Článek
Mnoho lidí má v této oblasti stále nejasnosti a často věří mýtům, které realitu spíše komplikují než vysvětlují. Někdo si myslí, že účet po smrti automaticky zanikne, jiný zase, že peníze okamžitě připadnou manželovi nebo manželce. Ve skutečnosti ale banky i notáři postupují přesně podle zákona a celý proces má jasná pravidla.
Účet po smrti nezaniká, ale přístup k němu se omezuje
Jakmile se banka dozví o úmrtí klienta (typicky od matriky nebo notáře), začne jednat podle zákonných pravidel. Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) v § 2666 stanovuje, že banka od následujícího dne zastaví ty operace, které nemají po smrti pokračovat.
V praxi to znamená, že účet sice nezaniká, ale jeho běžné používání se výrazně omezí. Většina bank účet neruší, ale „zmrazí“ ho až do skončení dědického řízení.
Z bezpečnostních důvodů se zároveň blokují platební karty a přístupy do internetového bankovnictví. Cílem je zabránit neoprávněným výběrům a ochránit majetek, který bude součástí dědictví.
Dispoziční právo: častý omyl rodin
Jedním z nejrozšířenějších mýtů je představa, že člověk, který měl k účtu přístup jako disponent, ho může používat i po smrti majitele. Realita je ale složitější.
Podle § 2664 občanského zákoníku platí, že dispoziční právo může po smrti majitele pokračovat jen tehdy, pokud to bylo ve smlouvě výslovně sjednáno. Jinak zpravidla zaniká.
V praxi to znamená, že:
- pokud majitel výslovně neurčil opak, může disponent některé operace dál provádět,
- ale vždy nese odpovědnost vůči dědicům,
- nesmí měnit smlouvu ani účet rušit.
Pokud žádný disponent určen nebyl, nebo pokud práva po smrti zanikají, účet zůstává zcela blokovaný a s prostředky může nakládat až notářem určený správce pozůstalosti.
Peníze na pohřeb lze někdy uhradit přímo z účtu
První praktickou otázkou bývají náklady na pohřeb. Ty je často potřeba řešit ještě před ukončením dědického řízení.
Většina velkých bank umožňuje v odůvodněných případech uhradit pohřební náklady přímo z účtu zesnulého. Pozůstalí ale musí předložit například fakturu od pohřební služby. Důležité je, že peníze nejdou do rukou rodiny, ale jsou zaslány přímo poskytovateli pohřebních služeb.
Notář nevidí automaticky všechny účty
Mnoho lidí se domnívá, že notář má okamžitý přehled o veškerém majetku zesnulého. Ve skutečnosti to ale tak jednoduché není.
Notáři v Česku nemají automatický přístup ke všem bankovním účtům v rámci dědického řízení. Informace získávají především od pozůstalých nebo z dokumentů, které se v pozůstalosti najdou. Pokud rodina o některém účtu neví, může se stát, že zůstane dlouho neobjevený. Proto je důležité pečlivě projít všechny dokumenty, smlouvy a osobní věci zesnulého.
Zůstatek na účtu se stává součástí dědictví a o jeho rozdělení rozhoduje notář v rámci dědického řízení. Teprve po jeho skončení se peníze vyplácejí dědicům podle závěti nebo zákona. Častým omylem je představa, že peníze automaticky připadnou manželovi nebo manželce. Ve skutečnosti se ale nejprve řeší, zda šlo o společné jmění manželů, nebo o výlučný majetek zesnulého.
Mýty, které mohou způsobit problémy
Kolem účtů po smrti koluje řada nepravd. Mezi nejčastější patří například snaha „rychle vybrat peníze z bankomatu, než se to zjistí“. Takové jednání je ale protiprávní a může vést ke komplikacím v dědickém řízení, protože peníze stále patří do pozůstalosti.
Další častý omyl je, že banka si peníze ponechá. To ale není pravda. Po skončení dědického řízení banka vyplatí prostředky oprávněným dědicům na základě pravomocného usnesení. A neplatí ani to, že by peníze automaticky „přešly“ na manžela nebo manželku bez dalšího řízení.
