Článek
Příjezd připomíná bránu do jiného světa
Silnice údolím říčky Svitávky vede mezi lesy a pískovcovými skalami. Potom se ve skalní stěně otevře široký temný vstup, před nímž stojí řady motorek. Žádná nenápadná dvířka ani dlouhé schodiště. Do Pekelných dolů se vchází téměř přímo ze silnice a motocyklisté mohou na svých strojích pokračovat až dovnitř.
Právě možnost projet podzemními prostorami proměnila někdejší důl v jedno z nejznámějších motorkářských míst v Česku. Uvnitř se parkuje, potkávají se zde jezdci a během sezony probíhají různé akce. První dojem proto může vyvolat pocit, že člověk bez kožené vesty a silného stroje nemá v areálu co dělat.
Opak je pravdou. Provozovatelé výslovně vítají návštěvníky přijíždějící autem, na kole i na motorce. Dovnitř mohou také pěší turisté a rodiny s dětmi. Pekelné doly tak spojují technickou zajímavost, historii, výlet do přírody a atmosféru motorkářského srazu na jednom místě.
Jeskyně nevytvořila příroda, ale lidská práce
Ačkoliv se běžně mluví o motorkářské jeskyni, rozsáhlé prostory jsou převážně umělého původu. V pískovcovém masivu se od 18. století těžil materiál pro nedaleké zrcadlárny. Hornina se ručně dobývala desítky metrů do skály, následně drtila a třídila na frakce používané při broušení zrcadel.
Dělníci nechávali ve skále mohutné pilíře, které podpíraly strop. Výsledkem jsou široké komory připomínající chrámové lodě. Právě tento vzhled dal širšímu komplexu umělých jeskyní jméno Pusté kostely.
Geologický portál České geologické služby uvádí, že prostory Pekelných dolů zasahují až 60 metrů do masivu, dosahují šířky kolem 140 metrů a jejich strop podpírá přibližně třicet skalních pilířů. Podzemí se později využívalo pro válečnou výrobu a za socialismu také ke skladování zeleniny. Historii těžby popisuje databáze významných geologických lokalit.
Celý zpřístupněný areál má podle turistických materiálů rozlohu přibližně 3 500 metrů čtverečních. Označení největšího pískovcového podzemí v Evropě používá provozovatel i české turistické portály; nejde však o oficiální evropský žebříček s jednotnou metodikou.
Motorka může dovnitř, divoká jízda nikoliv
Možnost vjet do podzemí představuje pro motorkáře hlavní atrakci. Kužel světla se opře do pískovcových stěn, zvuk motoru se rozléhá mezi sloupy a běžné parkování se rázem mění v zážitek. Právě stroje uvnitř zároveň vyžadují ohleduplnost.
Oficiální pravidla žádají jezdce, aby v podzemí motory zbytečně nevytáčeli a nepálili pneumatiky. Nejde pouze o hluk, ale také o výfukové plyny a zdraví lidí, kteří v prostoru pracují. Podzemí není závodní dráha a pěší návštěvníci musejí mít dostatek místa.
Rodiče by měli děti držet poblíž sebe a předem jim vysvětlit, že mezi odstavenými motocykly se neběhá. Menší návštěvníky může hlasitý příjezd stroje překvapit, citlivým dětem mohou pomoci chrániče sluchu. Při běžném klidném provozu však právě sledování motorek patří k tomu, co dělá výlet neobvyklým.
Děti tu mohou hledat i pohádkové peklo
Pískovcové komory nepotěší pouze milovníky motorů. Tajemné přítmí, nosné sloupy a světla ve skále snadno rozběhnou dětskou představivost. Místo je navíc spojováno s natáčením pohádky S čerty nejsou žerty, jejíž pekelné scény patří k nejznámějším obrazům české filmové tvorby.
Nečekejte však klasickou zpřístupněnou jeskyni s krápníky, průvodcem a naučným okruhem. Pekelné doly fungují především jako motorkářský klub a svébytný návštěvní areál. Atmosféru tvoří stroje, tematická výzdoba, přítmí a samotné rozměry vytěženého prostoru.
Uvnitř se celoročně drží teplota přibližně kolem 12 stupňů. Za horkého dne jde o příjemné ochlazení, po delší chvíli ale začne být v tričku chladno. Dětem proto přibalte mikinu a všem pevnější obuv, která zvládne nerovný a místy vlhký povrch.
Návštěva samotná nemusí zabrat celý den. Dobře se proto kombinuje s procházkou údolím, výletem do Sloupu v Čechách, skalním hradem nebo návštěvou Nového Boru. Z krátké zastávky se tím snadno stane celodenní rodinný program.
Bez hotovosti se dovnitř nedostanete
Pekelné doly fungují sezoně a otevírací doba se mění podle měsíce, počasí i pořádaných akcí. V září 2026 provozovatel uvádí otevření od středy do neděle a současně upozorňuje, že se režim může podle počasí změnit. Před delší cestou je proto důležitější kontrola aktuálních informací než starší údaj nalezený v katalogu výletů.
Vstupné činí 60 korun a platit lze pouze hotově. V areálu není možné přenocovat. Nabídka občerstvení se může řídit konkrétním dnem nebo akcí, takže není rozumné automaticky počítat s plným restauračním provozem.
Určitá omezení platí také pro psy. Větší mazlíčci mají z hygienických důvodů zůstat u vstupní brány, malí mohou dovnitř v přepravní tašce. Aktuální provozní údaje, případné uzavírky a program zveřejňují Pekelné doly na svém webu.
Motorkářská drsnost tu neznamená zavřené dveře
Pekelné doly fungují právě díky kontrastu. Tvrdé stroje stojí mezi měkkými pískovcovými stěnami, místo spojené s těžkou prací a válečnou výrobou dnes slouží setkávání a výletům. Děti obdivují světla motorek, dospělí rozměry podzemí a jezdci možnost zaparkovat tam, kde nad hlavou neleží střecha, ale celý skalní masiv.
Rodina bez jediného motorkáře se zde nemusí cítit jako nezvaný host. Stačí respektovat provoz, dávat pozor na projíždějící stroje a přijmout, že ticho běžné jeskyně tentokrát neuslyší.
Právě v tom spočívá kouzlo místa. Pekelné doly nejsou uhlazenou turistickou atrakcí, která by se dala zaměnit s deseti dalšími. Jsou trochu jeskyní, trochu technickou památkou, trochu filmovým peklem a především klubem, jehož brána zůstává otevřená i lidem, kteří přijeli po čtyřech kolech nebo přišli pěšky.
