Článek
Češi si poměrně nedávno zaplatili možnost, aby k nim komisaři slavného Michelinu vůbec zavítali. A ono ejhle, nic se nestalo. Asi mají michelinoví inspektoři práci jinde. Naposledy byli spatřeni u jednoho mexického stánku s tacos, stojí uprostřed chudé čtvrti, vedle jsou jen prodavači baterek a ponožek, ani místa na stání nemá. A podívejme se, komisaři se nemohli najíst nikde jinde lépe. Už mají asi těch luxusních blafů dost. Dali mu hvězdu!
Já to říkala vždycky, vždy když mě někdo pozval do nějaké hogo fogo restaurace, podle nichž měří známý šéfkuchař Pohlreich míru kultivovanosti gastronomie, že to je celkem nanic. Na talíř dorazilo jedno velké nic, co do porce, ale hlavně je to kombinace, která žaludku nesvědčí. Není divu, že velký francouzský kuchař Joël Robuchon zemřel na rakovinu slinivky. Podle Pohlreicha jsou zlaté časy gastronomie pryč. Co tím prosím myslí? Když byly ty zlaté časy světové gastronomie, popisoval Joël Robuchon, jak v pařížských podnicích, kde se vyučil, pobíhaly krysy po kuchyni.
Hlavně jde o to, že luxusní kuchyně je nesmysl. Ze dvou důvodů. Není dobrá pro žaludek ani pro zemi. Jen rozrýpete různé ingredience, z každé vezmete kousek a zbytek vyhodíte. Je to neekologické a nepraktické. A pro žaludek? Je to, jako byste lili do auta letecký benzín. Žaludek prostě nemá na to, aby dlouhodobě vydržel kombinaci 50 chutí, pokaždé jiných, a důkazem je, že světoví šéfkuchaři končí se zkaženým žaludkem. To už pochopili komisaři Michelinu a šli si spravit chuť na jednoduchém jídle se špičkovými základními ingrediencemi.
Ostatně nejchutnější jídlo bývá z dobrých ingrediencí, kterých by mělo být jen pár, jinak se vám udělá špatně. Myslím, že i Pohlreich to moc dobře ví, ale jde o prachy, proto ostatně dělal reklamu na umělé přísady do jídla. Doma určitě jí nějaká ta základní jídla, a rozhodně ne ty načinčané pokrmy, které tak vychvaluje, tedy pokud sám nechce mít zkažený žaludek.
Pokud si tedy doma vaříte, staráte se o to, abyste měli kvalitní suroviny a nic konkrétního nepřeháníte, můžete si s klidem sami jednu takovou michelinskou hvězdu nadělit. Strava nemá být totiž v první řadě zajímavá a komplikovaná, ale má být především přitažlivá, chutná a zdravá. A v tom je její kouzlo.
