Článek
Tak začnu tím nejznámějším jakýmsi …botem. Ten prodává knihy, jako na holandské burze v novověku prodávali tulipány. Doteď to tam tak divně funguje. Začíná se na nejvyšší ceně a ne opačně. Tento antikvariát nabízí řadu šuntů a bulvárních knížek za nejvyšší cenu, za to si tam můžete pořídit slušné knihy za pětibábu. V kvalitě knih se očividně jejich boti nevyznají, ostatně se chlubí tím, že sekají knihy jako baťa cvičky. Tomuhle antikvariátu věštím chmurný zánik.
Tento investiční projekt na to jde moderně, a co ty ostatní? Za poslední léta jsem prošla na internetu snad většinu z nich, a objednala si tak na tuny knížek. Průběžně jsem samozřejmě chtěla dávat zpět do oběhu ty, které jsem si nepotřebovala nechávat. Nechtěla jsem skončit s pokojem plným knížek, s mauzoleem knih, které už nebylo třeba číst pořád dokola. Jenomže tady jsem narazila. Antikvariáty se sice chlubí na svých stránkách, že knihy opravdu vykupují. Ale slovo vykupovat musíte chápat opravdu relativně.
Vykupovat pro antikvariát zpravidla znamená, že si dojede pro něčí pozůstalost ZDARMA, anebo za HUBIČKU. Nepřímo to někteří knihkupci přiznali, když jsem se jich ptala, proč teda nechtějí přijmout knihy, které vypadají zánovně a jsou ve výborném stavu, akorát jsem je koupila někde v jiném antikvariátu. Na webu předstírají, že knihy vykupují, a v realitě spíš čekají, že jako supi získají knížky za babku po nějakém zemřelém člověku. Tenhle byznys je opravdu nechutný.
Vtipná příhoda se mi stala s jedním technickým antikvariátem. Koupila jsem tam nějakou technickou publikaci za poměrně hodně peněz, kolem 500 Kč. Asi po půl roce jsem ji chtěla prodat do tohoto antikvariátu zpět. Nabízel mi za ni 50 Kč. Až jsem ho upozornila, že je to z jeho vlastního antikvariátu, z ostudy souhlasil.
Taky jsem chodila knihy prodávat do antikvariátů osobně, a to myslím knihy zánovní. Záleželo nejvíc na politické a kulturní orientaci dané paní či pána, který knihy vykupoval. Každopádně relativně novou knihu v ceně 500 Kč vykoupili tak do 70 Kč, to je ale kšeft. Pak jsem ji viděla zařazenou za cca 400 Kč. Spočítejte si sami rozdíl a vynásobte množstvím knih v těchto antikvariátech. Antikvariátníci neustálé úpí, že nemají co do úst. Jaké pokrytectví a hamižnost.
A jaká je podle mě budoucnost českých antikvariátů? Taková, jakou si zaslouží. Myslím, že antikvariáty ztrácejí svůj smysl. Až dojdou pozůstalosti od lidí, kteří svého času hodně četli, tak nebudou mít co prodávat. Lidé dnes už nečtou a ta povětšinou škvára, která se v oblasti beletrie ale i odborné literatury dnes prodává, žádnou cenu v budoucnu mít nebude.
Takže shrnuto a podtrženo, do antikvariátů jsem hodně chodila, ale už nechodím. Hodně jsem četla knihy, už je skoro nečtu. Proč? Zdá se, že knižní fond Česka se po nějaké době čtení vyčerpá a pak už máte jen pocit, že čtete pořád dokola to samé.
Naštěstí mám doma solidní sbírku vybraných knih, které jsou asi to nejlepší, co místní trh se starými knihami nabízel, které byly ještě nedávno k dispozici za ještě přijatelné peníze a dnes už je prakticky neseženete. Takových knih, které nejsou k mání, už jsou mraky. Ještě před pár lety se dalo na knižním trhu sehnat prakticky cokoli, dnes už je to bída.
Jsem ráda, že jsem prošla antikvariáty ještě v době, kdy se v nich něco dělo, dnešní trh se starými knihami už považuji v podstatě za mrtvý. A mohou za to ti, kteří chtěli jen vydělávat a odmítli spolupracovat na solidním a férovém oběhu knih, tedy antikvariátníci. Až budete jednou shánět nějakou starou knihu a ta nebude k mání ani prezenčně v knihovně, přestože ji opakovaně lidé nabízeli k prodeji, ale antikvariátníci takové knihy odmítli, aby si počkali, až budou zadarmo, pak srdečně poděkujte antikvariátníkům za to, že tady trh se starými knihami zazdili.
