Článek
Když se v domě nebo bytě objeví masivní plísně na obvodových stěnách, majitelé často sáhnou po radikálním řešení – vnitřním zateplení. Logika se zdá být neprůstřelná: když stěna promrzá a kondenzuje na ní voda, stačí ji zevnitř obložit polystyrenem nebo minerální vlnou, čímž se teplota zdiva zvedne. Bohužel, stavební fyzika a praxe ukazují, že vnitřní zateplení pomocí klasických materiálů je jednou z nejnebezpečnějších pastí, do které může stavebník spadnout. Bez pečlivého výpočtu rosného bodu a parozábrany totiž polystyren přilepený zevnitř na studenou zeď způsobí, že se rosný bod posune přesně na rozhraní mezi zdivem a izolační deskou. Vlhkost pak sice není vidět na povrchu, ale hromadí se uvnitř konstrukce. Za izolačními deskami se vytvoří neviditelné, avšak obrovské ložisko hniloby a plísní, které postupně ničí zdivo a ohrožuje zdraví obyvatel.
Problém spočívá v tom, že stěna musí přirozeně dýchat a vyrovnávat vlhkostní poměry. Jakmile dovnitř uzavřete parotěsný materiál bez dokonalého ošetření detailů, zaděláte si na statické i zdravotní problémy. Oproti tomu moderní stavební chemie nabízí mnohem elegantnější a fyzikálně bezpečnější alternativy, které nevyžadují montáž složitých roštů, sádrokartonů a tlustých izolačních desek, jež ukrajují cenné centimetry z obytné plochy pokoje. Tímto směrem se ubírají právě inovativní vnitřní nátěrové systémy s vysokou paropropustností a tepelně izolační schopností.
Aplikace specializovaného termoreflexního nátěru ABAMAL Proti plísním představuje ideální kompromis mezi účinnou ochranou proti kondenzaci a zachováním difúzní otevřenosti zdiva. Nátěr funguje na odlišném principu než tlusté izolace – nebrání zdivu v dýchání, ale radikálně mění sálavou bilanci na samotném povrchu stěny. Zvednutím povrchové teploty o 2 až 4 stupně Celsia spolehlivě zabrání dosažení rosného bodu. Stěna zůstává suchá, vzdušná a plně prodyšná, aniž byste museli obětovat jediný centimetr prostoru v místnosti nebo riskovat skryté plísně za polystyrenem.