Článek
Pokud jste ještě dětmi – a nerozumíte odborným termínům koitus, kopulace, soulož, nebo odporným výrazům mrdat, šukat, šoustat, ale i nevinnému píchání, či šustění – omlouvám se vám i vašim rodičům, že vás touto bajkou okradu o jejich vysvětlení, či významové tlení v českém jazyce. Snad jen napovím, že strohý anglický výraz – FUCK – se kterým se můžete setkat téměř kdekoliv a kdykoliv – zkrátka všude – odpovídá těm zvýrazněným a pro vás zatím zapovězeným a mORÁLkou uvězněným slovíčkům.
Jistá – ve svém dospívání ještě sama sebou si nejistá – ČERNÁ VDOVA – se spustila na svém pavoučím vlákně na krásně osluněný a sluncem prohřátý kámen, který se při nadcházejícím soumraku skláněl nad malou vysychající louží, dalo by se říct – loužičkou. Naklonila se nad ní a svými mnoha páry očí se pokoušela v odrazu vodní hladiny zahlédnout svůj obraz. Její převrácený obraz v té klidné kaluži tančil na jejích štíhlých černých nožkách, když tu náhle zadním párem svých očí zahlédla drobného samečka, jak se k ní souká po její pavučině.
„Tě kokón překrásná vdovičko – už jsi dnes měla něco v kusadlech?“ už z dálky zdravil pavouček černou vdovu. „Jó, buď bez obav – vysála jsem si dvě mouchy a čtyři další si zamotala do zásoby.“ obrátila se k němu čelem, aby si ho lépe prohlédla. „A co děti – mají si kde hrát? Už se zapojili do sítě?“ snažil se oklikou sameček zjistit, zda už nemá černá vdova malé pavoučky, a pokud ne, tak zda jí biologické hodiny netikají za pět minut dvanáct. „Hele ty prcku – esli chceš jen prcat, tak Ti do toho stejně nic není!“ přisoukla se k němu blíž, aby zjistila – zda má pavouček koule – tedy odvahu – postavit se SYNDROMU KUDLANKY, kterým jsou právě černé vdovy vyhlášené. Sameček se ani nehnul, jen upřel zrak tří předních párů očí na tančící štíhlé nohy černé vdovy. „To jste celé vy – samice …“ vyprsknul náhle na ní svou výčitku „… považujete nás v téhle neklidné době jen za oplodňovatele a vyšuky, co nemají zájem či dokonce nárok na péči a výchovu o děti!“
Černá vdova ztuhla překvapením nad jeho unáhlením, ale nebránilo jí to v reakci, kterou se jala bránit svůj předsudek „Co sahá paměť všech černých vdov, tak se ještě žádný samec nestaral, tedy nepečoval o své potomstvo! Jakmile je po tom s.tvoření potomků, tak se chováte jak pošuci!“ Na to logicky pavouk reagoval otázkou: „Po šukání je přeci každej pošuk – včetně vás samic – jen si to ze svého nadřazeného a nadrženého pohledu nedokážete přiznat?“ „No no no – možná tak pomrdky – než se stanem matkami …“ odvětila mu docela s nadhledem černá vdova a dodala „… tak co – jdeme na to! Nebo se snad bojíš!?“
Pavouk se nebál a během mnohahodinového pavoučího obcování, kdy si své pohlavní buňky mnohokrát přenesl přes svůj penis na hlavě ze svého zadečku až do lůna samice, uklidňoval sebe i černou vdovu slibem, že bude o společné potomstvo také náležitě pečovat, starat se, učit pavoučím způsobům i životu a vychovávat ku zdaru a růstu celé rodiny. Byl to docela klikař, stejně jako většina samečků – co dostojí podobným slibům – neb i většina samiček se ráda podělí o rodičovské slasti i strasti, zvlášť když se přesvědčí, že se i třeba trubci ve včelím úle osvědčí jako plnohodnotní rodiče.
Ovšem tu a tam se nejen u pavouků, ale u všech dravců v hmyzím světě – a někdy i u lidí – stává, že podlehnou SYNDROMU KUDLANKY – tedy že samička podlehne sebeklamu o své jedinečné mateřské úloze, důležitosti a nadřazenosti, až se její vztah k samci tím změní z úcty a respektu v pohrdání a despekt, z vděku a lásky na nevděk a nenávist, až se nakonec k otci svých dětí chová jako ke kořisti, či ho považuje za nehodný odpad hodný úplné likvidace.
kopulace kudlanek
