Článek
Z hradu vzniklo sídlo, které změny příliš nepoznamenaly
Zámek v Náměšti nad Oslavou stojí na skalnatém ostrohu nad městem a řekou. Na jeho místě býval středověký hrad, z něhož zůstala válcová věž. Zásadní proměna přišla v letech 1565 až 1578, kdy páni ze Žerotína vybudovali honosné renesanční sídlo s arkádovým nádvořím. V této podobě se podle Národního památkového ústavu dochovalo téměř beze změny.
Od roku 1752 patřilo panství Haugwitzům. Rod zde zanechal rozsáhlou knihovnu, hudební tradici i soukromé pokoje, které dnes působí osobněji než okázalé reprezentační sály.
Po druhé světové válce se ze zámku stalo moravské letní sídlo prezidenta republiky. Edvard Beneš zde pobýval pouze krátce v letech 1946 a 1947, návštěvníci však dodnes uvidí jeho někdejší pracovnu. Zámek tak nespojuje jen šlechtické rody, ale také nečekanou kapitolu československých dějin.
Místo obrazů visí na stěnách příběhy utkané z vláken
Největší zvláštností Náměště je kolekce přibližně třiceti tapisérií. Nejde o koberce určené na podlahu, ale o rozměrné tkané obrazy, které zdobily a současně zateplovaly stěny šlechtických sídel. Daly se sbalit a převážet mezi jednotlivými rezidencemi.
Náměšťská sbírka pokrývá několik staletí. Nejstarší verdura s rostlinami, ptáky a hmyzem pochází přibližně z roku 1540, další práce vznikaly až do počátku 19. století. Zastoupeny jsou proslulé dílny z Bruselu, Enghienu a Gramontu na území dnešní Belgie i francouzská centra Aubusson a Beauvais. Motivy sahají od antických a biblických příběhů přes alegorie až po historické výjevy.
Pozornost si zaslouží tapisérie Athéna a Arachné z druhé poloviny 17. století. Zpracovává příběh vynikající tkadleny, která vyzvala bohyni Athénu a za svou pýchu byla proměněna v pavouka. Dílo pochází z Aubussonu a do náměšťské kolekce přibylo v roce 2019.
Na tapisériích se vyplatí nesledovat pouze hlavní postavy. V ozdobných okrajích se skrývají květiny, zvířata a drobné symboly, které při rychlém průchodu snadno uniknou. Zblízka je také patrné, že jednotlivé barevné přechody nevytvořil štětec, ale tisíce propletených vláken.
Základní okruh ukáže tapisérie i prezidentskou pracovnu
Pro první návštěvu dává největší smysl okruh Reprezentační prostory. Trvá přibližně 55 minut a zahrnuje zámeckou kapli s barokním vybavením, arkádové nádvoří, tapisérie, expozici stolování, bývalou zimní zahradu s terasami i Benešovu pracovnu. V sezoně 2026 stojí plné vstupné 180 korun, děti od 6 do 17 let platí 50 korun a mladší děti mají vstup zdarma.
Druhou možností je stejně dlouhý Apartmán hraběte Haugwitze. Místo velkých reprezentačních gest ukazuje osm soukromých místností z počátku 20. století, včetně ložnice, koupelny, hudebního a kulečníkového salonu. Součástí je také knihovna s čítárnou. Pokud vás zajímá každodenní život posledních majitelů, může být tento okruh poutavější než oficiální sály.
Královský a dětský apartmán se otevírá jen ve vybraných termínech. Prohlídka trvá asi 80 minut, skupina má nejvýše deset lidí a na návštěvníka čeká přibližně sto schodů. Rezervace proto dává větší smysl než spontánní příchod.
Podle návštěvní doby pro rok 2026 je zámek v srpnu otevřen od úterý do neděle od 9 do 17 hodin, v září do 16 hodin. V říjnu se běžné prohlídky konají převážně o víkendech. Před cestou je vhodné zkontrolovat konkrétní začátky.
Park a nádvoří jsou zdarma po celý rok
Tvrzení o bezplatné zahradě nemá skrytý háček. Zámecký park je volně přístupný po celý rok a podle návštěvního řádu se neplatí ani za vstup na nádvoří. Bez vstupenky se tak můžete projít anglickým parkem, podívat se do menší francouzské zahrady a užít si výhledy na město a okolní krajinu.
Parkové úpravy zde začaly vznikat v první polovině 18. století. Formální zahrada se později proměnila v krajinářský park a dnešní podoba pochází převážně z první poloviny 20. století. Místo neohromí nekonečnými alejemi jako Lednice. Jeho předností je komorní měřítko, historické dřeviny a možnost posedět mimo organizovanou prohlídku.
Zahrada se hodí také rodinám, které nechtějí s menšími dětmi absolvovat téměř hodinový výklad. Samotná procházka může zabrat půl hodiny, při spojení s nádvořím a vyhlídkami déle.
Výlet nekončí u zámecké brány
Od zámku lze sejít do města k baroknímu mostu přes Oslavu, který zdobí sochy světců a vytváří jeden z nejhezčích pohledů zpět k zámeckému návrší. Pokračovat můžete ke kostelu svatého Jana Křtitele, hrobce Haugwitzů nebo po značené kulturní promenádě.
K zámku se dá přijet autem a zaparkovat nad areálem. Náměšť leží také na železniční trati mezi Brnem a Jihlavou, cesta od nádraží však znamená výstup z údolí. Pevnější boty se proto hodí více než společenská obuv inspirovaná zámeckými sály.
Náměšť nad Oslavou není památka, před kterou čekají nekonečné fronty autobusů. Právě proto se zde dá vnímat renesanční nádvoří, prohlížet detaily starých tkanin a potom bez dalšího placení zmizet mezi stromy. Zámek nepotřebuje soutěžit s Lednicí ani Hlubokou. Stačí, když mu cestou kolem dáte jednu šanci.
Další zdroj:
Komerční web zámku Náměť nad Oslavou
