Článek
Ležela jsem na gynekologickém křesle v té nejzranitelnější pozici, jakou si žena dokáže představit, když můj lékař pronesl větu, kterou jsem nečekala. Možná ji nemyslel zle. Možná to pro něj byla jen bezvýznamná poznámka na okraj. Přesto ve mně otevřela řadu otázek. Co si lékař může dovolit říct? Kde končí odbornost a kde začíná něco, co je pro pacienta zraňující? Má lékař právo soudit náš osobní život?
Ke svému gynekologovi chodím již mnoho let. Jeho přístup byl vždy trochu familiární, ale profesionální. Vážila jsem si ho jako odborníka, který nikdy nic nezanedbá, vždy si na pacientku udělá čas a navrhne to nejlepší možné řešení. Měla jsem za to, že je to jeden z těch lékařů, v jejichž ordinaci se člověk cítí člověkem – a takových je bohužel čím dál méně. Až do minulého týdne.
Během samotného vyšetření – tedy ve chvíli, kdy jen těžko seskočíte z křesla, popadnete kabelku a hrdě odejdete – zaznělo něco zvláštního: „Vypadá to, že se to tady už nějakou dobu nepoužívá.“ A následoval dodatek v tom smyslu, že je to vlastně škoda.
V tu chvíli se ve mně něco sevřelo. Cítila jsem se najednou vystavená nejen jako pacientka, ale i jako žena, která je nechtěně hodnocena. Uvědomila jsem si, jak tenká je hranice mezi pocitem bezpečí a náhlým studem. S pocitem, že můj život, moje tělo a moje volby jsou podrobovány měřítku někoho jiného. A ten někdo je v této situaci autorita – člověk, kterému svěřujete nejen své zdraví, ale také velkou míru důvěry.
Možná bych na tu větu měla prostě zapomenout. Možná by nad ní někdo jiný mávnul rukou. Přesto ve mně uvízla jako připomínka toho, jak křehký vztah mezi pacientem a lékařem ve skutečnosti může být. Stačí jedno slovo, jedna nemístná poznámka a bezpečný prostor se promění v místo, odkud si místo úlevy odnášíte pochybnosti.
Jakkoli jsou tyto situace pro nás ženy choulostivé, má smysl o nich mluvit. Přinejmenším proto, abychom si připomněli, jak velkou váhu mohou mít slova ve chvílích, kdy je člověk nejzranitelnější. Profesionální péče totiž nekončí u správné diagnózy – začíná u respektu k lidské důstojnosti.
