Článek
Nutno říct, že když mě lidé nevidí, ale jenom mne hodnotí podle textu, leckdy si myslí, že jsem muž. Asi nemyslím tak docela jako ženy. To ale znamená, že se na ženské myšlení mohu podívat z takového netypického úhledu pohledu, pohledu ženy, která nemyslí jako žena a v podstatě ani jako typický muž.
Ženy myslí stručně a jasně a také hodně mluví. Mezi tím, co říkají, a co si myslí, je tenká hranice. Zpravidla. Nemyslete si, že si ženy myslí blbosti. Ony bilancují. Co je pravda a co ne, nejlépe se jim to dělá tak, že u toho poslouchají vlastní hlasitou řeč, a nejraději jsou, když je u toho navíc někdo poslouchá. Vypadá to tak, že vám něco sáhodlouze napovídaji a pak dojdou k závěru. Že je to všechno úplně jinak. Dojde jim to, když už je posluchač mimo dosah. Předpokládají, že ze stejné řeči, jakou vedly, dojde ke stejnému závěru jako ony.
Komunikace se ženami, to je zážitek. Pokud rádi komunikujete a nejde vám o obsah toho, o čem. Ale existuje dnes už i dost mužů, kteří jim v tom zdatně sekundují. Většinou ale v této disciplíně obvykle nedosahují takových úspěchů a hloubek jako ženy.
Ženy jsou emancipované a mají vlastní představy o světě, které s ním nezřídka nejsou vůbec v souladu, dokonce jsou spíše otočené nebo postavené na hlavu, ale očekávají, že svět se bude odehrávat podle toho, co si o něm myslí. Pokud se tak neděje a vy v tom hrajete nějakou roli, někde se stala chyba. Ale kde? Cožpak nechápete zákony všehomíra? Nevíte, jak se chovat, aby věci byly takové, jaké mají být?
Ženy myslí často a rády, obyčejně na to nejdůležitější. Na všechno. Všechno je totiž nesmírně důležité. Úplně všechno. A nejvíce je rozčilují lidi, kteří se snaží nějak zasahovat do světa, který si pečlivě zmapovaly. Nejvíc jim lichotí muži, kteří sedí na jejich mentální mapě přesně tam, kde si je zaznamenaly, v té podobě, v jaké si je zaznamenaly. Takoví ti, kteří poletují myšlenkovým světem sem tam, mají nepředvídatelné názory, vymýšlí věci a říkají jim, že nerozumí životu a světu a vůbec, že jsou tak nějak mimo a stojí jim v cestě k tomu, aby něco ve světě vytvořili, tak takové muže ženy nemají rády. Ne ne, ti jim narušují jejich mentální mapu světa a proto jsou to jejich osobní nepřátelé a škůdci. Občas, ne vždy. Bavíme se hlavně o ženách v Česku.
Co bychom si ještě řekli o ženském myšlení? Není všude stejné. Myšlení žen v Česku se liší například od myšlení žen třeba ve Francii. Ve Francii si ženy svůj prostor spíše vydobíjejí, v Česku spíše mapují a pak trvají na tom, aby vypadal tak, jak ho poznaly a zaznamenaly, jak jsem výše popsala. Německé ženy věří, že svět byl stvořen pro jejich potěšení. Ruské ženy mají tendenci nahánět po světě ruské muže. Co s nimi také jiného. Slovenky rády oprašují krasavce, musí být ale jasně srozumitelní, jinak je zle. Rakušačky a Švýcarky muži v podstatě nezajímají, ovšem jejich majetkové poměry a možnosti velmi. Angličanky chtějí, aby muži byli jedněmi z nich. Američanky se snaží své muže předehnat v chlapáctví.
Ženy zkrátka myslí jinak než lidi, a proto také tak lidi fascinují. Je v nich cosi, co je starší než myšlení samotné, a proto ho dokáží rozebrat na cucky, otočit na ruby a postavit na hlavu. Snadno. Dejte si na ženy pozor.
Jsou schopnější než lidi.
