Článek
Je možné někde najít Boha? Po celém světě jsou tisíce chrámů, které mají lidem Boha přiblížit. Ale je opravdu tam?
Je Bůh v kostele?
Největší reformní kostel-synagoga na světě v New Yorku
Apoštol Pavel na své misionářské cestě v Řecku viděl mnoho chrámů určených pro různé bohy a bohyně. A když měl prezentovat toho svého univerzálního Boha, řekl:
On nebydlí v chrámech udělaných rukama ani si nedává lidskýma rukama sloužit, jako by něco potřeboval, protože sám všem dává život i dech a všechno.
Jak to tedy je? Je Bůh vůbec v kostele nebo není? Podle tohoto výroku zjevně ne.
Ačkoliv, kostely mají takový zvláštní předmět, říká se mu: věčné světlo. V izraelském svatostánku se mu přezdívalo šekina a svědčilo o trvalé Boží přítomnosti mezi jeho lidem.
No a podobně je tomu v kostelích. To světlo, které zde hoří nebo je zařízeno elektronicky, musí být trvalé, aby bylo jasné, že Bůh z kostela jednoduše neodešel, ale je pořád přítomen.
Je Bůh v lidském srdci?
Ježíšovo srdce, srdce je středem křesťanského duchovního učení
Copak nevíte, že jste Boží chrám?
Z hlediska určitých biblických pasáží se dá říci, že Bůh přebývá v každém věřícím člověku. Záleží na tom, jestli dostane uvnitř dost prostoru. U někoho totiž místo něj přebývá něčí ego, a na Boha tím pádem není žádné místo.
Jiný se zase chce rovnou cítit jako Bůh, což odkazuje k původnímu sporu mezi Bohem a lidmi v ráji. Adam s Evou okusili ovoce, protože chtěli být „jako Bůh“.
Podle biblické doktríny byl člověk stvořen k „Božímu obrazu“. A tak se dá říci, že zrcadlí některé božské vlastnosti. O určitých lidech se dá říci, že víc, o jiných, že méně.
Je Bůh v nebi?
Vstup do nebe podle Danteho
Otče náš, který jsi v nebesích
Již podle vzorové modlitby Otčenáš lze odvodit, že Bůh sídlí v nebi. Jenomže kde to nebe je?
Bible k tomu dodává, že Bůh může být dokonce i všudypřítomný:
Není žádné stvoření, které by před Bohem bylo skryté. Všechno je odhalené a vystavené očím toho, kterému se budeme zodpovídat.
Když jdeme po biblických stopách Boha, může nám napovědět další biblická pasáž:
Naslouchej svému sluhovi a svému lidu Izraeli, když se budou modlit směrem k tomuto místu a prosit tě o přízeň. Kéž to uslyšíš ze svého příbytku v nebesích, a kéž to uslyšíš a odpustíš.
Bible zmiňuje určitý Boží příbytek v nebesích. Nicméně, nenechme se zmýlit, podle logického výkladu Bůh nebude bydlet ve svých výtvorech jako jsou nebe či hvězdy. O nich se naopak říká:
Nebesa oznamují Boží slávu, obloha vypráví o díle jeho rukou.
Stejně jako umělec nebydlí ve svém obraze, je teologicky evidentní, že Bůh nebydlí ve fyzickém vesmíru, který vytvořil, ale v duchovní říši, která je lidskému dosahu za normálních okolností nedosažitelná.
O Bohu se v Bibli říká, že přebývá „ve výši“ a že „shlíží na nebesa a zemi“. Není tedy nutně jejich součástí.
Snižuje se, aby se podíval na nebe a zemi,
Bible má pro nebe řadu hebrejských pojmů.
Hebrejský výraz, který odpovídá nebesům, je ša·maʹjim. Někdy se používá v Bibli i termín ra·qiʹa, což je ekvivalent prostoru. V tomto případě odpovídá atmosférické oblasti. Jiné hebrejské slovo šaʹchaq je rovněž používáno pro oblohu nebo oblaka na obloze. Pak zde máme jakýsi superlativ: nebesa nebes.
Termín je použit ve spojitosti se Šalamounovým chrámem a říká se:
Bude ale Bůh přebývat na zemi? Vždyť ani nebesa, nebe nebes, tě nemůžou obsáhnout. Tím méně pak tento dům, který jsem postavil!
Je tedy logické odvodit, že podle Bible není Bůh součástí hmotného vesmíru. Stejně jako člověk, stavitel, není součástí základů domu, který postavil, jen v něm může přebývat nebo jej navštívit.
Narozdíl od běžného člověka však Bůh, jak je představován v duchovních spisech, není vázán na konkrétní místo, a může se objevit, kdykoliv a kdekoliv se mu zachce.
Zdroje:
Bible, různé překlady.
Hart David Bentley. The Story of Christianity. 2013. Quercus Publishing.
