Článek
Menorca není pouze zmenšenou Mallorkou
Mallorca nabízí nádherná místa a ani tam nemusíte celý pobyt strávit v přeplněném letovisku. Menorca však klidnější dovolenou výrazně usnadňuje. Místo dlouhých pásů hotelů zde pobřeží rozdělují malé zátoky, borové lesy, pastviny a kamenné zídky.
Ostrov byl v roce 1993 vyhlášen biosférickou rezervací UNESCO a značná část jeho pobřeží zůstala bez rozsáhlé výstavby. Právě proto se k řadě nejkrásnějších pláží nedojíždí až k lehátku. Auto necháte na parkovišti a poslední úsek absolvujete pěšky. Odměnou jsou bílé nebo načervenalé písky, průzračná voda a výhled, v němž často chybí jediná hotelová budova. Přehled přírodních zátok nabízí turistický portál Menorky.
V červenci a srpnu ovšem ani Menorca není opuštěným rájem. Parkoviště se plní, u nejslavnějších zátok leží ručník vedle ručníku a na pěšinách vznikají zástupy. Říjen mění hlavně tempo ostrova. Oblíbená Macarelleta nemusí být prázdná, ale ve všední den ráno už existuje reálná šance, že budete mít velkou část pláže téměř sami.
Říjnové koupání je reálné, nikoli zaručené
Moře po létě chladne pomaleji než vzduch, a zejména v první polovině října se v něm stále běžně koupe. Za slunečného bezvětrného dne může počasí připomínat příjemné české léto. Jakmile se zatáhne a zvedne vítr, pocitová teplota však rychle klesne.
Dlouhodobé údaje španělské meteorologické služby uvádějí pro letiště na Menorce průměrné říjnové denní maximum 22,7 stupně a noční minimum 16,1 stupně. V měsíci připadá průměrně přibližně sedm dnů na měřitelné srážky. Klimatické hodnoty AEMET proto představují spíš orientaci než slib dovolené bez jediného mraku.
Tyrkysová barva zátok nikam nemizí, nejlépe však vynikne při slunci a klidné hladině. Říjnový pobyt by proto neměl stát na představě sedmi celodenních návštěv pláže. Mnohem lépe funguje pružný plán: krásný den využít ke koupání a větrnější počasí k pěšímu výletu nebo návštěvě měst.
Jižní pobřeží nabízí barvy z katalogu
Bílé písky a nejsytější tyrkysové odstíny najdete především na jihu. Cala en Turqueta dostala jméno právě podle barvy vody. Zátoku svírají skály a borovice, pod nimiž se dá schovat před sluncem. V létě patří k nejvyhledávanějším místům ostrova, zatímco v říjnu už boj o místo na písku obvykle ustupuje.
Macarella a menší Macarelleta představují klasický obrázek Menorky: světlý písek, průzračnou mělčinu a útesy porostlé zelení. Dostanete se k nim také pěšky z Cala Galdana. Výlet lze spojit s koupáním a stejnou cestou se vrátit, je však nutné počítat s kamenitými úseky a převýšením. Oficiální turistický průvodce řadí Macarelletu mezi nejfotografovanější zátoky ostrova a upozorňuje, že jde o přírodní pláž bez dozoru. Přehled menorských pláží připomíná také Cala Mitjana, Pregonda nebo rodinnou Cala Galdana.
Právě Galdana je dobrou pojistkou pro rodiny. Má snadný přístup, promenádu a větší pláž, takže nevyžaduje výpravu po lesní pěšině. V říjnu ovšem nemusí fungovat všechny letní služby a otevřené občerstvení nelze automaticky očekávat ani u známějších zátok.
Sever je divočejší a často ještě klidnější
Severní pobřeží vypadá, jako by patřilo jinému ostrovu. Bílý písek střídají zlaté a rezavé odstíny, borové lesy ustupují nízkému porostu a pobřeží je mnohem více vystavené větru. Cala Pregonda zaujme kontrastem tyrkysové vody a načervenalých skal. Z parkoviště u Binimel·là k ní vede přibližně půlhodinová pěší cesta.
Cavalleria nabízí široký pás tmavšího písku a výhled na syrové severní pobřeží. Ještě přírodněji působí Cala Presili nedaleko majáku Favàritx. V říjnu se však výběr pláže neřídí pouze její krásou. Při severním větru může být klidnější jih, zatímco při proudění z opačného směru se situace obrátí.
Před odjezdem proto sledujte předpověď větru a stav moře. Mimo hlavní sezonu už na mnoha plážích nemusí být plavčík. Červená vlajka znamená zákaz koupání a její nepřítomnost na nehlídané pláži není potvrzením bezpečných podmínek.
Auto poskytne svobodu, autobusy už jezdí omezeněji
Menorca je malá, její zátoky však neleží podél jedné pobřežní silnice. K většině z nich se sjíždí z hlavní komunikace spojující Maó a Ciutadellu, často po užších cestách. Pronajaté auto umožňuje ráno zkontrolovat počasí a vyrazit na tu stranu ostrova, která je právě chráněná před větrem.
Režim příjezdu k některým plážím se během roku mění. Letní zákazy vjezdu, plážové autobusy a sezonní linky mohou v říjnu fungovat jinak než v srpnu. Aktuální spojení je potřeba ověřit v jízdních řádech místní autobusové dopravy, nikoli podle staršího cestopisu.
Jako základna dobře poslouží Ciutadella na západě nebo Maó na východě. V obou městech pokračuje běžný život i po skončení hlavní sezony, zatímco čistě rekreační letoviska se mohou během října postupně vyprazdňovat a část restaurací či hotelů zavírá.
Když se nekoupe, nastupuje Camí de Cavalls
Menorca má proti Mallorce jednu velkou říjnovou výhodu: nemusí být plážové počasí, aby den stál za to. Pobřeží obepíná historická stezka Camí de Cavalls, dnes značená jako GR 223. Celý okruh měří 185 kilometrů a je rozdělen do dvaceti etap, takže si z něj lze vybrat pouze několikahodinový úsek. Oficiální španělský turistický portál uvádí, že jednotlivé části vedou lesy, poli, útesy i kolem nejkrásnějších zátok.
Říjen je pro chůzi příjemnější než vrchol léta. Stále však potřebujete pevné boty, dostatek vody a promyšlený návrat. Stezka netvoří krátké kruhy a autobus z cílové zátoky nemusí jet. Po dešti mohou být kameny i hlinité úseky kluzké.
Menorca v říjnu není náhradou za tropy a ani zde vám nikdo nezaručí prázdnou pláž. Nabízí ale něco, co se v hlavní sezoně hledá stále obtížněji: čas vnímat moře bez fronty na parkoviště, projít se k zátoce bez poledního vedra a zůstat na písku, dokud poslední slunce nezmizí za útesy. Právě tehdy se ukáže, že klidnější sestra Mallorky nepotřebuje letní davy, aby předvedla svou nejkrásnější tvář.
