Článek
Evžen a dinosauří dobrodružství
Evžen ležel na gauči a funěl nudou. Byl skoro zdravý, ale do školky ještě nesměl. Nuda, nuda, velká nuda.
Maminka ležela v posteli s teplotou a bolestí v krku. Normálně by si hrála s Evženem, ale tentokrát to nešlo. Tatínek seděl v kuchyni u notebooku v tričku a ponožkách s traktory – měl dnes práci doma, říká tomu home office.
Když přišla pracovní pauza, zavřel notebook a zvedl se. Nejdřív společně nachystali mamince na noční stolek teplý čaj s medem, jablko a čisté kapesníčky. Tatínek ji přikryl dekou a potichu řekl, ať si odpočine. Maminka se usmála a zavřela oči.
„Tak co, jsi připraven na dinosauří výpravu?“ Zeptal se tatínek.
Evženovi se rozzářily oči. Dinosaury měl moc rád!
Venku bylo trochu chladno, ale sluníčko svítilo tak akorát. Došli až k lesu a tam Evžen zastavil. V blátě byly otisky!
„Tati, stopy!“ zakřičel Evžen. „Dinosauří stopy!“
„To je asi pták,“ řekl tatínek.
„Nene! To je ptákodinosaurus. Ten má křídla i zuby.“
Tatínek se usmál a přikývl.
Pak někde z hloubi lesa přišel podivný zvuk. Prasknutí větve. A pak ticho.
„Tati,“ zašeptal Evžen a přitiskl se k tatínkovi. „Slyšels to?“
„Slyšel,“ přikývl tatínek stejně potichu.
„To byl dinosaurus,“ vydechl Evžen. „Velký. Schoval se, protože nás uslyšel.“
Šli dál a Evžen najednou zahlédl u kořenů stromu něco zajímavého. Klekl si do trávy a opatrně zvedl tmavý, divně tvarovaný kámen.
„Tati! Podívej! To je dinosauří vejce! Zkamenělé!“
„To je ale nález,“ řekl tatínek vážně.
Evžen si kámen opatrně schoval do kapsy a šli dál. Před nimi se objevila obrovská kaluž plná bahna.
„To je dinosauří propast,“ prohlásil Evžen vážně.
Tatínek našel silnou větev a položil ji přes kaluž. Evžen šel opatrně, krok za krokem – a pak mu ujelo!
Švups! Táta ho chytil za kapuci.
„Jééé! Málem jsem byl celý v dinosauří propasti!“ rozesmál se Evžen.
Na paloučku si sedli na pařez a otevřeli batůžek. Uvnitř byla mrkev, jablko a pití.
„Dinosauří svačina pro dinosauřího průzkumníka,“ řekl tatínek.
Když všechno snědli, vydali se zpátky.
Doma Evžen vletěl rovnou do ložnice za maminkou a vychrlil na ni celé dobrodružství najednou – ptákodinosaury, tajemný zvuk z lesa, zkamenělé dinosauří vejce i dinosauří propast.
Maminka se usmívala čím dál víc.
„To bylo velké dobrodružství,“ řekla tiše.
Ve dveřích se objevil tatínek. „Až mi skončí práce, tak si pustíme něco o dinosaurech. Co říkáš, průzkumníku?“
Evžen se spokojeně zachechtal – a v kapse tiskl zkamenělé dinosauří vejce. Pochopil, že velká dobrodružství se dají zažít nejenom s maminkou, ale i s tatínkem – a že když je maminka nemocná, pomoci může vždycky někdo z rodiny.
