Článek
Stalo se vám někdy, že jste se těšili na kávu s kamarádkou nebo známým, ale domů jste se vrátili naprosto vyčerpaní a s chutí zalézt si pod deku a s nikým nemluvit? Pokud ano, pravděpodobně jste se právě stali „obětí“ energetického upíra. Pokud ano, pravděpodobně jste se právě stali „obětí“ energetického upíra. Nejsou to žádné příšery z hororů, jsou to lidé kolem nás, kteří mají jednu společnou vlastnost: berou si pozornost i energii, ale málokdy vracejí něco zpět.
Typický scénář vypadá jako nekonečný monolog. Je to ten typ člověka, který dokáže mluvit hodiny o svých problémech, své práci a svých pocitech. Jakmile se ale pokusíte říct něco vy, v jeho očích se často objeví prázdný pohled. Nečeká na to, co řeknete, jen čeká na vteřinu ticha, aby mohl znovu spustit své vlastní téma. Člověk se pak v takovém vztahu začne po čase cítit neviditelný a zbytečný.
Negativita jako životní styl
Nejhorší na těchto setkáních bývá všudypřítomná negativita. Energetický upír málokdy přichází s dobrou zprávou. Většinou je to smršť stížností na nespravedlivý svět, špatného šéfa nebo nepřející okolí. Je přirozené chtít být empatický a naslouchat, ale u těchto lidí se často ukáže, že o radu nebo skutečnou pomoc vlastně nestojí. Vy pak sloužíte jen jako hromosvod, do kterého vypustí svou vnitřní pachuť.
Naslouchat neznamená nechat se citově zneužívat. Přátelství by mělo být o rovnováze – o tom, že chvíli mluví jedna strana a druhá ji vnímá, a pak se ty role přirozeně vymění. Pokud je to jednostranná jízda, kde hrajete jen roli trpělivého publika, dříve či později se dostaví pocit naprostého vyhoření.
Jak si udržet vlastní klid
Naučit se chránit si vlastní hranice je proces, který se vyplatí. Je důležité si uvědomit, že nikdo není povinen být k dispozici každému, kdo se rozhodne mu vylít své starosti na hlavu. Je v pořádku omezit kontakt s lidmi, kteří vás jen vysávají, nebo otevřeně říct, že teď nemáte kapacitu na řešení cizích problémů.
Život je příliš krátký na to, abychom ho trávili jako „vrbovky“ pro lidi, kteří nás ve skutečnosti ani nevidí. Energie každého z nás je cenná a máme plné právo si ji šetřit pro ty, kteří nás nejen slyší, ale i vnímají. Skutečné pouto by vám mělo křídla dávat, a ne vám je svazovat cizími stížnostmi.
