Článek
Český turista se tam nyní běžně nedostane
Krátká odpověď zní: v září 2026 si běžnou dovolenou v Severní Koreji jako český turista objednat nemůžete. Země sice po pandemii několikrát naznačila otevření hranic, skutečnost je však podstatně složitější.
V roce 2025 se do příhraniční oblasti Rason dostalo několik zahraničních skupin, jenže cesty byly po několika týdnech opět zastaveny. Výjimku představoval také dubnový maraton v Pchjongjangu, kterého se podle agentury Reuters zúčastnilo přibližně 200 zahraničních běžců. Nešlo však o obnovení běžné turistiky.
Specializované cestovní kanceláře uvádějí, že k 1. září 2026 zůstává Severní Korea uzavřená turistům téměř všech národností. Omezené zájezdy jsou dostupné především občanům Ruska na základě zvláštních dohod mezi oběma zeměmi.
České ministerstvo zahraničních věcí stále zveřejňuje varování před cestami do KLDR. Současně upozorňuje, že české velvyslanectví v Pchjongjangu přerušilo svou činnost už v březnu 2021. Ani zakoupený zájezd s budoucím termínem proto není zárukou, že se cesta opravdu uskuteční.
Bez cestovní kanceláře se za hranice nevydáte
Pokud se turistika pro Čechy znovu otevře, stále nepůjde o dovolenou, jakou známe z jiných asijských zemí. Individuální cestování v Severní Koreji neexistuje. Nelze si koupit samostatnou letenku, zamluvit pokoj a na místě se rozhodovat podle nálady.
Držitel českého pasu potřebuje vízum a musí přijet v rámci schváleného organizovaného programu. Podle informací českého ministerstva zahraničí lze o vízum požádat na severokorejském velvyslanectví v Praze, v praxi však administrativu zpravidla zajišťuje pořadatel zájezdu.
Po příjezdu skupinu převezmou přidělení průvodci. Ti rozhodují, kam turisté pojedou, kde se najedí, co navštíví a kdy se vrátí do hotelu. Bez jejich svolení se nelze jen tak projít vedlejší ulicí, nastoupit do autobusu nebo změnit program.
Návštěvník proto nepoznává Severní Koreu v běžném slova smyslu. Vidí pečlivě vybranou část země: monumenty v Pchjongjangu, muzea, památníky, ukázkové školy, metro nebo předem schválené přírodní lokality. Náhodné rozhovory s obyvateli a samostatné objevování města nejsou součástí nabídky.
Nízká kriminalita ještě neznamená bezpečnou zemi
Na první pohled může pobyt působit překvapivě bezpečně. Krádeže, pouliční přepadení a obtěžování cizinců jsou vzácné. Turista se pohybuje organizovaně, dopravu zajišťuje hostitelská strana a téměř nikdy nezůstává bez dohledu.
Právě zde však vzniká nebezpečný omyl. Bezpečnost nelze měřit pouze pravděpodobností, že vám někdo vezme peněženku. V KLDR představují hlavní riziko samotné státní orgány, neprůhledné zákony a tresty, které mohou být naprosto nepřiměřené chování považovanému jinde za drobný prohřešek.
Britské ministerstvo zahraničí upozorňuje, že cizinci byli v minulosti zadrženi i bez jasně popsaného obvinění a nemuseli dostat přístup ke konzulární pomoci, rodině nebo nezávislému právníkovi. Klidná ulice proto nevypovídá nic o tom, co se stane ve chvíli, kdy úřady vyhodnotí vaše jednání jako nepřijatelné.
Nevhodná fotografie může přerůst ve vážný problém
Zakázané není jen otevřené zesměšňování režimu. Problém může způsobit neuctivé zacházení s obrazem některého z vůdců, fotografování vojáků a infrastruktury, náboženská činnost nebo politický materiál uložený v telefonu.
Před pořízením fotografie se očekává souhlas průvodce. Úřady mohou prohledat zavazadla i elektronická zařízení a soukromou komunikaci nelze považovat za skutečně soukromou. Mezinárodní roaming obvykle nefunguje a přístup k internetu je zásadně omezený.
Varovným příkladem zůstává případ Američana Otty Warmbiera. Severokorejský soud jej v roce 2016 odsoudil k patnácti letům nucených prací za údajný pokus odnést propagandistický plakát z hotelu. Do Spojených států se později vrátil v kómatu a krátce nato zemřel. Neznamená to, že stejný osud čeká každého neopatrného turistu. Ukazuje to však, jak vysoké mohou být následky činu, který by jinde skončil nanejvýš pokutou.
Velkým rizikem je také nemoc nebo úraz
Mnohem méně pozornosti než zatčení dostává zdravotní péče. Nemocnice mohou postrádat léky, moderní vybavení, stabilní dodávky elektřiny i personál připravený řešit složitější stav zahraničního pacienta.
Kanadské cestovní doporučení označuje místní zdravotní služby za špatné a upozorňuje, že zdravotnická evakuace může být velmi obtížná a není zaručena. To představuje zásadní problém při infarktu, vážném úrazu, akutní alergické reakci nebo potřebě specializované operace.
Běžné cestovní pojištění navíc nemusí platit v zemi, před jejíž návštěvou ministerstvo výslovně varuje. Před případnou cestou by bylo nutné získat písemné potvrzení o krytí léčby i evakuace. Spoléhat na obecnou větu v internetovém srovnávači by bylo hazardem.
Pocit bezpečí stojí na naprosté poslušnosti
Dovolená v Severní Koreji tedy možná být může, ale pouze tehdy, když režim otevře příslušnou oblast vaší národnosti a schválí konkrétní cestu. V současnosti tato možnost pro běžného českého turistu prakticky neexistuje.
Pokud se podmínky změní, organizovaný návštěvník může celý pobyt absolvovat bez jediného incidentu. Musí však přijmout, že nemá kontrolu nad programem, nemůže svobodně mluvit s místními, každou fotografii předem zvažuje a případnou pomoc z domova má velmi omezenou.
Severní Korea může působit klidně, protože turista vidí jen prostor, který pro něj někdo připravil. To však není bezpečí známé z běžné dovolené. Je to dočasná ochranná bublina, jejíž pravidla určuje stát a kterou může tentýž stát kdykoliv bez vysvětlení propíchnout.
