Článek
Vzpomínáte na Pána prstenů, jak Arwen se zraněným Frodem zběsile ujížděla před Nazgûly? A jak po překročení řeky Bruinen Nazgûly smetla obrovská masa vody valící se kaňonem řeky? Pokud ne, připomeňte si!
Takové náhlé povodně se dějí v horách i ve skutečnosti. Jen místo koní můžete vidět v mase vody množství velkých kamenů. A následky mívají tragické.
Kde se ale najednou vezme tak velké množství vody?
Povodně nemusí vznikat jen z velkých dešťů. Stačí, když se protrhne hráz jezera nebo vodní nádrže a najednou se vyvalí velké množství vody. Jako se to stalo v případě přehrady Desná. Ve vysokých zaledněných horách, je tento jev poměrně častý. Táním ledovců vznikají jezera, která se mohou stát zdrojem takovýchto náhlých povodní, pro který se vžil termín GLOF. Jedná se o zkratku pocházející z angličtiny - glacial lake outburst flood. Tedy přívalovou povodeň z ledovcového jezera.
Jak vznikají ledovcová jezera?
Asi nejklasičtějším příkladem ledovcového jezera jsou jezera hrazená morénami. Ledovce před svým čelem vytvářejí valy - tzv. morény. Jsou to hromady kamení, štěrku a písku, nahromaděné před postupujícím ledovcem. Když ledovec začne v důsledku tání ustupovat, prostor mezi morénou a čelem ledovce je vyplněn vodou z tajícího ledovce. Moréna tak tvoří hráz předledovcového (proglaciálního) jezera. Například Štrbské pleso ve Vysokých Tatrách je příkladem ledovcového jezera hrazeném morénou. Jeho hráz naštěstí vydržela do dnešní doby, a tak se můžeme kochat jeho krásou.
Kromě morénových hrází můžeme nalézt i jezera jejichž hráz je tvořena ledem. Ta vznikají v případě, že ledovec postoupí vpřed a přehradí odtok vody z bočního údolí.
Stabilita hrází
Sypký, propustný a velice různorodý materiál morén není úplně ideální pro tvorbu hrází. Nezpevněný materiál je náchylný ke kolapsům. Pokud jste si v dětství hráli na pískovišti, stavěli hráze a vytvářeli jezírka. Hráze moc nevydržely, co? Podobné to je i u morén. Navíc se v nich často nacházejí i kusy ledu, které tam zůstaly po ledovci. Jejich postupné tání způsobuje sesedání morény, což na jejich stabilitě také nepřidává.
Sypký materiál hrází může být také velice snadno vodou odnesen, a to v případě, že voda hráz přeteče. Tekoucí voda se zakousne do hráze a začne vymílat koryto, což ještě více zvyšuje průtok. Přetečení hráze je mimochodem velký strašák pro všechny hráze tvořené sypkým materiálem - i pro ty zbudované člověkem.
Jak povodně nastávají?
GLOFy vznikají z celé řady příčin. Některé vznikají v důsledku přelití hráze v důsledku sesunutí části morény, pádu skály nebo ledu do jezera. Vzniklá vlna se pak přelije přes hráz a voda se pak valí údolím. V případě, že nedojde k následnému protržení hráze, nedojde k dramatickému vypuštění jezera. Ale i tak může mít povodeň katastrofické následky.
K daleko dramatičtějším následkům dochází v případě protržení hráze. To nastává z rozličných důvodů. Narůstající tlak vody v důsledku zvětšujícího se jezera už mohl být tak velký, že hráz nevydržela. Nebo docházelo k průsaku skrz hráz a postupnému vyplavování částeček, nebo se přes hráz přelila voda, která do hráze vyhloubila masivní díru.
Nebezpečí GLOFů
Přívalové povodně z ledovcových jezer představují velké nebezpečí v zaledněných oblastech. S pokračujícím ústupem ledovců a vznikem velkého množství ledovcových jezer hrazených nestabilními morénami toto nebezpečí bude i nadále narůstat.
Tyto povodně mohou nastat bez varovných signálů. Dokonce i vytipovat jezera, která mohou být nebezpečná a u kterých protržení nehrozí je problém. V důsledku špatné předpověditelnosti jsou možnosti evakuace ohrožených komunit poměrně malé. A když už taková povodeň nastane, často poničí infrastrukturu, strhne silnice a mosty. Což nejen zpomalí pomoc lidem postiženým touto katastrofou, ale má to i velké dopady na ekonomiku.
Jedna z možností, jak předcházet povodním je umělé vypouštění nebo snižování hladiny ledovcových jezer. Hráze se prokopávají nebo se staví tunely pro snadný odtok vody. Někdy se staví zcela nové, umělé hráze. Je třeba si ale uvědomit, že takovéto inženýrské postupy jsou v odlehlých oblastech vysokých pohoří značně nákladnou záležitostí. A nic není dokonalé, takže i regulovaná jezera mohou představovat nebezpečí, ačkoliv menší.
Další možností, jak omezit dopady již vzniklé povodně, jsou systémy rychlého varování založené na celé řadě senzorů, které v případě blížící se povodňové vlny vyšlou varování níže položeným komunitám. Neméně důležité je ale i správné plánování výstavby - prostě nestavět na těch nejohroženějších místech. No a v neposlední řadě je důležité, aby komunita žijící v takto ohrožených oblastech měla povědomí o těchto rizicích a věděla, jak se chovat.
Výzkumu GLOFů je v současné době věnována velká pozornost, avšak stále je co studovat a vylepšovat.
Jak to vypadá?
Použité zdroje:
Emmer, A., Allen, S.K., Carey, M., Frey, H., Huggel, C., Korup, O., Mergili, M., Sattar, A., Veh, G., Chen, T.Y., Cook, S.J., Correas-Gonzalez, M., Das, S., Diaz Moreno, A., Drenkhan, F., Fischer, M., Immerzeel, W.W., Izagirre, E., Joshi, R.C., Kougkoulos, I., Kuyakanon Knapp, R., Li, D., Majeed, U., Matti, S., Moulton, H., Nick, F., Piroton, V., Rashid, I., Reza, M., Ribeiro de Figueiredo, A., Riveros, C., Shrestha, F., Shrestha, M., Steiner, J., Walker-Crawford, N., Wood, J.L., Yde, J.C., 2022. Progress and challenges in glacial lake outburst flood research (2017–2021): a research community perspective. Natural Hazards and Earth System Sciences 22, 3041–3061. https://doi.org/10.5194/nhess-22-3041-2022
Emmer, A., Vilímek, V., Zapata, M. l., 2018. Hazard mitigation of glacial lake outburst floods in the Cordillera Blanca (Peru): the effectiveness of remedial works. Journal of Flood Risk Management 11, S489–S501. https://doi.org/10.1111/jfr3.12241
Harrison, S., Kargel, J.S., Huggel, C., Reynolds, J., Shugar, D.H., Betts, R.A., Emmer, A., Glasser, N., Haritashya, U.K., Klimeš, J., Reinhardt, L., Schaub, Y., Wiltshire, A., Regmi, D., Vilímek, V., 2018. Climate change and the global pattern of moraine-dammed glacial lake outburst floods. The Cryosphere 12, 1195–1209. https://doi.org/10.5194/tc-12-1195-2018
