení a permanentní strach jsou nástroji k likvidaci nezávislosti veřejných médií a jejich schopnosti přinášet vyvážené zpravodajství a publicistiku - což je obzvlášť nebezpečné v okamžiku, kdy drtivá většina komerčních médií patří vlivným miliardářům či přímo oligarchům.
Politika strachu a síly
Důležitý je také způsob, který si vláda oligarchie a krajní pravice k likvidaci veřejnoprávních médií vybrala. Měl jediný účel – šokovat a vyvolat strach, dát najevo sílu. Je to vzkaz nejenom opozičním politikům a političkám, ale celé veřejnosti – totiž že odhazujeme rukavice, jdeme do toho na sílu, a demontáž demokratických institucí budeme prosazovat zcela bezohledně – a také kašleme na tu část společnosti, která nás nevolila.
Jakkoliv takto mentálně nastavené vládě a premiérovi protesty a demonstrace nevadí, jsou velmi důležité pro sebeuvědomění a emancipaci občanské společnosti – umožňují, aby se prakticky každý dozvěděl, co je ve hře, a skrz postoje svých známých a blízkých měl možnost zaujmout osobní stanovisko a občanský postoj.
Kroky k fašismu
Včera udělala vláda nacionální oligarchie a krajní pravice první zcela otevřený krok směrem k fašismu - takto silný výraz používám s vědomím historických paralel a politologických definic autoritářských režimů, které omezují veřejnoprávní média, destruují nezávislost státní správy a nerespektuji dělbu moci a systém brzd a rovnováh.
Tento krok však nepřešel bez rázné odezvy. Nesmírnou nadějí mne nenaplňuje reakce protestujících občanů. Tak dlouhou a výraznou demonstraci, jako byla ta, které jsme se účastnili včera přes den a dnes v noci a ráno na náměstí před poslaneckou sněmovnou – při čemž jsme se střídali, brali jsme do Prahy noční stopaře, vozili si jídlo a čaj – tato země už celá desetiletí nezažila.
Je důležité, že se nyní přidávají mnohá česká divadla, kulturní a vědecké instituce, odborové organizace, církve, významné celostátní i lokální spolky. Je to neklamná známka oživení občanské společnosti, která si nechce nechat vzít svůj demokratický stát ani základní lidské svobody.
Obroda občanské společnosti
Tentokrát budou muset být protesty mnohem delší, vytrvalejší a věcnější, než kdykoliv dříve. Frontalní útok na média a kulturu je totiž také snahou o odvedení pozornosti dřívějších vládních voličů, kteří jsou dnes postiženi vysokými cenami energií, pohonných hmot, hypoték či nájmů a všeobecného zadlužování. To by rozhodně nemělo projít a je třeba neustále poukazovat na merito věci - kulturní války jsou totiž odváděním pozornosti vlády od vlastní nekompetentnosti a selhávání při řízení státu a neplnění slibů.
Andrej Babiš chce absolutní moc a spoléhá na to, že ji protlačí silou. Poprvé dal zcela naplno najevo to, co všichni víme už dávno: že chce všechno ovládnout a nebrat přitom na nikoho ohledy. Nemáte mne rádi? Toto je má pomsta!
Včerejší noc byla dlouhá - ale světlo se objevuje právě v největších temnotách. Čeká nás pravděpodobně několik velmi náročných let každodenní obrany demokracie. Proto vytrvejme, pečujme o sebe, diskutujeme a organizujme se!
