Článek
Někteří ale asi měli špičku ještě od páteční noci. Jinak si počínání některých našich spoluobčanů nedovedu vysvětlit.
Sobotní dopoledne vyloženě lákalo k tomu vyrazit do města. Svítilo sluníčko, Praha je již všude krásně nazdobena a vůně trdelníku se line celým Starým Městem. Tak jsme se se ženou pěkně oblékli, vzali malou do kočárku a vyrazili na dlouhou procházku.
Kolem půl 12 jsme se dostali do centra a řekli si, že si koupíme něco dobrého ve stáncích. Klobásy i opékaná šunka vypadaly i voněly dobře a ušli jsme pár kilometrů. Tak proč si nedopřát?
Bylinkovou klobásku můžu s klidným srdcem doporučit. Pražskou šunku jsme také ochutnali a hlavně si na ní pochutnali. Skvěle je také umístěn stánek, který není uprostřed toho mumraje. Takže i v tom počtu lidí, který se na náměstí vyskytoval, jsme si pohodlně a vcelku v klidu vychutnali sobotní rychlooběd. Za stánkem jsou totiž lavičky. Poté jsme se vydali směrem ke Starbucks a odtamtud jsme chtěli vyrazit na trdelník. Blížila se ale 12. hodina, a tak jsme se rozhodli, že počkáme a podíváme se na orloj. Už je to dávno, co jsme jej viděli a dcerka stále spala v kočárku. Lepší, než se prodírat tím davem. Vedle nás stály další rodiny s dětmi, které zde byly poprvé a tak jsem se zájmem sledoval jejich těšení a za chvíli i nadšení z toho, jak kostlivec zvoní.
Tuto radost nám všem, co jsme tam stáli, překazila jistá paní ve středním věku. Dostala opravdu pitomý nápad protlačit se tím davem se třemi horkými svařáky. Naštěstí jsem ji koutkem oka zahlédl a včas viděl, jak se hrne k nám. Všemi prsty křečovitě držela tři papírové kelímky, ze kterých se pořádně kouřilo. A jí se asi z hlavy vykouřily mozkové buňky, protože takhle se tlačit s jakýmkoliv horkým nápojem, to nemůže normálně smýšlející člověk udělat. Obzvlášť, když jsou tam děti a několik kočárků k tomu!
Pochopitelně, co čert nechtěl, paní uklouzla a letěla s těmi horkými svařáky přímo na tu naši skupinku. Stihl jsem si zády stoupnout před náš kočárek, aby to neschytala naše malá. A tak jsem na vánočních trzích, za zvuků orloje, schytal trojnásobnou dávku horkého červeného vína.
Děti to minulo, náš kočárek taky, manželka v suchu. Můj kabát a má vánoční nálada na tom byly o poznání hůř. A paní odvážná? Nic. Ani pardon. Procpala se davem a byla fuč! Rodiče dětí, co stáli vedle nás, byli stejně v šoku jako já.
Když se dav před orlojem rozutekl na všechny strany, rozešli jsme se směrem domů.
Trdelník byl, jako vždy, skvělý.
