Článek
Jutta Lötzsch se narodila 13. prosince 1928 v Chemnitzu. Sport měl v její rodině své pevné místo. Otec byl vášnivý zápasník, který v roce 1930 získal titul saského šampiona. Malá Jutta ale o sportu tehdy moc nepřemýšlela, měla své dětské sny a představy o budoucnosti. Po válce se nakonec stala učitelkou. Učila němčinu, hudbu, sport i matematiku. Ale to nebylo všechno. Jutta si začala pohrávat s myšlenkou, že by se věnovala krasobruslení – a nakonec to také zkusila. V roce 1949 se stala mistryní NDR v párovém bruslení. Tato disciplína vznikla kvůli nedostatku mužských partnerů, a tak si musela vystačit s tím, co bylo. V roce 1953 se jí podařilo získat bronzovou medaili ve východoněmeckém šampionátu v sólové kategorii.
Cesta k trenérství byla jednoduchá
V roce 1954 začala studovat na Deutsche Hochschule für Körperkultur v Lipsku. Rok nato zahájila svou trenérskou kariéru v SC Wismut Karl-Marx-Stadt. Právě toto rozhodnutí bylo zlomovým okamžikem jejího života, protože v té době začala psát dějiny německého krasobruslení. Na své svěřence byla přísná a chtěla, aby se umístili jen na těch nejlepších pozicích. Nikomu nic neodpustila a zakládala si na tom, že trénink musí být jasný, pevný a bez kompromisů. Celkem její svěřenci získali 3 olympijské zlaté medaile, 10 titulů mistra světa, 18 evropských titulů a 42 titulů mistra NDR. Na tu dobu velmi obdivuhodná čísla.
Jutta Müller a Katarina Witt.
První velkou hvězdou se stala její vlastní dcera, která pod jejím vedením získala dva tituly mistryně světa (1969 a 1970). Největší hvězdou se však bezesporu stala Katarina Witt, která se stala: dvojnásobnou olympijskou vítězkou (1984, 1988), čtyřnásobnou mistryní světa a šestinásobnou mistryní Evropy. Pod vedením Jutty Müller trénovala mladá Katty šest dní v týdnu, někdy až sedm hodin denně. Tento intenzivní tréninkový režim přinesl své ovoce – mezi lety 1984 a 1988 získala Witt deset zlatých medailí z jedenácti velkých mezinárodních soutěží. Mezi další významné krasobruslařské legendy, které má na svém seznamu Jutta Müller, patří Další významní svěřenci Jan Hoffmann, Anett Pötzsch, Sonja Morgenstern, Evelyn Großmann, Marion Weber, Constanze Gensel a Simone Lang.
Život v NDR a spolupráce s režimem
Jutta Müller byla dvakrát vdaná. Z prvního manželství s Wolfgangem Seyfertem měla dceru Gabriele. Podruhé se vdala za fotbalistu Bringfrieda Müllera, se kterým byla až do jeho skonu v roce 2016. Jako významná osobnost východoněmeckého sportu rozhodně neunikla pozornosti Stasi. V době, kdy východoněmecká tajná policie měla jednoho agenta na každých 166 obyvatel (pro srovnání, Gestapo mělo jednoho agenta na 2000 obyvatel), bylo prakticky nemožné vyhnout se kontaktu s režimem.
Jutta Müller se svými svěřenci.
Stasi měla v Karl-Marx-Stadtu (dnešní Chemnitz) vybudovaný propracovaný systém kontroly krasobruslařského centra. Než bylo dítě přijato do sportovní školy, musela jeho rodina projít důkladnou prověrkou. Kontroloval se jejich politicko-ideologický stupeň vyspělosti a pokud nevyhověli požadavkům režimu, byli vyřazeni. Podle dokumentů Stasi byla Jutta Müller pod dohledem tajné policie kvůli veřejnému projevování otevřených sympatií ke kapitalistickému způsobu života, přijímání pozvánek od západních představitelů a přijímání hodnotných darů od osob z kapitalistických zemí. Dokumenty rovněž ukázaly, že západoněmecký krasobruslařský svaz jí dokonce nabídl plat 10 000 západních marek jen proto, aby zůstala a neodvrátila se od režimu. Všechny její cesty do zahraničí byly pečlivě kontrolovány. V roce 1970 například plánovala cestu do Švýcarska, a to vyvolalo značné obavy Stasi. Generální sekretář východoněmeckého krasobruslařského svazu jí měl pomoci získat výjezdní doklady pod záminkou, že se účastní školení, což ona sama nakonec odmítla. Nechtěla se podřizovat režimu, ve kterém žila.
Jutta Müller a Katarina Witt na olympijských hrách v Lillenheimeru.
Ocenění a uznání přišla na konci jejího života
Za své mimořádné úspěchy získala řadu významných ocenění. V roce 2004 byla uvedena do Světové krasobruslařské síně slávy. V roce 2008 se stala čestnou občankou rodného Chemnitzu. A následně získala Řád Karla Marxe a titul Hrdina práce. V létě 2022 se přestěhovala do Bernau bei Berlin, aby dožila v místním pečovatelském domě. Zemřela 2. listopadu 2023, krátce před svými 95. narozeninami. Její urna byla 13. prosince 2023 uložena na městském hřbitově v Chemnitzu a tím tak znovu spočinula vedle svého druhého manžela. Začátkem března 2024 po ní pojmenovali krasobruslařské centrum v Chemnitzu – Jutta Müller Eissportzentrum.
Zdroje: Wikipedia, CNN, českátelevize.cz, coolis.de, bild.cz, radiochemnitz.de
