Hlavní obsah
Lidé a společnost

Tři lidé leželi mrtví v obýváku. Děti vedle přežily a dvanáctiletá Tina zmizela

Foto: Memphis 90, ChatGPT

Ilustrační obrázek

V chatě číslo 28 byli zavražděni tři lidé. Ve vedlejším pokoji přitom spaly děti, kterým se nic nestalo. Jedna dívka ale zmizela. Její ostatky se našly až o tři roky později.

Článek

Ráno 12. dubna 1981 se čtrnáctiletá Sheila Sharpová vracela domů z přespání u sousedů. Její rodina bydlela v chatě číslo 28 v malém kalifornském letovisku Keddie.

Když Sheila otevřela dveře, uviděla něco, co ji mělo pronásledovat celý život.

Na podlaze obývacího pokoje ležela těla její šestatřicetileté matky Glenna „Sue“ Sharpové, patnáctiletého bratra Johna a jeho sedmnáctiletého kamaráda Dany Wingatea.

Byli svázaní. Pachatel nebo pachatelé je zbili, bodali a způsobili jim další těžká zranění.

Jenže tím záhada teprve začínala.

V domě totiž během noci nebyli sami.

O pár metrů dál spaly tři děti

V jiné místnosti chaty byli dva mladší Sheilini bratři Rick a Greg a jejich kamarád Justin.

Všichni tři byli živí.

Představa je dodnes jednou z nejznepokojivějších částí případu. V malé chatě probíhal mimořádně brutální útok, zatímco jen o několik metrů dál zůstaly tři děti bez fyzického zranění.

A pak přišlo další zjištění.

Chyběla dvanáctiletá Tina Sharpová.

Nejdříve nebylo jasné, zda neutekla, zda se někde neschovává nebo zda ji pachatel odvedl. Postupně však začalo být zřejmé, že její zmizení pravděpodobně souvisí s vraždami.

Z případu trojnásobné vraždy se stal případ čtyř obětí.

Jen tělo té poslední nikdo neměl.

Chata číslo 28

Keddie nebylo místo, kde by člověk čekal jeden z nejznámějších nevyřešených zločinů Kalifornie.

Šlo o malou komunitu v okrese Plumas obklopenou lesy. V minulosti bývalo Keddie rušnějším rekreačním místem spojeným také se železnicí, počátkem osmdesátých let už ale mělo nejlepší časy za sebou.

Sue Sharpová se sem se svými dětmi přestěhovala po rozpadu manželství. Život rodiny nebyl nijak luxusní. Chata byla jednoduchá a Sue se snažila postarat o pět dětí.

Večer 11. dubna šla Sheila přespat k sousedům. John a jeho kamarád Dana se večer vrátili do chaty. Doma byla Sue, mladší děti a Tina.

Co přesně následovalo, není ani po více než čtyřiceti letech spolehlivě objasněno.

Jisté je, že následující ráno byli Sue, John a Dana mrtví.

Co děti slyšely?

Výpovědi o tom, co se v noci dělo, byly komplikované.

Zvláštní pozornost vyšetřovatelů se soustředila především na Justina, který v chatě přespával. Chlapec byl později vyslýchán i v hypnóze a popisoval obrazy dvou mužů a násilí.

Právě na základě jeho popisu vznikly kresby dvou mužů, které policie zveřejnila.

Jenže dětské vzpomínky, navíc získávané způsobem, na který bychom se dnes dívali mnohem kritičtěji, nedokázaly případ uzavřít.

Vyšetřování se postupně zaměřilo na několik lidí z bezprostředního okolí rodiny.

A právě tady začíná být celý příběh ještě podivnější.

Podezřelý bydlel téměř naproti

V nedaleké chatě číslo 26 bydlel Martin „Marty“ Smartt se svou ženou Marilyn a dětmi. V době vražd u něj pobýval také jeho známý Severin John „Bo“ Boubede.

Oba muži se dostali do hledáčku vyšetřovatelů.

Smartt měl problematické manželství a jeho žena později vypovídala o násilném chování. Ještě zajímavější však bylo něco jiného.

Smartt policii po vraždách řekl, že mu přibližně v době zločinu zmizelo kladivo.

Právě kladivo patřilo mezi předměty, které mohly být při útoku použity.

Oba muži byli vyslýcháni. K obvinění ale nedošlo.

Smartt zemřel v roce 2000, Boubede už v roce 1988.

Případ postupně vychladl.

Pak někdo našel lidskou lebku

Uplynuly téměř tři roky.

V dubnu 1984 narazil muž sbírající lahve v oblasti poblíž Feather Falls asi 80 kilometrů od Keddie na část lidské lebky.

Na místo přijeli vyšetřovatelé a našli další ostatky.

Patřily Tině Sharpové.

Dvanáctiletá dívka, která v noci vražd zmizela z chaty číslo 28, byla mrtvá.

Místo nálezu přineslo další otázku. Kdo ji z Keddie odvezl tak daleko? A proč?

Krátce po zveřejnění informace o nalezených ostatcích obdržela policie anonymní telefonát. Volající upozorňoval právě na případ z Keddie a na dívku, která tehdy nebyla nalezena.

Nahrávka existovala.

Jenže místo aby se stala jednou z klíčových stop, skončila podle pozdějších vyšetřovatelů založená mezi materiály.

Desítky let.

Důkazy, které čekaly v krabicích

Právě způsob původního vyšetřování je důvodem, proč případ Keddie dodnes vyvolává tolik otázek.

K případu se po letech vrátil bývalý vyšetřovatel Mike Gamberg. Když začal procházet staré materiály, nacházel věci, které podle něj měly být důkladně prověřeny už v roce 1981.

Mezi nimi byla i nahrávka anonymního telefonátu.

A pak přišel další nález.

V roce 2016 bylo v rybníku poblíž Keddie nalezeno kladivo. Podle Gamberga odpovídalo popisu kladiva, o němž Martin Smartt kdysi vyšetřovatelům řekl, že mu přibližně v době vražd zmizelo.

Samo o sobě to samozřejmě nedokazuje, že patřilo jemu ani že bylo vražednou zbraní.

V kombinaci s dalšími stopami však znovu obrátilo pozornost ke starým podezřelým.

Dopis se čtyřmi životy

Ještě podivnější je dopis, který měl Smartt po vraždách napsat své ženě Marilyn.

Pozdější vyšetřovatel Mike Gamberg jej považoval za mimořádně důležitý. Smartt v něm při emotivním popisu rozpadu manželství použil formulaci, podle níž za její lásku zaplatil „čtyřmi lidskými životy“.

Právě čtyři lidé v Keddie zemřeli.

Dopis však není rozsudek a sám o sobě nedokazuje, že Smartt vraždil. Přesto jde o jednu z okolností, které po desetiletích působí přinejmenším znepokojivě.

Objevila se také informace od poradce z veteránského zařízení, kterému se měl Smartt údajně svěřit s účastí na vraždách Sue a Tiny. Ani tato informace tehdy k obvinění nevedla.

A nakonec DNA

Moderní forenzní metody daly vyšetřovatelům možnost podívat se na staré důkazy způsobem, který v roce 1981 nebyl možný.

Na kusu zdravotnické pásky spojené s místem činu se podařilo získat použitelný DNA profil.

Podle vyšetřovatele Gamberga se shodoval s jednou žijící osobou, o kterou se policie zajímala.

Jméno této osoby policie veřejně nesdělila.

Najednou tak případ starý několik desetiletí nepůsobil úplně mrtvě. Existovaly nové forenzní možnosti, staré předměty a lidé, kteří podle vyšetřovatelů mohli vědět více, než kdy řekli.

Přesto nikdo nebyl obžalován.

Chata už nestojí. Otázky zůstaly

Chata číslo 28 byla později zbourána.

Zmizelo tak místo, které se stalo symbolem jedné z nejtemnějších nocí v historii okresu Plumas. Nezmizela ale otázka, co se tam v noci z 11. na 12. dubna 1981 skutečně odehrálo.

Proč pachatelé nechali tři děti naživu?

Proč odvezli právě Tinu?

Kdo zavraždil Sue, Johna a Danu?

A proč některé stopy, které dnes vypadají tak důležitě, zůstaly desítky let prakticky bez povšimnutí?

Vyšetřovatelé, kteří případ po letech znovu otevřeli, byli přesvědčeni, že lidé se znalostí toho, co se tehdy stalo, ještě žijí.

Od vražd už ale uplynulo více než 45 let.

Tři děti spící v chatě tu noc přežily. Čtyři další lidé nikoliv.

A chata číslo 28 si své poslední tajemství stále nechává.

Zdroje

https://www.plumasnews.com/keddie-murders-revisited/

https://www.plumasnews.com/keddie-murders-revisited-following-the-clues/

https://www.plumasnews.com/keddie-murders-revisited-part-3-hypnosis-counselors-revelations-mob-connections/

https://www.plumasnews.com/people-magazine-and-television-program-to-feature-keddie-murders/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz