Článek
K tomuto článku mě přivedlo pravidelné setkávání s mými kolegy. Dvakrát do měsíce se sejdeme v oblíbené hospůdce, kde probíráme všechno možné. Znáte to. Probereme práci, sport, dění ve světě i rodinné záležitosti. Je nás pět. Všichni kolem třicítky. Jeden z nás, kteří už máme rodinu, je ale strašně sobecký a zabedněný. Posledního půl roku moc nechápu, že s ním jeho žena ještě je. Je to dospělé dítě, které svou manželku sprostě využívá.
Petra už znám z dřívějška. Potkávali jsme se už jako dorostenci na fotbalových trénincích. Vždy byl tak trochu v pozadí, holkám se moc nelíbil. Nemyslím si, že by byl nevzhledný nebo hloupý. Na svůj věk byl, tehdy, dost vyspělý. Hlavně duševně. O to víc mě teď překvapuje jeho chování.
Se svou partnerkou žije již 6 let. Mají dvě děti. Jedno tříleté a jedno roční. Jeho přítelkyně Eva je dobrá máma a obětavá žena. Vypadá to, že až moc. Petr začíná být vyčůraný jak díra do sněhu. Jeho chování by se dalo přirovnat k čtrnáctiletému puberťákovi, co si neváží ničeho. Petr nemá 14, má 31 let.
Začal všechno na své partnerce vidět špatně.
Špatně vaří, špatně se obléká, nemaluje se, nemá krásný vlasy a o postavě radši ani nemluvit! Když si takhle začal stěžovat poprvé, říkali jsme si, že je uražený jak malý dítě. Protože Eva nemá chuť na sex. Upřímně, ani se nedivím. Po celodenním shonu s dvěma malými dětmi, kdy to mladší tři měsíce nespalo kvůli bolestem bříška, ještě poslouchat takový hloupý řeči, tak ho pošlu kam slunce nesvítí.
Nevidět veškerou péči, kterou ta žena věnuje jejich společným dětem, domácnosti a i jemu, protože má vše připravené a nachystané do práce. To je chování sobeckého a sebestředného dítěte. Dospělý chlap by měl přijít domů, pozdravit manželku a říct jí, jak mu chyběla. Zajímat se, jaký měla den. Věnovat se dětem, aby si i ta žena mohla odfrknout. Zajít na ty vlasy, na nákupy, nebo prostě kamkoliv, kam by chtěla jít. Dospělý chlap nepřijde domů a nekecne si na gauč s mobilem v ruce, který pustí až ve chvíli, kdy je na stole večeře. Tohle dělají děti.
Marně jsme se snažili Petrovi domluvit. Vysvětlení, že jeho přítelkyně potřebuje po třech letech taky čas pro sebe. Nebo nápad že by snad zařídil hlídání a Evu někam vzal. V Praze je milion možností, kam zajít i přes den. Když už by nemohli mít hlídání přes noc. On ale nechce slyšet ani vidět. Neskutečně mě naštval a zklamal. Nemyslel jsem si, že se z něj stane takový macho. Rozhodl jsem se, že je pozveme k nám. Aby Eva viděla, jak to chodí ve fungující domácnosti, kde žijí dva dospělí lidé. A aby jí Ema trošku promluvila do duše. Snad jim dokážeme pomoci a tato rodina nepřibyde do smutné statistiky v České republice.
A tak vyzývám muže:
Nebuďte vyčůránci! Starejte se o své drahé polovičky. Ony vám na oplátku dají teplo domova. Buďte muži, ne kluci.
Pokud nevíte, jak na to, najděte si nějaký podcast. Někteří poradci jsou na trhu již přes deset let. Doporučím Milana Studničku a Slávu Černého a jejich Restart muže nebo Jiřího Haldu, který to bere trošku komplexněji.
