Článek
Znamená to, že federální vláda USA přestane financovat velkou část svých činností, protože se politici nedokážou dohodnout na rozpočtu. Na první pohled to může vypadat jako detail v daleké Americe. Jenže dopady sahají daleko – od zaměstnanců federálních úřadů přes vydávání makroekonomických dat až po pohyb na světových trzích.
.
Co je to shutdown?
Shutdown nastává vždy k 1. říjnu, kdy v USA začíná nový fiskální rok. Kongres musí schválit 12 rozpočtových zákonů (tzv. appropriation bills). Pokud se to nepodaří, vláda nemá právní rámec k financování mnoha agentur a úřadů.
.
Co to znamená v praxi?
- Federální úřady se zavírají. Část zaměstnanců je poslána domů bez výplaty, jiní pracují „zadarmo“ až do doby, kdy bude financování obnoveno.
- Makrodata se nevydávají. Investoři se mohou ocitnout „naslepo“ – bez statistik o nezaměstnanosti, inflaci nebo HDP.
- Provoz je paralyzován. Od vízových center přes národní parky až po regulační úřady.
.
Politika: Proč k tomu dochází?
Shutdown je výsledkem politického patu mezi demokraty a republikány. Každá strana se snaží prosadit své priority a využívá rozpočet jako páku. Jedni chtějí více výdajů na sociální programy. Druzí požadují škrty a nižší zadlužování. Pokud se nedohodnou, stát se prostě vypne.
.
Historie shutdownů
Shutdown není nový fenomén. V moderní historii USA jich bylo už přes 20. Ten nejdelší nastal na přelomu let 2018–2019 za prezidenta Donalda Trumpa a trval 35 dní.
Několik historických příkladů:
- 1976 – první shutdown v moderní historii.
- 1995–1996 – prezident Clinton vs. republikáni v Kongresu, 21 dní bez rozpočtu.
- 2013 – spor o zdravotní reformu Baracka Obamy, trh lehce zakolísal.
- 2018–2019 – rekordních 35 dní, vládní zaměstnanci pracovali bez výplat, S&P 500 v té době klesl o 10 %, ale během roku se zotavil.
.
Jak reagují trhy?
Na první pohled by se dalo čekat, že takto zásadní problém v největší ekonomice světa vyvolá paniku. Data ale ukazují něco jiného.
Podle statistik agentury LPL Research a Bloombergu:
- Během samotného shutdownu akcie kolísají – 54 % případů rostly, 46 % klesaly.
- 12 měsíců po skončení shutdownu už je ale obraz jasný:
- Akciové trhy byly pozitivní v 86 % případů.
- Průměrný růst činil +12,7 %.
Jinými slovy: krátkodobě nervozita, dlouhodobě zanedbatelný vliv.
.
Dopad na zlato a dolar
Zatímco akcie reagují smíšeně, investoři často utíkají k bezpečným aktivům:
- Zlato– v nejistotě posiluje. Letos dokonce překročilo hranici 3 900 USD/unci – historické maximum. (údaj k 1.10.2025)
- Americký dolar – někdy oslabuje kvůli nedůvěře, jindy paradoxně posiluje jako „nejmenší zlo“, protože je stále světovou rezervní měnou.
.
Co z toho plyne pro investory?
Shutdown je především politická hra. Krátkodobě může zvýšit volatilitu, způsobit nervozitu a rozhýbat „bezpečné přístavy“ jako zlato.
Ale z dlouhodobého hlediska neznamená konec světa. Naopak – trhy historicky většinu těchto epizod přežily bez vážnější újmy.
Proto by si investor měl odnést tři lekce:
- Nereagovat impulzivně. Výprodeje v panice nejsou strategie.
- Diverzifikovat. Krátkodobý otřes může posílit zlato nebo defenzivní sektory.
- Myslet dlouhodobě. I po nejdelším shutdownu v roce 2019 trhy do roka rostly o více než 20 %.
.
Závěr: Politické divadlo, nikoli konec světa
Shutdowny přitahují pozornost médií a politiků. Pro běžného Američana to znamená zavřené úřady a zpožděné výplaty. Pro investora nervózní trhy a plné titulky.
Ale historická data jsou jasná: pro dlouhodobého investora je shutdown spíš šum než katastrofa.
Na trzích totiž nevyhrává ten, kdo reaguje na každý politický spor. Vyhrává ten, kdo má plán, disciplínu a trpělivost.
.
Disclaimer: Tento článek slouží pouze k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o investiční doporučení, právní ani daňové poradenství. Každý investor by měl před učiněním investičního rozhodnutí zvážit svou vlastní finanční situaci, investiční cíle a případně konzultovat své kroky s odborníkem. Investice do kryptoměn a finančních trhů jsou rizikové a jejich hodnota může kolísat. Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků.
