Článek
Celý den se válíte u vody, neděláte absolutně nic, maximálně se otočíte z břicha na záda, a večer domů přijdete víc zmlácení, než kdybyste celej den stěhovali klavíry. Ten pocit, kdy se vám motá hlava, kůže pálí a vy toužíte jen po tmě a tichu. Zatímco soused, kterej od rána štípal dříví do foroty na zimu, si večer spokojeně otevře pivo a vypadá naprosto v pohodě.
Jak je to možné? Vždyť vy jste odpočívali! No, podle selskýho rozumu možná jo, ale vaše tělo má na věc úplně jinej názor. Zatímco váš mozek je v módu „mám volno a na všechno kašlu“, vaše vnitřní orgány makají na plné obrátky.
Ležet na přímém slunci není relax, je to pro organismus stav nouze.
Tělo v režimu přehřátého chladiče
Pojďme si to říct na rovinu. Ležet u vody jako buřt na grilu není odpočinek. Je to stres. Čistý, biologický stres.
Proč? Vaše tělo je nastavené na optimální teplotu kolem 37 stupňů. Slunce do vás pere stovky wattů energie za hodinu. Co se stane? Mozek vydá rozkaz: „Ochladit, hned!“ A co uděláte? Začnete se potit.
Pot je vaše přirozená klimatizace.
Aby fungovala, musí se krev nahrnout do kůže, kde se ochladí odpařováním. Srdce začne pumpovat krev do periferií jako zběsilé. Co to znamená? Že vnitřní orgány, včetně svalů a mozku, dostávají krve o něco míň. To je první důvod té divné únavy. Srdce maká, jako byste běželi do schodů, ale vy u toho ležíte. Je to energeticky nesmírně náročný proces.
Jenže to není všechno. Vy k tomu pocení potřebujete materiál. Vodu. Hodně vody.
Dehydratace není jen žízeň
Voda je palivo pro vaši klimatizaci. Když se potíte, neztrácíte jen tekutiny, ale i drahocenné minerály, jako je sodík a draslík. A tyhle minerály jsou klíčový pro přenos nervových vzruchů a stahy svalů.
Když se jich zbavíte, tělo přestane fungovat. Je to, jako když v autě dojde olej. Motor pořád běží, ale všechno se začne zadírat. Začne vás bolet hlava (mozek je na dehydrataci nejcitlivější), svaly zeslábnou, cítíte celkovou ochablost.
A teď ruku na srdce: Co pijete u vody? Voda z kohoutku? Možná. Ale spíš je to pivo, nebo nějaká sladká limča.
A tady přichází další krutá pravda. Alkohol je diuretikum. To znamená, že vás nutí čurat víc, než kolik jste vypili. Takže si dáte vychlazenou desítku, máte pocit, že se osvěžujete, ale ve skutečnosti tělu dáváte další ránu pod pás.
Tělo potřebuje vodu, vy mu dáte alkohol, který ho o vodu ještě víc obere, a k tomu musí játra makat na odbourávání alkoholu. Gratuluju, právě jste svýmu tělu naložili dvojitou směnu.
Zatímco ten chlap u dříví pije obyčejnou vodu, doplňuje ztráty a jeho tělo funguje efektivně, vy ho trápíte a ještě se divíte, že jste vyřízení. Pocení je pro tělo obrovská práce.
Falešný pocit odpočinku a reálná devastace
Je tu ještě jeden, psychologický faktor. Když makáte se sekerou, vidíte za sebou hromadu dřeva. Víte, proč jste unavení. Máte z toho dobrý pocit. Vyplaví se endorfiny.
Když ležíte na dece, neděláte nic, co by vám přinášelo pocit zadostiučinění. Mozek je v útlumu, ale tělo trpí. Není tam žádná odměna, jenom čistá devastace.
A co děláte, když odpočíváte u vody?
Koukáte do mobilu. Takže i oči dostávají zabrat od slunečního odrazu od displeje. Svaly vám tuhnou v jedné poloze, lymphatický systém se zastaví. Zatímco u štípání dříví rozhýbáte celý tělo a lymfa proudí, u vody hnijete.
Takže si to shrňme. Srdce vám maká na plný pecky, tělo se zbavuje vody a minerálů, kůže se vaří, játra odbourávají alkohol, lymfa stojí a mozek je v mlze. A vy tomu říkáte „odpočinek“.
Ten soused u dříví si zacvičil, rozhýbal tělo, doplňoval čistou vodu a večer si zaslouženě odpočine. Vy jste si odpočinek „předplatili“ celodenním mučením, takže večer už nemáte sílu vůbec na nic.
Příště, až budete mít volno a budete chtít odpočívat, tak si to rozmyslete. Možná je lepší vzít do ruky tu sekeru, nebo si jít zaběhat, nebo si číst knížku ve stínu pod stromem. Ležení na slunci není relax. Je to masochismus převlečený za dovolenou. A vaše tělo vám to večer sečte i s úroky. Tak na to myslete, až budete zase roztahovat deku.
Díky, že jste dočetli tento článek až do konce a doufám, že jste u toho neschytali úpal přímo u monitoru, nebo se z vás nestal škvarek na vlastní zahradě. Pokud se vám můj styl bez obalu a servítek líbí, budu rád za symbolický příspěvek na moji tvorbu. Uvolní mi to ruce, abych mohl dál pálit do mýtů a servírovat vám pravdu čistě a bez balastu.
