Článek
V důsledku řady špatných rozhodnutí jsem se rozhodl v Listopadu 2010 podat návrh pro oddlužení k městskému soudu v Českých Budějovicích. Za normálních podmínek soud zahájí oddlužení. V té době trvalo pět let a mělo být zaplaceno minimálně 30% ze všech pohledávek.
Já jsem úplně normální průběh neměl. Kvůli tomu, že jsem neměl dostatečné přijmy, soud i insolvenční správce měli pochybnosti o splnitelnosti podmínek pro oddlužení. Tak dva roky, než soud schválil začátek, jsem ze své mzdy posílal asi 6000,- měsíčně na účet mého oddlužení. Navíc jako podmínku pro zahájení insolvence se můj táta musel písemně zavázat, že bude přispívat 2000,- měsíčně. Nakonec to trvalo sedm let a osudovými událostmi v průběhu oddlužení bylo nakonec splněno 100 % zaplacených závazků.
Přibližně v polovině mého oddlužení jsem rád chodil na pizzu u kamenné žáby a setkal se s Láďou. (Jeho zaměstnanci dělali vynikající pizzu.) Už v té době si stěžoval, že mu radní města hází klacky pod nohy. Mluvili jsme o osobním bankrotu, jak probíhá a co to obnáší. Že by do toho šel taky. Při tom mě vezl svým autem značky BMW. Pro mě, jako znalce „auto je auto“ , působilo velmi luxusně a vlastnil restauraci. V té chvíli jsem si pomyslel „máš luxus a jako podnikateli nevím jestli by ti insolvenci schválili“.
Pak jsme se dlouho neviděli, ale měl jsem ho v přátelích na Facebooku. Po volbách 2021 se do vlády dostalo Spolu. Láďa byl stále nespokojený a začal dělat video komentáře. Jedno si pustil a po čtyřech větách to vypnul. Aby mě s ním někdo nespojoval, na Facebooku jsem ho vyloučil z přátel „promiň Láďo, ale to se nedalo poslouchat“. Po několika měsících jsem stejně facebookový účet zrušil.
Nyní jsem znovu investorem a doufám, že naspořím dostatek peněz, aby mi to zajistilo slušný důchod.
