Článek
Sobota ráno, břeh rybníka, voda má čtyři stupně. Skupina otožilců v čepicích se smíchem vchází do vody a vy stojíte na břehu v bundě a přemýšlíte, jestli se nezbláznili. Pak to jednou zkusíte. Prvních pár vteřin máte pocit, že vám někdo sevřel hrudník a vyrazil dech. Po minutě je to zvláštním způsobem v pořádku.
Otožování v Česku zažívá boom. Na sociálních sítích kolují videa ledových koupelí a sliby lepší imunity i nálady. Co se ale v těle v té první minutě opravdu děje a co z těch slibů obstojí?
Prvních deset vteřin
Když na kůži náhle dopadne studená voda, tělo zareaguje dřív, než stihnete cokoli promyslet. Cévy v kůži se prudce stáhnou, srdce zrychlí a krevní tlak vyletí nahoru. Současně přijde nekontrolovatelné nadechnutí, zalapání po dechu.
Britská záchranná organizace RNLI tomu říká šok ze studené vody a za studenou považuje všechno pod 15 stupňů. Dýchání se podle ní může až desítkrát zrychlit a člověk ho nedokáže ovládat. Kdyby měl v tu chvíli hlavu pod vodou, může ji vdechnout. Proto jsou nejnebezpečnější skoky do studené vody a nečekané pády, ne opatrné vstupy.
Do minuty se dech zklidní
Dobrá zpráva je, že první šok netrvá dlouho a odezní za méně než minutu. Záchranáři proto radí lidem, kteří nečekaně spadnou do studené vody, aby se nesnažili hned plavat. Nejdřív se mají položit na záda, nechat se nadnášet a počkat, až se dech zklidní.
Otožilci se na tuhle fázi připravují vědomě. Do vody vcházejí pomalu, dlouze vydechují a nechávají tělo, aby si na chlad zvyklo. Po několika týdnech pravidelného otožování bývá reakce slabší, tělo se šoku částečně přizpůsobí.
Pak přijde příval hormonů
To, co otožilci popisují jako euforii, má měřitelný základ. Známý experiment českých fyziologů ponořil mladé muže na hodinu do vody o teplotě 14 stupňů. Hladina noradrenalinu v krvi vzrostla o 530 procent, dopaminu o 250 procent a spotřeba energie se zvýšila o 350 procent.
Noradrenalin zvyšuje bdělost a soustředění, dopamin souvisí s pocitem odměny. Proto lidé po otožování popisují jasnou hlavu a dobrou náladu. Je ale potřeba dodat, že šlo o hodinu ve vodě a o malou skupinu mužů. Krátká koupel v rybníce bude mít efekt menší.
A co imunita?
Nejčastější slib otožování zní, že člověk přestane marodit. Tady jsou data opatrnější. Nizozemská studie s více než třemi tisíci lidmi zkoumala, co se stane, když lidé na konci teplé sprchy pustí na 30 až 90 vteřin studenou vodu. Ti, kteří se takto sprchovali, byli na nemocenské o 29 procent méně. Počet dní, kdy byli nemocní, se ale nezměnil.
Studená sprcha tedy podle všeho lidi před nachlazením neochrání. Spíš jim pomůže cítit se lépe a nemoc snášet tak, že nemusí zůstat doma. I tak je to výsledek, který se dá vyzkoušet doma bez velkého rizika.
Kdo by měl být opatrný
Studená voda prudce zvedne tlak a zatíží srdce, a proto otožování není pro každého. Lidé s nemocným srdcem, vysokým tlakem nebo poruchami rytmu by měli začít až po poradě s lékařem. Nikdy se neotožujte sami, nepijte předtím alkohol a do studené vody neskákejte. Začínat se vyplatí sprchou, krátce a postupně.
Prvních šedesát vteřin ve studené vodě je pro tělo malé drama. Poplach, lapání po dechu, pak klid a příval hormonů. Kdo ho zvládne bezpečně, odnese si dobrou náladu a možná i méně dní na nemocenské. Kdo ho podcení, riskuje víc, než by si myslel.
Děkuji, že jste dočetli až sem. Pokud vás článek nalákal k prvnímu studenému ponoření, nebo vás naopak varoval, budu rád za symbolický příspěvek na moji tvorbu tlačítkem pod článkem. A jestli znáte někoho, kdo se chystá začít s otožováním, pošlete mu ho.





