Článek
Mateřská v Česku je jedna z nejdéle trvajících široko daleko. Na to, že nejsme zrovna ekonomicky nejvyspělejší stát v Evropě, mi to připadá být až moc velký luxus. A důvod se mi jeví docela jasný. Český stát si plete péči o dítě a péči o matku. A v Česku se pečuje o matky, nikoli o děti.
Říká se, že spokojená matka rovná se spokojené dítě. Ono to někdy platí, ale někdy vůbec. Některé matky na mateřské stále dokola křičí, jak je to hrozně těžké, mít děti a starat se o ně. Ale kdo to nemá těžké, prosím vás? Připadá mi, že mnohé matky si pořizují děti rovnou s vidinou několikaleté radosti, kdy péči o své ratolesti proloží blaženým pobíháním po kavárnách s kamarádkami a podobnými libůstkami. Mluvím z vlastní zkušenosti, kterou jsem zažila na vlastní oči u matek, především tedy těch v Praze, které se ze všeho nejvíc těšily na samá pozitiva a sociální jistoty mateřství, až bych řekla víc než na miminko. Kalkul u mnoha žen byl jasný. Dítě, a za tři roky, až se vyčerpá mateřská, další dítě. Chcete podpořit porodnost? Zkraťte mateřskou na dva roky, ať děvčata rodí dřív, protože jim dřív dojde mateřská. Ale to není jediný argument.
Je moc místa ve školkách? Zkraťte mateřskou a z přebytečných školek udělejte jesle. Kdo tam bude hlídat? No přece některé z matek, které nebudou sedět o rok až dva déle na mateřské.
Péče o dítě neznamená komfort matek. Pokud chtějí být déle doma s dětmi, ať jim to zaplatí manžel, pokud si vybraly takového, který to zvládne a je ochoten to dělat. A nejen to. Jesle dětem vůbec neškodí, naopak. Sama jsem do jeslí chodila a poradila jsem si tam výborně. Uměla jsem totiž hodně brzy mluvit a vše, co jsem potřebovala, jsem si řekla. Že dnešní děti neumí mluvit ještě v sedmi letech? No tak ať se mluvit dřív naučí! A ať jim k tomu pomůžou odbornice v jeslích, protože je známo, že mozek hodně malého dítěte se jazyk učí nejsnáze a nejrychleji, má nejlepší paměť, ale pokud je takové dítě do pěti let doma s nějakou neumětelkou, která opakuje dokola stále stejné řeči, a takových je víc, než byste si přáli vůbec představit, a nedá se říct, že to jsou jen ženy nevzdělané, tak je také možné, že takové dítě nemá motivaci se mluvit učit, protože ty řeči už nemůže pořád dokola poslouchat. Jako byste to neznali u některých lidí ze života. A tátové jsou často kdoví kde, a tak na děti zbydou jen ty věčné babské tlachy. Kdo by se chtěl v takovém prostředí učit mluvit? Roli mluvítka pak za matky přebírá počítač nebo tablet, který patlá páté přes deváté a kromě barevných obrázků na realitu a senzualitu dítěte a jeho celkové vnímání reality nenavazuje vůbec.
Proč je tu tak dlouhá a dobře dotovaná mateřská? Kvůli komfortu matek, nikoli dětí. A vzhledem k tomu, že rovnítko spokojená matka, spokojené dítě, není zas až tak jednoznačné a snadno definovatelné, je to dost nepředložená sázka do loterie a taky možná vyhozené peníze za něco, co víc škodí než pomáhá. Taková matka je často na své dítě po několikaletém neodloučeném vzájemném symbiózním soužití fixovaná více než ono na ni, a místo toho, aby se dítě osamostatňovalo, nemá šanci, protože mu za nohu visí jedna obří matka, takže by místo energie na osamostatňování, se kterým má matka naopak pomáhat, muselo řešit nesamostatnost vlastní matky. A dlouhé mateřské tuto nesamostatnost podporují, a ruku na srdce, kdo se umíte dívat kolem sebe vidíte, že k fixaci na děti tady mají matky až děsivý sklon.
Dalším argumentem tedy je, že když budou muset matky brzy dát děti do jeslí, aby mohly pracovat, prospěje to nejen jim, ale hlavně dětem, a o to právě jde. Naučí se nějaká nová slova a věty, které znají tety z jeslí a jiné děti, naučí se něco nového, změní prostředí, zažije si nutnost flexibility. Přecitlivělost na děti v péči rodičů 24/7 a jejich povinnou možnost dávat matkám příležitost se na ně lepit jako vosa na bonbón je chorobná, nerozvíjí dítě a matkám zhoršuje jejich závislácké skony, které jsou velmi časté, a když se začtete do toho, co matky píší a zaposloucháte do toho, co říkají, tak se s tím ani netají.
Za mě jednoznačně nechť stát přehodnotí své strategie a koncepty a začne pečovat o děti a ne o jejich matky, což je často na úkor právě dětí, a jejich zhoršující se schopnosti a psychický stav v poslední době je toho jen důkazem. Všichni normální lidé střední a starší generace dobře víme, jaká to byla úleva se v dětství občas své matky zbavit, a to i když byla ze zlata. Věčné mateřské pouto od rána do večera je toxické a všichni to víme, tak nechápu, proč tato společnost zavírá oči před tím, jak se dnes matky chovají a jak žijí, a nechává se od nich koučovat a nutit ke zpětné podpoře jejich mateřských závislostí doslova jako to malé děcko. Nebo snad jako slabošský chlap? No to si vyberte sami. Ono to totiž je skoro totéž.
Pokud chce stát zvýšit porodnost svých lidí, nemá se o matky příliš starat, naopak. Porodnost jak známo roste právě v dobách tlaku. Můžete říct, že dnes neroste, ale co je dnes prosím vás za tlak? Dnes je naopak tlak naprosto nulový. Sice se mluví o možných nebezpečích, ale ta tu jsou potenciálně vždy. Naopak dnes tlak ve společnosti je téměř na nule, ekonomika nikoho netlačí, kdo nemá, bere dotace, s pracemi pomáhají navíc zahraniční pracovníci… Tak jaképak copak.
To když je mateřství náročné, je o něj větší zájem. Dnes si matky mateřství vůbec neváží a berou ho často jen jako cestu k větší zábavě, spokojenosti a prestiži. Společnost pak řeší takové obludnosti, jako příplatky za péči pro babičky nebo vyšší odvody pro bezdětné. To už je, vážení, haluz, a vychází z toho, že se tu vytvořilo prostředí, kdy si matky dost neváží svého mateřství a toho, že mají děti, a místo toho se chytly oné mylné státní strategie a domnívají se, že stát je tu od toho, aby se staral o ně, ne o jejich děti.
Pokud tady chcete mít porodní boom, nastavte mateřskou tak na rok, rok a půl. Do roka a půl po jednom dítěti budou mít matky další, a ne až za tři nebo čtyři roky. Děti budou chodit do jeslí, budou toho víc umět a nebudou tak opožděné. Matky nebudou tak fixované na svoje děti a nebudou tak závislácké, pokud je v tom nikdo nebude podporovat. A stát se bude muset zaměřit na to, co má dělat, a ne na to, lézt do zadku matkám a další podobné zhůvěřilosti.
Zajistěte matkám větší nejistotu a zdravý stres, což je známý podnět pro to, mít zájem se množit. Ano, je to přesně opačně, než se říká, řeči o klidu na rodinu měly smysl v dřívějších dobách, kdy bylo ve společnosti opravdu hodně stresu, ale v dnešní době už to vzhledem k míře stresu, který je zpravidla už jen uměle vyvolávaný, platí přesně naopak.
