Článek
Jsou to tradice, které jsou tu s námi již po celá staletí. Pro začátek se podíváme na ty dary.
Téměř všichni, jistě vědí, že tři králové přinesli Ježíškovi tři dary. Zlato, myrhu a kadidlo. Zlato, nejcennější královský kov, symbolizuje královskou úctu, stálost a neporušitelnost. Kadidlo, vonná pryskyřice, se vždy užívala během náboženských obřadů a symbolizuje modlitby a víru v Ježíšovo božství. Myrha, která se užívala pro své konzervační účinky k balzamování mrtvých těl, byla předzvěst Ježíšova utrpení a nakonec ukřižování.
Věřící si těmito symboly připomínají Kristovo narození, jeho učení o lásce a vykoupení, jeho smrt a nakonec vzkříšení. První zmínky o vzájemném obdarování se objevují již ve starověkém Římě. Součástí Vánoc se však dárky staly až v 19. století.
Tradice zdobení vánočních stromků se zrodila v německých městech během 16. století. Jednalo se o stálezelený jehličnan a zdobil se jablky, ořechy a jinými potravinami.
Ještě dříve, si lidé o slunovratu, nosívali do domu větvičky nebo stromky, aby uctili boha Odina. Ty pak zdobili zavěšenými pamlsky, aby ochránili živé obyvatele domu. A před kým? Věřilo se na to, že v době slunovratu z lesa přichází mrtvé duše. Ty tedy sní pamlsky a již neublíží živým bytostem. Kvůli mrtvým duším se vlastně nevstávalo ani od stolu. Aby duše nezasedla uvolněné místo.
První zmínka o novodobě zdobeném stromečku pochází z Brém v roce 1570. V Praze se objevil roku 1812. Připravil jej, jako překvapení pro své hosty, ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich. Na venkov se tento hezký zvyk dostal později. Zajímavé je, že katolická církev se tomuto protestantskému zvyku dlouho bránila. Vánoční strom stál ve Vatikánu poprvé až v roce 1982.
