Článek
Nádraží se na několik dnů promění v rok 1918
Legiovlak není běžná muzejní výstava přenesená do železničních vozů. Samotná souprava je hlavním exponátem. Návštěvníci postupně procházejí ubytovacím vozem, polní poštou, krejčovskou a kovářskou dílnou, lazaretem, velitelským zázemím i obrněným vagonem. Každé dveře tak otevírají jinou část jednoho velkého příběhu.
Právě ve vlacích strávili českoslovenští legionáři v Rusku značnou část let 1918 až 1920. Po uzavření míru mezi bolševickým Ruskem a ústředními mocnostmi se měli přesunout na západní frontu oklikou přes Vladivostok. Jejich ešalony však uvízly na tisíce kilometrů dlouhé Transsibiřské magistrále a později se staly také základnami při bojích o její ovládnutí. Souvislosti střetů a rozdělení legionářských jednotek podrobněji popisuje Vojenský historický ústav.
Vlak proto musel fungovat téměř jako malé pohyblivé město. Vojáci v něm spali, vařili, ošetřovali zraněné, opravovali výstroj, přijímali rozkazy a udržovali spojení s okolím. Dětem tím začne dávat smysl něco, co se ze školního letopočtu vysvětluje obtížně: proč nebyla železnice pouze dopravní cestou, ale otázkou přežití.
Největší úspěch mívá obrněný vůz a obyčejná postel
Děti pravděpodobně nejdříve zamíří ke zbraním a obrněnému vagonu. Často je však nakonec zaujmou mnohem obyčejnější věci. Jak se tolik mužů vešlo na pryčny? Kde se myli? Co jedli? Jak se posílal dopis domů a co se stalo, když někdo onemocněl tisíce kilometrů od vlasti?
Rekonstruované vybavení doplňují původní předměty, fotografie a části výstroje. Některých vybraných exponátů se lze dotknout, takže návštěva není jen pomalým postupem podél panelů s rukama za zády. Průvodci v replikách uniforem navíc dokážou velké dějiny převést na konkrétní situace a odpovědět i na otázky, které by učebnici pravděpodobně nenapadly.
Letošní expozice přidává příběh návratu legionářů z Vladivostoku. Výstava „Návrat domů“ připomíná lodní transporty, při nichž se v letech 1919 a 1920 vracely desetitisíce lidí do nově vzniklého Československa. Nešlo o krátkou plavbu do nejbližšího evropského přístavu, ale o cestu kolem značné části světa.
Není to atrakce pro batolata, starší děti se nudit nemusí
Slovo „zážitková“ zde neznamená tlačítka, světelné efekty a soutěž o body. Zážitek vytváří skutečné prostředí vagonů, stísněné průchody, dřevo, kov a představa několikaměsíčního života na kolejích. Nejvíce si proto návštěvu užijí zvídaví školáci. Sám pořadatel doporučuje školní program především druhému stupni základních škol a středoškolákům.
Mladší děti mohou soupravou nadšeně proběhnout, zvlášť pokud milují vlaky, bez rodičovského vysvětlení jim ale část obsahu unikne. Expozice navíc otevřeně pracuje s válkou, zbraněmi a lazaretem. Není vystavěná tak, aby děti děsila, rodiče by však měli počítat s otázkami o zranění, boji a smrti.
Na svižné samostatné projití stačí přibližně půl hodiny. Kdo se přidá ke komentované prohlídce a chce si prohlédnout podrobnosti, měl by si vyhradit nejméně hodinu. Historické vozy mají schůdky a úzká místa, proto je před cestou vhodné ověřit podmínky, pokud přijíždíte s kočárkem nebo potřebujete bezbariérový přístup.
Zdarma opravdu znamená bez vstupenky
Vstup do celé expozice je zdarma, nejen do prvního vozu nebo na venkovní plošinu. Veřejnost obvykle nepotřebuje rezervaci a soupravu si může projít vlastním tempem. Objednání předem se týká hlavně školních skupin, pro které jsou vyhrazovány dopolední termíny.
Podle aktuálních informací pořadatele je od dubna do září otevřeno ve všední dny od 8 do 18 hodin a o víkendech či svátcích od 9 do 19 hodin. Od října se zavírá v 16 hodin. Ve všední dny začínají veřejné komentované prohlídky zpravidla od 14 hodin, o víkendech se konají každou celou hodinu. Konkrétní zastávka může mít upravený program, proto se vyplatí zkontrolovat ji těsně před cestou.
Vlak přijede za návštěvníky sám
Legiovlak během roku nezůstává na jediném nádraží. V sezoně 2026 má navštívit 24 měst a putovat až do konce listopadu. Od 25. do 30. srpna stojí na dolním nádraží v Litoměřicích, poté má pokračovat přes Ústí nad Labem, Zubrnice, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Čáslav a Nymburk. Závěr letošní cesty je plánován od 10. do 29. listopadu v Praze.
Termíny se mohou změnit, a proto je rozhodující průběžně doplňovaná trasa Legiovlaku. Výhodou putovní expozice je, že kvůli ní rodina nemusí přes půl republiky. Stačí chvíli počkat, až se neobvyklé muzeum přiblíží. A když se na konci děti zeptají, proč vlak vůbec stál na Sibiři, výlet splnil svůj účel lépe než deset přečtených panelů.
