Článek
V létě stačí k obědu salát. V prosinci se člověk po práci přistihne, jak stojí v kuchyni nad otevřenou krabicí cukroví. Přitom se nic nezměnilo. Pracuje stejně, hýbe se spíš méně. Tak odkud se ta chuť bere?
Mozek bez slunce
Odpověď začíná v hlavě. Australský tým vědců v roce 2002 odebíral stovce zdravých mužů krev přímo z žil, které vedou z mozku, a sledoval, kolik serotoninu mozek vyrábí. Nejméně ho bylo v zimě. Produkce přitom přímo souvisela s tím, kolik hodin ten den svítilo slunce, a s přibývajícím světlem rychle rostla.
Serotonin ovlivňuje náladu, spánek i chuť k jídlu. Podle takzvané serotoninové hypotézy má tah na sladké v zimě jednoduché vysvětlení: sacharidy mozku pomáhají k serotoninu, takže si tělo samo shaní lék. Bohužel ten nejkaloričtější, jaký je v kuchyni k mání.
Sladké chutná méně sladce
Zajímavý detail přinesla americká studie z roku 1996. Lidé se sezónní depresí byli v zimě méně citliví na sladkou chuť. V létě se jim citlivost vrátila do normálu. Stejný kousek cukroví jim tak v lednu chutnal méně sladce než v červnu.
Výzkum se týkal lidí s diagnostikovanou sezónní depresí, ne všech. Ukazuje ale, jak silně dokáže nedostatek světla zasahovat i do věcí, které bereme jako samozřejmost. Třeba do toho, jak nám chutná jídlo.
Kancelářská tma
Spousta lidí v prosinci odchází do práce za tmy a vrací se za tmy. Den stráví pod zářivkami, které se slunci ani zdaleka nevyrovnají. I zatažená obloha bývá venku mnohonásobně jasnější než běžné kancelářské osvětlení, upozorňuje Laurence Wainwright z Oxfordské univerzity. Vnitřní hodiny pak nedostanou jasný signál, kdy je den a kdy noc, a s nimi se rozhodí spánek i energie.
Evoluce k tomu nabízí ještě jedno vysvětlení. Pro naše předky znamenala zima chlad a nejisté zásoby jídla, takže šetřit energií a přibírat do zásoby dávalo smysl. Vědci to ale berou spíš jako zajímavou hypotézu než jako prokázaný fakt.
Prosinec bez spánku
K tmě se v prosinci přidává další nepřítel. Večírky, nákupy, pečení a ponocování. A málo spánku zvyšuje chuť k jídlu měřitelně. V pokusu Chicagské univerzity stačily dva dny zkráceného spánku a mladým mužům klesl hormon sytosti leptin o 18 %, zatímco hormon hladu ghrelin vzrostl o 28 %. Chuť na kalorické jídlo plné sacharidů se zvýšila o 33 až 45 %.
Tma a nevyspalost tak v prosinci táhnou za jeden provaz. A mezi nimi stojí mísa cukroví.
Co s tím
Nejlevnějším lékem je světlo. Stačí využít polední pauzu a jít ven, i když je zataženo. Pomáhá i ranní procházka nebo část cesty do práce pěšky. Pravidelný čas usínání a vstávání drží vnitřní hodiny v rytmu a s nimi i hormony hladu.
Čokoládu není nutné zakazovat. Stačí vědět, odkud chuť přichází, a nebrat ji jako selhání vůle. Pokud ale únava, smutek a ztráta zájmu o věci trvají týdny, nejde o obyčejné zimní chmury a vyplatí se zajít k lékaři.
Děkuji, že jste dočetli až sem. Pokud vám článek pomohl pochopit, proč krabice cukroví v prosinci mizí tak rychle, budu rád za symbolický příspěvek na moji tvorbu tlačítkem pod článkem. A pokud znáte někoho, kdo se kvůli zimnímu mlsání zbytečně trápí, pošlete mu tenhle článek dál.
