Článek
Objektivita vs. subjektivita štěstí
Výzkumům veřejného mínění se rozhodně nedá věřit. Vždy, když někdo něco tvrdí, je dobré si to ověřit. Češi taky hlásají, jak je tady moc hezky a jak se tu krásně žije. Ale je to asi podobné jako když se zeptáte někoho v Severní Koreji, jak se mu tam daří. Určitě vám odpoví, že nádherně. V jeho případě je taková odpověď nutnost, protože jinak by se na něho vrhla chapadla severokorejského diktátorského systému. Když vám takhle nadšeně odpoví Čech, zpravidla je to někdo, kdo celý život křečkoval a nahrabal si majetky, peníze a na druhé nehleděl. Když se zeptáte někoho, kdo zde žil poctivě a pomáhal ostatním, zpravidla jeho odpověď nebude tak nadšená, pokud ovšem rád nežije v sebelži. Poctivého boháče jsem však v Česku nikdy nepotkala. To je jako si myslet, že v Rusku žijí oligarchové štastně až do smrti. Možná, ale taky pro jistotu nesmí otvírat okna. A Finové, to je speciální případ lidí, kteří žijí v sebeklamu. Jinak by totiž nemohli s takovým entuziasmem hlasovat pro to, že jako národ žijí štastně a vesele až do smrti. Protože tvrdá fakta svědčí o opaku.
Štěstí v kontextu
Češi jsou dvacátí na světě v subjektivním pocitu štěstí, což není nic moc, ale pořád jsou to docela vyšší příčky na to, že je na světě skoro dvě stovky zemí. Zatímco Finsko je v tom úplně nejlepší. Je taky nejlepší v něčem, co se dá říct, že je pro duševní život člověka nejhorší. Demence a alzheimer. Kupodivu Slováci jsou hned třetí v této nelichotivé statistice. Buď tam moc hlavu neužijete nebo ji naopak musíte hodně přetěžovat. Příčiny tohoto slovenského komplexu se dají těžko identifikovat, ale zdá se, že je Slovensko pro Čechy a jejich hlavu přímo životu nebezpečné. Když se podíváte na úmrtnost migrantů dle země, ze které přicházejí, tak Češi na demenci na Slovensku umírají nejvíce.
Příčiny zdravotního (ne)štěstí ve Finsku
Pokud jde o příčiny vysokého počtu demence na Slovensku, chybí jakékoliv souvislosti nebo jinak řečeno tvrdá data. Zatímco u Finska jsou příčiny známé. Kupodivu se důvod skrývá právě v turistických lákadlech, která do země přitahují ročně tisíce turistů. Finsko je známé jako země tisíce jezer, je jich tam ve skutečnosti až na 188 tisíc (40 jezer/100 km2). A v těchto jezerech se skrývá smrtelné nebezpečí. Jsou to neurotoxiny v podobě sinic. Ty v kombinaci s půdou, která je chudá na selenium, které působí jako přírodní bariéra proti neurotoxitidě, jsou doslova recept na ztrátu paměti. Hlavní roli tedy hrají environmentální rizika.
A jaký je závěr? Těžko můžete být nejšťastnější na světě, když jste obklopeni lidmi, kteří si vás nepamatují a celkově neví, která bije. Takže výzkumy štěstí musí někde mít vážnou chybu v metodologii. Zřejmě přímo v lidském faktoru.
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-finove-jsou-nejstastnejsi-lide-sveta-cesko-se-udrzelo-v-prvni-dvacitce-272171
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0006899317302901
https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-cesi-jsou-dvacatym-nejstastnejsim-narodem-sveta-zezlo-drzi-finove-40513817
https://www.dzne.de/fileadmin/Dateien/editors/images/Projekte/EU-Atlas/Slowakei/Slovakia.pdf
