Článek
Ještě před pár lety vypadal typický pokoj malého školáka poměrně předvídatelně. Psací stůl se šuplíky, otočná židle, police nad stolem a pokud možno co nejvíce barev. U chlapců modrá, u dívek růžová.
Dnešní pokoj prvňáčka se od této představy poměrně výrazně vzdaluje. Rodiče stále častěji hledají vybavení, které nebude potřeba za dva roky vyměnit, a místo další skříňky řeší, zda se dítěti u stolu dobře sedí a jestli na své věci samo dosáhne.
Výsledkem je pokoj, který na první pohled možná působí jednodušeji. Ve skutečnosti je ale mnohem promyšlenější.
Dětský pokoj se začíná dělit na malé zóny
Jedním z nejvýraznějších současných přístupů je rozdělení pokoje podle činností. Prvňáček totiž stále potřebuje místo na hraní, současně mu ale přibývá úplně nová část života – škola.
V jednom pokoji se tak potkávají minimálně tři světy: spaní, hraní a učení.
Nemusí je přitom oddělovat žádná příčka. Studijní kout může vymezit koberec, knihovna nebo jen jiné osvětlení. Kolem postele zůstává klidnější část pokoje, zatímco hračky mají vlastní prostor.
Výhoda je docela praktická. Na pracovním stole nemusí neustále soupeřit pastelky a sešity s legem, autíčky a figurkami.
Rostoucí stůl už není jen drahá vychytávka
Právě u psacího stolu se vyplatí zapomenout na představu, že prvňáček je zmenšený dospělý.
Běžný pracovní stůl a kancelářská židle mu mohou být jednoduše příliš velké. Pokud dítě sedí příliš nízko, nedosáhne nohama na zem a pracovní plocha je vzhledem k jeho tělu příliš vysoko.
Proto se stále více prosazuje nastavitelný, takzvaný rostoucí nábytek. Výšku stolu i židle lze postupně měnit a jedna sestava tak může dítě provázet několik let.
A nejde jen o designový trend.
Ergonomická doporučení Cornell University zdůrazňují, že dítě by mělo mít při práci podepřená záda a chodidla pevně opřená o podlahu nebo podnožku. Důležitá je přirozená poloha těla a u počítače také správně umístěná obrazovka.
Pokud tedy rodiče vybírají mezi krásnou designovou židlí a modelem, který lze dobře nastavit podle postavy dítěte, praktičnost by tentokrát měla dostat přednost.
Dětský pokoj
Velké nábytkové sestavy ustupují
Mění se také samotný vzhled dětského pokoje. Masivní nábytkové stěny složené z postele, skříně, stolu a několika polic jsou méně praktické právě proto, že dítě rychle roste a jeho potřeby se mění.
Mnohem variabilnější je několik samostatných kusů nábytku, které lze v pokoji postupně přesouvat nebo vyměňovat.
Velkou roli hrají nízké regály, boxy a otevřené police. Dítě na jejich obsah vidí a dokáže si věci samo uklidit. Prvňáček by ideálně neměl potřebovat rodiče pokaždé, když si chce vzít pastelky, papír nebo oblíbenou knížku.
Méně růžové a modré, více přírodních tónů
Proměna je vidět i na barvách.
Místo výrazně tematických pokojů se častěji objevuje neutrální základ – bílá, béžová, světlé dřevo, tlumená zelená, modrá, terakotová nebo jemné pastelové odstíny.
Neznamená to, že by dětské pokoje měly být nudné. Barvy se jen přesouvají na věci, které lze snadno vyměnit. Povlečení, koberec, plakáty, lampička nebo úložné boxy mohou odrážet právě to, co dítě momentálně miluje.
A to je u šestiletého dítěte poměrně důležité. Nadšení pro dinosaury, jednorožce nebo vesmír nemusí vydržet stejně dlouho jako skříň za několik tisíc korun.
Stůl nemusí připomínat kancelář
Při nástupu do školy mají někteří rodiče tendenci vybudovat dítěti téměř malou pracovnu. Na stole se objeví organizéry, kalendář, stojánky, nástěnka a několik polic.
Jenže prvňáček zpočátku nepotřebuje domácí kancelář.
Mnohem důležitější je dostatečně velká volná pracovní plocha, dobrá židle a kvalitní světlo. American Academy of Pediatrics doporučuje pro domácí práci pravidelné, dobře osvětlené a klidné místo bez zbytečného vyrušování. Nemusí jít dokonce ani o stůl přímo v dětském pokoji.
Pokud se na pracovním místě používá počítač, pozornost si zaslouží také odlesky a poloha obrazovky. Dítě by se kvůli ní nemělo hrbit ani nepřirozeně zaklánět hlavu.
Dětský pokoj
Lampička je důležitější než další dekorace
Na sociálních sítích většinou upoutají dokonale sladěné pokoje. V reálném životě ale může mít větší význam obyčejná lampička.
Pracovní místo potřebuje dostatek světla a zároveň by na případné obrazovce neměly vznikat výrazné odlesky. Cornell University doporučuje kombinaci nepřímého osvětlení s pracovním světlem a upozorňuje právě na nepříjemné oslnění a odlesky.
Pracovní stůl proto není dobré umisťovat jen podle toho, kde na fotografii pokoje vypadá nejlépe. Je potřeba přemýšlet také nad denním světlem a večerním osvětlením.
Nejlepší trend? Pokoj, který nemusí být za dva roky znovu celý předělán
Možná největší změnou je právě odklon od představ dokonale hotového dětského pokoje.
Pokoj šestiletého dítěte totiž nebude stejný v osmi, deseti ani třinácti letech. Mění se jeho výška, zájmy, množství školních věcí i způsob trávení volného času.
Dává proto smysl investovat více do toho, co má vydržet – kvalitní postele, skříně, nastavitelného pracovního místa – a naopak šetřit u věcí, které lze jednoduše obměňovat.
A hlavně není nutné s prvním zářím odstranit všechny hračky a proměnit pokoj v pracovnu.
Prvňáček se sice stal školákem, ale pořád je mu teprve šest nebo sedm let. Vedle aktovky a sešitů tak v jeho pokoji klidně mohou zůstat plyšáci, stavebnice i krabice s autíčky.
Možná právě to je nejrozumnější trend ze všech.
Zdroje:
https://www.healthychildren.org/English/ages-stages/gradeschool/school/Pages/Developing-Good-Homework-Habits.aspx
https://www.healthychildren.org/English/tips-tools/ask-the-pediatrician/Pages/avoid-eye-and-back-strain-from-the-computer.aspx
https://ergo.human.cornell.edu/cuweguideline.htm
https://www.bonami.cz/c/pokoj-pro-skolaka
