Článek
Babí léto nemá pevné datum v kalendáři
Za babí léto se běžně označuje období podzimního stabilního počasí, kdy jsou dny suché, slunečné a na danou roční dobu poměrně teplé. Nejčastěji přichází na přelomu září a října, žádný spolehlivý termín však nemá. Někdy vydrží déle než týden, jindy ho přeruší déšť po několika dnech.
Typické jsou výrazné rozdíly mezi ránem a odpolednem. Zatímco při odchodu může teploměr ukazovat jen několik stupňů a údolí zakrývá mlha, kolem poledne už člověk odkládá bundu. Podzimní slunce ale nemá letní sílu a po jeho západu se rychle ochladí.
Výlet je proto lepší plánovat podle aktuální situace než podle dlouhodobého kalendáře. Den nebo dva před cestou se vyplatí zkontrolovat předpověď, radar a výstrahy ČHMÚ. Pokud má být ráno zataženo nízkou oblačností, nemusí to ještě znamenat zkažený den. Zatímco nížiny zůstanou pod mlhou, vyšší vyhlídky mohou nabídnout slunce a moře oblačnosti pod nohama.
Po prázdninách se krajina konečně nadechne
Největší výhodou babího léta nejsou pouze snesitelnější teploty. S koncem školních prázdnin slábne každodenní nápor návštěvníků, parkoviště se nezaplňují tak rychle a na oblíbených trasách vzniká více prostoru. Rozdíl je nejvýraznější ve všední dny. Slunečná sobota dokáže zaplnit Prachovské skály, Pálavu i okolí Karlštejna také v říjnu.
Chůze bez poledního vedra je příjemnější dětem, seniorům i psům. Výstup, který se v červenci mění v boj s rozpáleným svahem, lze na podzim projít pomaleji a s menší únavou. Nízké slunce navíc změkčuje světlo, zvýrazňuje reliéf krajiny a později v sezoně přidává barvy listnatých lesů.
Podzim však přináší jednu praktickou změnu. Hrady, zámky, občerstvení i turistické autobusy mohou přecházet na omezený provoz. Otevírací dobu je nutné ověřit pro konkrétní den, nikoli se řídit údajem zapamatovaným z letní návštěvy.
Pálavě a Českému středohoří chladnější dny sluší
Za letních veder mohou být nezastíněné kopce jižní Moravy vyčerpávající. V září a říjnu naopak patří k nejpříjemnějším výletním oblastem v zemi. Z Mikulova lze vyrazit na Svatý kopeček, delší trasy vedou přes pálavské vápencové kopce, Děvín a okolí zříceniny Sirotčího hrádku. Vinice se postupně zbarvují a z vyvýšených míst se otevírají dlouhé výhledy do rovin.
Podobnou proměnou prochází České středohoří. Lovoš, Milešovka nebo okolí Hazmburku nabízejí vulkanické vrcholy, mezi nimiž se za čistého počasí táhnou výhledy desítky kilometrů daleko. Právě ostrá podzimní viditelnost může být větším zážitkem než letní modrá obloha zahalená oparem.
V obou oblastech je potřeba zůstávat na značených trasách. Suché trávníky, skalní stepi a další chráněná stanoviště vypadají odolně, sešlap mimo cesty jim však škodí. Na jižní Moravě je také dobré počítat s vinařskými akcemi, během nichž mohou být města i ubytování naopak plnější než o prázdninách.
Třeboňsko a Český ráj potěší celé rodiny
Kdo nechce zdolávat prudké kopce, může zamířit na Třeboňsko. Rovinaté cesty mezi rybníky se hodí pro kola, kočárky i kratší pěší procházky. Ranní mlha nad hladinou, aleje a první zbarvené stromy vytvářejí atmosféru, kterou v hlavní sezoně často přehluší koupání a rušné kempy.
Rodinám svědčí také Český ráj. Skalní města poskytují stín, úzké průchody působí na děti jako přírodní bludiště a výlet lze přizpůsobit jejich kondici. Kratší okruhy nabízejí Prachovské skály, delší putování Hruboskalsko nebo okolí Malé Skály.
Podzimní pohodlí přináší ale i menší problémy. Vlhké kořeny, kamenné schody a napadané listí mohou klouzat, přestože v údolí už neprší. Sandály a hladké městské tenisky proto nejsou dobrou volbou. U menších dětí je rozumnější zvolit kratší trasu a nechat si časovou rezervu místo snahy stihnout všechny vyhlídky během jediného dne.
Na Šumavě a v Jizerkách může podzim ukázat zuby
Horské oblasti nabízejí během babího léta možná nejpůsobivější scenérie. Na Šumavě lákají rašeliniště, ledovcová jezera a lesní cesty, v Jizerských horách žulové vyhlídky, vodní nádrže a hřebeny. Zároveň zde počasí dokáže změnit charakter mnohem rychleji než v nížinách.
Ráno se může objevit přízemní mráz, na otevřeném hřebeni silný vítr a v lese dlouho zůstává vlhko. Horská služba ve svých aktuálních upozorněních připomíná nebezpečí mokrých a kluzkých kamenitých stezek. Slunečná předpověď pro město pod horami proto není důvodem vyrazit na hřeben bez další vrstvy oblečení.
Ani na podzim navíc nelze očekávat úplné prázdno. Nejznámější cíle, jako jsou šumavská jezera nebo jizerské vyhlídky, zůstávají o hezkých víkendech oblíbené. Klidnější zážitek často nabídne méně slavná trasa začínající o několik kilometrů vedle.
Batoh musí počítat se dvěma ročními obdobími
Základem je vrstvené oblečení. Do batohu patří lehká nepromokavá bunda, teplejší vrstva, voda, svačina a boty s podrážkou, která zvládne mokré kameny. Hodí se nabitý telefon, offline mapa, malá lékárnička a při delším výletu také čelovka. Spoléhat na světlo z mobilu znamená současně vybíjet zařízení určené k navigaci a přivolání pomoci.
Trasu je potřeba plánovat podle nejslabšího člena skupiny a vyrazit dříve než v létě. S podobnými zásadami pracuje také Desatero Horské služby, které doporučuje sledovat počasí, držet se značených cest a dát někomu vědět plán i předpokládaný návrat.
Babí léto není pouhým zbytkem prázdninové sezony. Má vlastní barvy, vůni i tempo. Kdo dokáže přizpůsobit cíl předpovědi, vstane o něco dříve a přibalí jednu vrstvu navíc, může zažít českou krajinu v její možná nejpříjemnější podobě.
